Vyznám ti lásku,
pohřbím tě do hlíny a zase tě vyhrabu,
ty bledé dlaně, ty černé vlasy pod bradu,
už je nemáš, už tě nemám,
nikdy jsem ani neměla,
ty zářivé oči a ten ostrý jazyk,
ten hlas, ve kterém jsem slyšela něhu anděla,
snad tam ani nikdy nebyla,
snad jen pro někoho jiného,
nejsi mi teď dál než kdy dřív,
tisíce kilometrů za mořem,
jsi mi stejně vzdálená,
kdysi jsem tě chtěla poznat,
teď zbývá jen stýskání
a věčná otázka
zda miluju tě ještě,
miluju tě pohřbenou tam u potoka,
tvá slova, tvé oči, tvůj šedý svetr,
všechno jsem zakopala,
abych tě tam mohla chodit oplakávat,
jako bys pro mě zemřela,
můžu tě obejmout, můžu tě líbat slovy,
ale ty tu nejsi,
jsi tam u potoka, pod těmi stromy,
pod metry hlíny a pod mou samotou,
krásná holka z minulosti, krásné iluze,
krásný sebeklam,
byla to jen hra na lásku,
vsadila jsem víc než jsem měla
a vyhrála pohrdání,
tisíce kilometrů za mořem nevíš, že s sebou stále máš i kousek mého srdce,
že občas v noci hledím do stropu
a prosím vesmír ať tě chrání,
tebe, kterou nemiluji, skutečnou tebe,
dělám to pro tu bláznivou duši,
a pro tvé oči,
ty zářivé oči máš stejné jako ta holka u potoka, ta holka pod hlínou.
- J.
Pro zelenou
ČTEŠ
A JAKO KAŽDÝ SMUTNÝ ČLOVĚK JSEM BÁSNÍK.
PoetryChtěla bych se zde s Vámi podělit o pár svých básnický počinů a pokusů. Ještě je nikdo jiný nečetl, tak nebuďte prosím moc přísní. Dobrá rada, konstruktivní kritika a komentáře mě moc potěší. Chtěla bych sem psát, jak básničky veršované, tak i neve...
