Dangerous ✔️

10

Justin

„Takže máme ještě hodinu a vyrazíme" táta něco mektal o nějakým prodávání drog s někým, ale já ho vůbec neposlouchal. Moje myšlenky byly úplně někde jinde, myslel jsem na Mel. Od té doby, což bylo včera se mnou nemluvila a já s ní taky ne, v podstatě řekl jsem ji spoustu věcí a nedivil bych se, kdyby se mě teď bála. 

„Justine, vnímáš?" „Uhm, co?" vůbec jsem nevěděl, o čem byla řeč, takhle mimo jsem nebyl dost dlouho. Do školy přijde nová holka a pomotá mi hlavu, začínám si uvědomovat, že bych mohl cítit jistou lásku k ní.

„Co se děje? Takhle mimo nikdy nejsi, proč mě vůbec neposloucháš co tady říkám?" „Tati, já, já nevím...musím na vzduch, jeďte sami, stejně nevím kam jedete" vstal jsem z gauče, oblíkl si bundu a vyrazil ven.

Neměl jsem ponětí, kam chci jít, jedna část mi říkala, ať jdu za Mel, ale ta druhá zase ať ji nechám radši být.

Mel

Ležela jsem doma v posteli a čekala až přijde Alex. Domlouvaly jsme se na tom, že se staví a poklábosíme, samozřejmě, že si zase jenom vybrečím u ní.

„Zlato? Máš tu kamarádku" zakřičela na mě mamka. Vstala jsem z postele a šla dolů. „Ahoj" „Ahoj" objaly jsme se. „Mami, jdeme do pokoje" „Dobře"samozřejmě jsem si u ní zabrečela.

Další den ve škole

Po včerejším večeru s Alex jsem si v hlavně málo věcí srovnala, nesměla jsem se trápit, Justin to tak necítí a tak jsem učinila alespoň jeden krok, abych s ním mohla být a tím bylo kamarádství. 

Byla přestávka a Justin byl s kamarády u své skříňky na chodbě, teď to bude opět trapný, ale musela jsem tam jít.

„Ehm, Justine?" řekla jsem, když jsem došla k nim blíž. Všichni na mě upřeně koukali včetně Justina. „Jo?" Musela jsem to urychlit, nebo ty pohledy nesnesu. 

„Můžeme si na chvilku promluvit?" řekla jsem nesměle. „Jo jasně, tak pojď" chytil mě za ruku a šel se mnou neznámo kam, ani se nerozloučil se svými kamarády nebo neřekl ani jednoduché 'ahoj', nic, nejspíš si všimnul jak jsem byla celá z toho rozhovoru nesvá a navíc ta pozornost od jeho kamarádů byla dost nepříjemná.

„Tak o čem chceš mluvit?" řekl, když se mnou došel někam, kde nikdo nebyl, v téhle části školy jsem ještě nebyla, ale Justin zřejmě jo. „O nás" než stačil něco říct, pokračovala jsem. „Chci, abychom byli kamarádi" koukl se na mě divně. 

„Kamarádi?" nadzdvihl obočí. „Jo kamarádi, ale pokud nechceš, tak...." nenechal mě domluvit. „Ne, teda jo chci ,ale myslím, že mi dva můžeme být jenom kamarádi, prostě nemůžeme." 

Já toho kluka nechápala, jestli čekal, že s ním budu třeba kamarádka s výhodami, tak ať na to rovnou zapomene.

„Justine, já tě nechápu, vyznám k tobě city, ty mi řekneš jenom, že mě máš rád a teď mi řekneš tohle?" „Dobře budeme kamarádi, já jen, ne nic..." „Nebudu s tebou spát a být jenom kamarádka, navíc chci to poprvé zažít s někým kdo miluje i mě" 

„Takhle jsem to nemyslel, promiň, co takhle dneska jít do nákupka jako kamarádi?" „Zveš mě do nákupka? Nechci tě urazit, ale i když táta pracuje v jedné firmě a máma tam dělá záskok nejsme tak bohatí jak to vypadá, velkou vilu máme za peníze od babičky, která umřela před půl rokem" „Mel, platím já a na nic se už nevymluvíš, vyzvednu tě ve 4" řekl a dal mi pusu na tvář. Bezva.

**

Bylo něco před čtvrtou a já už jsem byla připravená na kamarádskou schůzku s Justinem. 

„Kam jseš tak vymóděná?" myslela jsem, že je máma v práci, asi přišla dřív. „Jdu s kamarádem ven a jsem úplně normálně oblečená" dobře, možná ty šaty nebyly moc normální. „S kamarádem?" jestli dostanu přednášku o sexu, tak se odstřelím. 

„Jo, s Justinem" „Takže je to přeci jenom kamarád, teda doufám, že stále kamarád" „Je to pouze kamarád, bohužel..." to bohužel jsem už zašeptala, tak aby mě neslyšela. 

Celým domem se ozval zvonek, ještě že tak, radši nechci vědět kam by tahle konverzace dospěla. Hned jsem se přiřítila ke dveřím.

„Ahoj" řekla jsem, když jsem otevřela dveře. Na tváři se mi vykouzlil úsměv hned, jak se na mě podíval. „Ahoj" oplatil mi a objal mě, miluju jeho objetí. 

„Ehm, ehm, Mel? Nechci rušit vaší chvilku kamarádství, ale v kolik se vrátíš?" „No já, vlastně nevím" „Do devíti ji tu máte, celou a zdravou" odpověděl za mě Justin. „Dobře, tak si to užijte, a hlavně žádný blbosti" „Neboj mami, tak ahoj" než stačila něco říct, popadla jsem Justina ze dveří ven a zavřela je za námi.

„Tak můžeme?"zeptal se Justin. „Už se těším až ti vyluxuju peněženku, teda pokud si to s tím placením myslel vážně" zasmála jsem se. „Jasně, že myslel" usmál se na mě tím jeho dokonalým úsměvem a navíc na mě mrkl? Ach bože, to nedělej.

Myslím, že tohle bude zábavný den s Justinem v nákupním centru.