Jednou až budete umírat, budete mít za sebou život plný křečovitých úsměvů a budete prázdní.
Jednou budete prázdní.
Budete prázdní a uvědomíte si, že jste vždy byli.
Nikdo tomu nebylo jinak.
Prázdní jako lahev od piva.
Prázdní jako ta láhev od piva, jež Vám přinesla to kýžené štěstí.
Štěstí tak falešné, jak jen může štěstí být.
Budete opitým mozkem vzpomínat na domnělé krásy života.
Budete mít za sebou krásný život jen proto, že Vám to někdo řekl.
Řekl: "Máš vše ke štěstí potřebné." A tak jste chvíli tupě zírali na dno zpola vypité láhve a pak přikývli.
Přikývli jste a usmáli jste se bezcitným úsměvem, který jste už navždy jako masku sami před sebou nosili na tváři.
Zanecháte za sebou duše, které jste vysrkli jako láhve od piva.
Jako flašky, které házíte z okna posledního patra před smrtí a pozorujete ohňostroje zelených střepů.
Jednou až umřete zbyde po Vás jen vychlastaná láhev alkoholu.
Jednou až umřete zbyde po Vás jen kyselý závan obžerství.
Jednou až budete umírat budu plakat nad tou zbytečností.
Jednou až budu umírat budu asi plakat, protože nebe je ocelově šedé jako oceán věčnosti.
Jednou mě dojme mrtvolná bledost mraků a kolosální šum orchestru z listí.
Jednou budu hledět do slunce, protože mi řekli, že se to nesmí a teď už je to jedno.
Protože jeho krása vypaluje oči, jak to už krása dělá.
Ztrácím se v jeho erupcích.
V erupcích stejně živelných a krásných jako byl a ještě je můj život.
Život ne vždy krásný ale skutečný.
Život ne vždy skutečný ale kouzelný.
Život ne vždy kouzelný ale tak bolestný.
Život často tak bolestný a právě proto tak krásný.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Něco málo neveršovaného, čemuž se troufám říkat poezie. Napsáno včera večer na houpačce v parku, když jsem se loudala domů po doučování němčiny. Chtěla jsem to přepsat už včera, ale bohužel den má jen 24 hodin. Doufám, že se Vám můj výtvor líbil. Děkuji za to, že tahle sbírka básní už má více než 100 přečtení. Vím, že to není moc, ale vzhledem k tomu, že jsem to do této doby nedala přečíst živé duši, je to celkem pokrok. Mám z toho radost stejně jako z vašich milých komentářů. Ještě jednou děkuju za to, že posloucháte, tedy spíše čtete mé myšlenky.
A. Č.D.
ČTEŠ
A JAKO KAŽDÝ SMUTNÝ ČLOVĚK JSEM BÁSNÍK.
PoesíaChtěla bych se zde s Vámi podělit o pár svých básnický počinů a pokusů. Ještě je nikdo jiný nečetl, tak nebuďte prosím moc přísní. Dobrá rada, konstruktivní kritika a komentáře mě moc potěší. Chtěla bych sem psát, jak básničky veršované, tak i neve...
