Chuť servat si obličej.
Chuť servat zrudlou kůži drátěnkou na nádobí.
Chuť malovat krví po bílých zdech.
Chuť...
Psát jí vzkazy zemřelým.
Zemřelým, co šepcou lehce v koutech mysli.
Co mně o půlnocích zpívají kolébavky hlasy zlomenými vraždami.
Co zabíjí děti s bezelstnými tvářemi.
Smějí se, když mučí to dítě v tobě.
Mučí ho až tváře svoje skryje do dlaní a zakuklí se do zámotku z pavučin.
Do kukly z níž se líhnou noční můry.
Můry jež halí horká lidská srdce závoji zmatených děsů.
Děsí ty blažené oči nevědomých pošetilců.
Pošetilců věřících v barevné motýly.
Slídivými kukátky tvé kůže dohlíží na tlukot tvého srdce.
Měří tep, dech, puls.
Jsi prý zdráv!
Jsi zdráv!
Raduj se. Tvá nemoc je až příliš dobře skryta šedým očím můr.
Tvé tajemství v tvé duši je pohřbeno.
Pohřbeno pod nánosy zklamání a zlomených žeber.
Zhoubné nádory tvé mysli sežerou tvé city aniž si kdokoliv všimne.
Raduj se neboť bezcitné nic nebolí.
Raduj se neboť sám teď způsobuješ bolest.
Vezmi pod svá můří křídla ty zoufalé optimisty.
Učiň dobrý skutek a jedním svým dechem zbav je iluzí.
Zbav je toho všeho zklamání předčasně.
Zbav je duše.
Zbav je duše, ať v pavoučích nitích uvízne
více
sinalých
těl...
...to jsi přece vždycky chtěl!
--------------------------------------------------------------
Občas mám pocit, že už se ze mě jedna taková můra stává.
Zatím mám, ale sílu kuklu vždy včas roztrhnout.
Protože mám stále důvod proč toužit hledět do blankytu oblohy.
Pokud vás už také tíží ta chmurná kukla, roztrhněte ji včas.
ČTEŠ
A JAKO KAŽDÝ SMUTNÝ ČLOVĚK JSEM BÁSNÍK.
PoesiaChtěla bych se zde s Vámi podělit o pár svých básnický počinů a pokusů. Ještě je nikdo jiný nečetl, tak nebuďte prosím moc přísní. Dobrá rada, konstruktivní kritika a komentáře mě moc potěší. Chtěla bych sem psát, jak básničky veršované, tak i neve...
