Nápad, spolupráce (většina příběhu) a poděkování: GabriellaGrey
Věnování: Yeah_Im_Crazy
"Něco jsem ti koupil k narozeninám, Nialle," usmál se na mě Nickolas.
"Co?!" Vyjekl jsem šťastně jako malé dítě.
"Víš, že jedu na služební cestu, tak jsem nechtěl, aby jsi tu byl sám, takže pojedeš do Anglie na výlet," řekl šťastně, ale já moc šťastný teda nebyl.
"Oh, děkuji," snažil jsem se skrýt smutek.
"Budeš bydlet u jednoho kluka. Jmenuje se Harry..Harry Styles," řekl.
•••
"Rád tě poznávám Nialle," plácl mě rukou do ramene.
"Hele půjdu rovnou k věci. Dneska sem přijde můj kamarád, chci si s ním trochu pohrát takže nás nebudeš rušit jasný?" Eh?
Jsem tu jen pět minut a už se mi to u něj hnusí.
Někdo zazvonil, spíše né někdo, ten jeho kamarád.
Sešel jsme dolu, protože jsem chtěl vidět aspoň jak vypadá. Pomalu jsme vykoukl z obývacího pokoje do haly. Čelist mi spadla až na zem a můj kamarád se probral k životu.
Hh, kam se na něj hrabe Nickolas!
Hnědé vlasy, čokoládové oči, vypracovaná postava, spousta tetování.
Málem mi ukápla i slina.
"Tohle je Liam," probudil mě z tranzu Harry.
Pousmál jsme se a snažil si zakrýt své partie. Koukal se na mě tak hladově.
"Niall," špitl jsem a natáhl k němu ruku.
Chytl mě za ni a přitáhl k sobě. Dopadl jsme na jeho hruď. Ucítil jsem jeho teplý dech na mém krku.
"Nadržený už jen z pohledu? Hm, myslím, že si budeme rozumět," ušklíbl se a skousl si ret, můj dech se zadrhl.
Oh, to teda budeme.
•••
"Stále nespíš?" Uslyšel jsem ten pěkný hlas.
"Popravdě? Spal jsem, ale tak trochu mě probudili vaše vzdychy," protočil jsem očima.
"Oh, tak," zasmál se.
"A nechtěl bys, aby Harry slyšel teď nás? Hm?" Ušklíbl se a já se na něho koukal.
"Myslím, že by ten brunet nebyl dvakrát tak happy," odfrkl jsem si.
"Oh notak, jen si pohrajeme," usmál se brunet a já ho odstrčil.
"Hele, ne díky, mám přítele," řekl jsem vážně.
"Jo, ale nejsi s nim spokojený," uchechtl se a sedl si vedle mě.
"Jak to víš?" Pípl jsem a on se jen zasmál.
"Je to na tobě poznat, Ni," protočil očima a já jsem koukl na zem.
"Jak moc?" Zašeptal jsem. "Hodně," rychle odpověděl a já sklonil hlavu.
"Ni, ubližuje ti nějak?" Zakýval jsem hlavou a on si skousl ret.
"Lásko, od čeho je tohle?" Vzal mou dlaň a koukl na modřiny na zápěstí.
"Prostě jsme jen.. Je to z pout," řekl jsem a on pozvedl obočí.
"Máš tam otisky prstů, kdy ti to udělal?" Prokoukl mě.
"Před týdnem, přišel jsem pozdě domů od kamaráda," popotáhl jsem.
"Hlavně mi teď neplač, s Nickem to vyřídím, hm? Ale musíš mi něco slíbit," nastražil jsem uši a koukl mu do očí.
"Že budeš jen můj," chytl jsem lehkou červeň a věnoval mu polibek.
"Slibuji," vydechl jsem.
•••
O N E W E E K L A T E R
"Ahoj, Ni," vydechl Nick a já ho jemně objal.
"Nickolasi, potřeboval bych s tebou mluvit," ozval se hlas zamnou a já rychle odešel do pokoje.
Sedl jsem si na postel a držel slzy, co když mu ublíží?
Co když se mu něco stane?
Rychle jsem seběhl schody a vběhl do obýváku.
"Nech ho!" Vyjekl jsem a Nick na mě koukl.
Oba seděli v klidu na sedačce, pili kávu a mluvili spolu bez jakékoli hádky.
"Nialle pojď sem," řekl Nick a já poslechl, vzal mou ruku a pousmál se.
"Proč si mi neřekl, že nejsi šťastný? Nechal bych tě jít tvou cestou, měl si mi to říct," hladil mou modřinu na zápěstí a Liam se na mě usmál.
"Bál jsem se," pípl jsem a on se usmál.
"Tak teď si volný, ano? Liam je hodný, budeš s nim šťastný," objal mě a věnoval mi polibek do vlasů.
"Mám tě rád," šeptl jsem mu, byl tak milý, tak moc milý.
Čekal bych, že Liamovi ublíží, ale od dne, co mi ublížil se změnil, jen já se stále bál.
"Já tebe, Ni," vydechl a pohladil mě po zádech.
"Cupitej za Liamem, jdu ti udělat čaj," usmál jsem se a zachumlal se k Liamovi, který položil mou hlavu na svůj klín, přikryl mě dekou a vískal ve vlasech.
To s ním budu opravdu šťastný.
