...HLEDÁM...

129 13 2
                                    


V jednu ráno piju černou kávu a pak stěžuju si na nespavost.

Potácím se mezi realitou a mám toho už právě dost.

V jednu ráno piju černou kávu, bez cukru "Ne, díky dnes v noci nesladím!"

Díky, ale já v ní naději nevidím.

S baterkou pod peřinou nořím se do stránek.

Vítám únik před krutou realitou, ne, ještě nechci nazpátek.

Ve vůni papíru utápím svůj žal.

Když v temném inkoustu ztrácím se, je mi jedno co bude dál.

                                                                                        ...

Hledám někoho, kdo přeruší můj kruh mučivého života.

Koho neděsí nevyžádaná němota.

Někoho, kdo vyhoví, když řeknu mu: "Udeř mě, jak nejsilněji umíš!"

Hledám Tě a ty o tom ani nevíš.

Hledám někoho, kdo krev mi pak setře z tváře.

Kdo mě zašije a už nikdy nevypáře.

Hledám někoho, kdo se se mnou bude toulat po lesích.

A všechny záhady, tak jako křížovky, luštit v nebesích.

Hledám někoho, komu nevadí má bezbřehá nedokonalost.

Někoho, kdo též všimne si, že stín stromu je jako lidská kost.

Kdo nastoupí na vlak do neznáma bez jakýchkoli otázek.

Kdo vážit si bude všech budoucích vrásek.

Někoho, kdo koupí mi vysoké středověké šněrovací boty.

Někoho, kdo zapíše do osnov mého srdce noty.

Někoho, kdo bude pro mě má jediná růže.

Někoho, komu mé srdce zcela věřit může.

Někoho, kdo krásu nesmírnou nalezne v prasklinách chodníku.

Někoho, kdo smát se nebude pouze ze zvyku.

Někoho, kdo v prudkém větru nezavře své oči.

A slepě nevěří, že svět se navždy stejně točí.

                                                              ...

Někoho, kdo jako v knize bude číst ve mě.

Někoho, komu největší tajemství poskytne prostá hrstka země.

Někoho, kdo vše pochopí, až tohle bude číst.

Hledám Tě! Tak prosím otoč života mého list.

...................................................................................................................................

Po delší době jsem něco napsala, což neznamená, že bych tvořila méně. Spíše nemám tolik čas to sem přepisovat. Nápadů je ve mě hodně. Dokonce se mi stává, že někdy úplně začnu myslet, jako bych psala báseň. Jo, někdy tak začnu i mluvit se spolužáky. XD

Jinak pokud nemáte, co číst, doporučuji : Klub rváčů, Kvílení, Malého prince, Řekni vlkům, že jsem doma. Právě v této básničce je pár narážek na tyto moje oblíbené knihy.

Díky za všechny zpětné ohlasy,

A. Č. D








A JAKO KAŽDÝ SMUTNÝ ČLOVĚK JSEM BÁSNÍK.Kde žijí příběhy. Začni objevovat