Vyschlé rty potoků
šeptají slova v suchém písku,
opodál pár opuštěných vraků
a několik stránek černobílého tisku.
Těmi koryty se hrnula kdysi voda,
bublala, zpívala a milovala,
vůně orobince zapomenout se nedá
a ty kroky mělčinou, když byla jsem malá.
Pár zapomenutých kamínků,
nějaká mušle, lastury a kroužící vážky
v hlavě v zadním šuplíku.
Ta vzpomínka na dny, kdy svět nebyl těžký.
Vracím se zpátky na to místo,
lehnu si do spálené trávy,
žlutá stébla a zpívající žito.
Věkem vychladlé proudy lávy.
Smrky sežehnul nějaký žár,
snad plamen něčí cigarety.
Zbylo tu jen kůlů pár,
těžko z několika hlásek skládat věty.
Jehličí snáší se na naše hlavy
jako déšť, jako šumící vodopád,
v listí jsou pohřbeny celé davy,
pošetilce zastihl dlouhý pád.
Pád do neskutečné reality,
roztrháme se navzájem na kusy
a hroutí se tady celé světy.
Každý nádech nás zadusí.
Jak jen teď jít dál?
Spálenou pouští bez kvítí.
Člověk by se šakalů bál,
kdyby právě z jeho úst nevyšlo vytí.
Jak stát pevně na nohou,
sám ve tmě, sám mezi všemi?
Pod touhle rudou oblohou,
jak zaplašit příliš živé vjemy?
Když svět je krutý
a hrany má ostré jako žiletka.
Když každý je uvnitř dutý
a balancuje po laně jako baletka.
Nad vysokou propastí,
kde byl mech, jsou ostré skály.
To jsme se chytili do vlastní pasti.
A ten zápach, to se cosi pálí.
Hoří krása, škvaří se smích.
A ta nádhera tu leží v prachu,
to my přilíváme líh,
to my zavíráme oči kvůli strachu
........................................................................
Cosi jsem tady vytvořila, takže tak. ;) Od zítra budu zase asi na nějaký čas mimo svět moderních technologií, ale budu škrábat do notýsku.
- J.
Ráda bych básničku věnovala stressedsomeone a Andy_gon, protože jsou skvělé čtenářky, bytosti a podporují mě a zase Tobě, protože musím.
ČTEŠ
A JAKO KAŽDÝ SMUTNÝ ČLOVĚK JSEM BÁSNÍK.
شِعرChtěla bych se zde s Vámi podělit o pár svých básnický počinů a pokusů. Ještě je nikdo jiný nečetl, tak nebuďte prosím moc přísní. Dobrá rada, konstruktivní kritika a komentáře mě moc potěší. Chtěla bych sem psát, jak básničky veršované, tak i neve...
