mood af
Stál jsem na chodbě a usmíval se na ostatní, co kolem mě prošli, můj zrak ale opět skončil na hnědovlasém kudrnáči a já se pousmál.
Jako vždy byl obklopený svou partou, na sobě měl upnuté černé skinny jeans, průhlednou košili a já si skousl ret, když se naše pohledy setkali, následně jsem koukl na zem a držel své učebnice na hrudníku.
Je čas, Louisi, nastal ten den.
Konečně jsem se rozešel ke dveřím toalet, kam zašel Harry, věděl jsem, jak se na mě usmívá, věděl jsem jak se na mě dívá o tělocviku.
"Ahoj Harry," vydechl jsem a on se usmál a kývl na pozdrav, jeho vůně mě nutila usmívat se víc a víc, jeho cokoli mě nutilo se smát.
"Mohl bych jen chvilku?" "Jasně," odpověděl bez problému, cítil jsem, jak mi červenají tváře.
"Harry, je to delší dobu a chtěl jsem ti říct, že.. Že se mi líbíš," vydechl jsem s malým úsměvem, mezitím on se v obličeji zarazil a ztratil veškerý dech.
"Harry, řekni něco prosím," pípl jsem zmateně po pár minutách, ale to se ozvalo spláchnutí záchoda a smích.
"Hahaha gay!" smích se rozletěl po celé škole a já jen stál a poslouchal to, sledoval ty obličeje, poslouchal nadávky a pohlédl s bolestí Harrymu do očí.
"Promiň Lou, já jsem na holky,"
Sedím tu nejspíše půl hodiny a koukám na noční oblohu, vzpomínám a s bolestí v srdci pláču. Byl jsem odmítnut a opuštěn.
Byl jsem pro všechny monstrum, protože jsem miloval chlapce a sám jsem jím byl. Byl jsem odkopnut svým nejlepším kamarádem kvůli citům, byl jsem ponížený před celou školou.
Tady vše začalo a tady vše končí, škola.
Poznal jsem zde lásku svého života, svou první lásku k chlapci, své první opravdové city a vše jsem ztratil kvůli své hlouposti během několika ubohých minut.
Život mi utíkal před očima jako pára z hrnce a pomalu mizel, mizely všechny krásné vzpomínky a s nimi i myšlenky na život, s nimi všechny kladné krásy mého života.
Seděl jsem na školní budově a sledoval cigaretu v mé ruce, nohama jsem kopal dopředu a dozadu a sledoval své černé Vans boty.
"Buď silný," vydechl jsem a horký dech vypustil obláčky páry do studeného vzduchu.
Vstal jsem a hleděl na hvězdy, někde tam byl nyní můj život, někde tam už se odehrávalo vše dobré, někde tam jsem byl s Harrym a nikdo nás nikdy nesoudil, nikdo nás nikdy nerozdělil.
"Vše pro nás," zahodil jsem cigaretu na budovu a vykročil jsem na čistý vzduch, skočil jsem.
Už jsme konečně spolu, navždy.
