ELEGIE SLUNEČNIC

29 4 3
                                    

Jsi krásný, jsi mladý.
Ty kvítku třpytivý.
Jsi čerstvý, jsi živý.
Zem naříká chlady.

Tvá spása, tvá slova
jsou jako prázdný rým.
Slunečnice, nejsi ničím nová.
Ty pole ohořelé, zanecháš jen dým.

Hned z jara, hned po probuzení
zem zkřehlou rozrýváš.
A ve vašich řadách buřičů moc není,
to na pěšáky se usmíváš.

To nebe hnedle shlíží
na lány ze zlata.
A hejna kobylek se blíží
a s nimi zubatá.

Jste krásné, pro mě květy sklonku září,
jste krásné na pohled.
Tak dokonalé ve své tváři,
však sídlí ve vás mráz a led.

Svět pučí, svět bují.
Nebe blankytně vymetete.
Pošetile se každý bojí
však víme, s podzimem pole, luka žnete.

Jsou v řadách, stojí v šiku.
Armáda žlutá na poli.
A brání se šoku,
že jen prchavost jim prodali.

Teď obdiv je mámí.
Teď klaní se jim dlaně.
Já doufám v skrytu za ně,
že budou věčně s námi.

Snad přece je léto nesežehne žárem.
Snad zůstanou milí i v jejich podzimu.
Snad spolu počkají na zimu.
Snad zahřejí je dechem, od srdce darem.

A pádí beránci bílí.
V těch kráskách se koupe čas.
Jsou jen to skořápky toho, čím byly.
To doběhne každého z nás.

Listí hnědne, kroutí se v křeči.
Okvětní plátky zdraví hlínu.
A se sluncem nevedou již řeči,
dolů klopí hlavy do vlastního stínu.

Vlásky jim řídnou, ztrácejí sílu.
Zrají a v duši příběhy.
Než sten přetne i poslední žílu
s tou kapkou ironické něhy.

Nikdo je nechce do vázy.
Prý působí teď smutně.
Opustí je kolemjdoucí i drazí.
Vítr kvílí na struny v loutně.

Vzbuzují hrůzu, vzbuzují strach
v těch, co kdysi je objímali.
Snad protože ví, že je čeká též krach,
že také v řadě na marnost stáli.

Přetli jim stonky s úderem hromů
a teď ptactvo klove jim uhlové oči.
A snad je zanechají pod korunou stromu,
snad z jara opět vypučí.

Zelené prsty mezi kameny.
Slunečnice v duši kvetou až do smrti.
Zůstanou v nich mládí ozvěny,
ač jejich schránky už to rozdrtí.

Na poli uschlých slunečnic
pláču pro nás, nikdo nás nechce.
Však i z mladých rysů nezbyde nic.
Čas hraje si, jak se mu zachce.

- A.Č.D. na poli mrtvých květin
🌻🍂🌻

A JAKO KAŽDÝ SMUTNÝ ČLOVĚK JSEM BÁSNÍK.Kde žijí příběhy. Začni objevovat