"Vypadám aspoň dobře? Nemám rozcuchané vlasy? A co moje zuby?! Jsou dost bílé?"
"A pěstí by si nechtěl?" Vydechl blondýn a protočil očima.
"Vypadáš skvěle, Louisi," vydechl a usmál se, což mě dalo do klidu.
"Takže můžu vyrazit?"
"Louisi, myslíš si, že si potrpí na úplném modelu? Bože, za pár dní před sebou budete chodit nahatý a všechno vám bude u zadku," zasmál se a já lehce zčervenal.
"Tak dělej jdi nebo prijdeš pozdě," přikývl jsem a obul si své černé Vans.
Vyrazil jsem.
Celou cestu jsem si kousal ret a byl jsem tak nervózní, co když se mu nebudu líbit?
Zhluboka jsem se nadechl a vešel dovnitř do kavárny, kde jsem se posadil, byl jsem tu dřív než on o deset minut.
Objednal jsem si kávu a přemýšlel, ovšem z toho mě vytrhl zvonek dveří, do kterých vešel dlouhovlasý brunet.
"Ah, ahoj," usmál se a usadil se naproti mě, svlékl si černý kabát a položil ho na židli.
"Ahoj,"
"Jsi tu dlouho?" Koukal do mých očí a já zakýval hlavou.
Mladší servírka se na bruneta usmála a zeptala se ho, co si dá, držela bloček s perem a na sobě měla hezké černé šaty s bílou zástěrkou.
"Kávu, prosím,"
"Hned to bude, pane," s úsměvem odešla.
"Tak Lou, pověz mi něco o sobě," položil si dlaň na tu mou a jemně mě po ní hladil.
"No, já.. Bydlím se svým kamarádem Niallem,"
"Promiň, vadí ti to?" Koukl na naše ruce a já zakýval hlavou.
"Nevadí,"
"Máš krasné oči," vzal mou dlani do obou svých dlaní a hladil jí po hřbetě.
Nikdy jsem se necítil takhle speciálně.
"Tady je vaše káva, pane," usmála se dívka a podala mu kávu, následně se podívala na naše ruce.
"Přeji hezké rande," mrkla na mě a já se pousmál.
"Děkujeme Alice," vydechl jeho krásným chraplavým hlasem.
"Ty tu dívku znáš?"
"Chodím sem dost často, je to zlatíčko," usmál se a napil se ze svého šálku.
"Ah," též jsem se napil a pohlédl ven, kde právě sněžilo.
"Tak co máš rád?"
"Mám rád filmy, trávení času venku s kamarády, sledování fotbalu," přemýšlel jsem a pak koukl na něho.
"Ty?"
"No, rád jezdím různě po světě, Francie, Irsko a tak.. Jinak mám rád procházky, nejsem moc doma," zasmál se a já si usrkl kávy.
"Teď bysme mohli jít třeba do kina na nejaký film, co ty na to?"
"To zní super," usmál jsem se a dopil svou kávu.
"Zaplatím to, tak jdi zatím ven," pohladil mou dlaň a já se cítil jako nějaká princezna a on můj princ, který se o mě stará.
Ruku v ruce jsme vyrazili do blízkého kina a já koukal pod sebe, všude byl sníh a led, to už jsem však padal k zemi, ale Harry mě chytl.
Oba jsme málem spadli a já se musel zasmát.
"Tak to bylo málem," zasmál se.
Objal jsem ho kolem krku a pak se mu podíval do očí, myslím si, že nastala ta pravá chvíle.
Stoupl jsem si na špičky a spojil poprvé naše rty, cítíl jsem po celém svém těle, že Harry je ten pravý.
Jeho rty byly jemné a velmi měkké.
Pohladil jsem ho po tváři a pousmál se.
"Takže,.. Chceš být můj přítel?"
"Ano,"
