Dangerous ✔️

64

Den svatby

Mel

Dneska byl den, kdy se moje máma bude vdávat, podruhé. Bylo neuvěřitelné, jak jsme to za těch pár dní všechno stihli, no spojili jsme síly a už to bylo.

„Lásko?" volal na mě Justin z koupelny. „Ano?" já se pořád válela v posteli. 

„Hádám, že budeš s mámou a holkami připravovat se, takže se uvidíme až na svatbě" Justin vylezl z mé koupelny jenom v ručníku. Musela jsem se zakousnout do rtu. 

„Mel, taky bych tě tady nejradši přetáhl, ale není čas" CO? „Cože? Jo teda ne, vlastně jo budeme se připravovat" Justin se zasmál, no jo bylo to vážně vtipný. Spojil naše rty. „Miluju tě" řekl, když se odtáhl. „Taky tě miluju"

**

„Takže, v první řadě je účes a malování, mami sedni si" máma si sedla na židli. „Tady Jess umí krásně česat a malovat, není se čeho bát" objasnila jsem ji. „Tak já vás tady nechám a jdu udělat sebe a Alex"

„Jsi ráda za mámu?" česala jsem Alex, no vlastně kulmovala ji vlasy. „Jo jsem" byla jsem za ní ráda. 

„Počkej až tě Justin požádá o roku" ztuhla jsem. „Co?" ještě mi řekněte, že si mě chce vzít. „Ne neboj se, jenom mě to tak napadlo" 

„Hele je mi 16, na vdávání jsem byla hodně mladá." „Jo, ale já bych se ani nedivila, on tě miluje a třeba přijde na řadu i dítě" ta holka mě nestačila udivovat. „Hele dávej si pozor s Ryanem ty" rýpla jsem si do ní. „Fajn, vzdávám se" obě jsme se zasmály.

**

Svatba už začala, tedy ne obřad, ale hosti už tu byli, měli jsme tady rodinu z NY. 

„Ahoj teto" objala jsem ji. „Mel, ty jsi vyrostla" teta přeháněla. „Jo, když jsi odjížděla, byla jsi jiná" řekli bratránkové. 

„Mel" přišel strejda. S ním jsem se taky objala. „A mě neobejmeš?" ozvala se Julie, moje kamarádka. „Julie" přiběhla jsem k ní a silně ji objala. „Chyběla jsi mi" „Vždyť ty mě taky"

„Tohle je Alex a Jess, moje kamarádky" našla jsem je, konečně. Rysn si odkašlal. „A vedle nich Ryan a Fredo, mí kamarádi a taky přítelové tady holek" Ryan pokýval, že teď už je to v pořádku. Musela jsem se zasmát, ale co mě trápilo...kde je Justin. 

Všichni se seznámili, vypadalo to, že si rozuměli. „Kde je Justin?" zašeptala jsem k Ryanovi. Jenom pokrčil rameny, kde sakra vězí?

Další minuty byly s blízkými, další teta, strejda, sestřenice, bratranci, babička, děda a prostě spousta lidí, ano měli jsme početnou rodinu. 

Uběhla další hodina a Justin nikde, volala jsem mu, ale nic, co když se něco stalo? 

„Mel? Jsi tu?" klepala mi na rameno teta. „Jo jasně, jenom jsem se zamyslela" pousmála jsem se, ale každý by poznal, že falešně. 

„A ty přítele nemáš?" bratranci no jo jak jinak. „Vlastně mám" ha, teď jsem je dostala. „A kde je?" zeptala se teta zvědavě a začala se kolem rozhlížet. „To bych taky ráda věděla" zamumlala jsem.

Po deseti minutách přijel James. „Kde je Justin?" zeptala jsem se, Erik přišel s Jamesem ,ale Justin nic. „Přijde co nevidět" přikývla jsem. „Jsem James a tohle je můj syn Erik" začali se představovat, ale já odešla. Namířila jsem si to k zábradlí u bazénu. 

Mimochodem svatba byla doma, měli jsme obrovskou zahradu a máma to tak chtěla. Opřela jsem se o zábradlí a přemýšlela. 

„Copak tady dělá moje kráska?" ozval se ten hlas, ihned jsem se otočila, byl to Justin. „Kde jsi byl?" přišel ke mně, v ruce měl růži, červenou růži. „Pro tohle, měl jsem ti napsat, promiň" růži mi vpíchl do vlasů, byla krátká a asi určená tam. „To nevadí, hlavně, že už jsi teď tady" chytila jsem ho za krkem a následovně spojila naše rty. 

„Miluju tě" řekla jsem když jsem se odtáhla. „Taky tě miluju" tohle jsme si řekl už dneska podruhé. „Měli bychom jít za ostatními" chytila jsem Justina za ruku a chtěla jít, ale on stál. 

„Nemáš v rodině někoho, kdo by mě hned zabil doufám" aha tak o to tu šlo. „Neboj se, oblíbí si tě, věř mi" políbila jsem ho na uklidněnou. „Tak tedy jdeme" znovu jsme se chytili za ruce a vyrazili za ostatními.

„Rodinko" zvolala jsem když jsme k nim došli. „Tohle je Justin, můj přítel" koukla jsem se na Justina, oba jsme se na sebe usmáli. Se všemi se přivítal, a nakonec jsme se už šli posadit na židle, kde bude obřad.

„Říkala jsem ti, že se jim budeš líbit" zašeptala jsem. Seděli jsme vedle sebe a drželi se za ruce. „Nechápu z čeho jsem měl strach" zasmáli jsme se.

Celý obřad proběhl dokonale, oba si řekli ano, vyměnili si prstýnky a políbili se. Dokonalý. Teď byl tanec. 

„Smím prosit?" usmál se na mě Justin. Přikývla jsem a vydali jsme se na parket. „Taky budeme mít jednou svatbu, těším se až tě požádám o ruku" ztuhla jsem, dneska už podruhý a to u stejného tématu. „Neboj, teď ještě ne" to mě moc neuklidnilo. 

Zbytek tance jsme už nepromluvili, pouze si užívali přítomnost druhého.

**

„Strašně dobře k sobě ladíte" seděli jsme u stolu a jedli e dort, já vedle mámy a Justin vedle mě. A to, že k sobě ladíme? Měla jsem takové šaty do modra a Justin modré sako, takže to je ono. 

„Jo to byl můj nápad, viď lásko" Justin na mě udělal úšklebek. „Ne to teda nebyl a ty to víš" „Dobře, jenom jsem nechtěl říkat, jak jsi mě prosila o to, abych si vzal tohle, že v tom vypadám tak sexy" tak jo tohle udělal schválně, byla jsem rudá někde, kde to snad ani nebylo možný. Všichni se zasmáli, ale mě to vtipné nepřišlo, spíše trapné. 

„A kolik ti je Justine?" zeptala se teta. „21" teta vykulila oči. „Takže je mezi vámi docela velký věkový rozdíl, jak jste se seznámili?" dobře, teď se mi zatajil dech, co ji asi řekne? No víte já ji chtěl dostat do postele, ale nějak jsem se do ní zamiloval. Jo to určitě neřekne. 

„No přes školní projekt, měli jsme jeden společný předmět" jo tak by to šlo taky a vlastně i díky tomu jsme se sblížili.

Vzpomněla jsem si na moje první políbení. Už tehdy jsem věděla, že to nebude jen tak. „Jo tak" tetu to asi zaskočilo. „Rozumíme si, a to je to hlavní" vložila jsem se do toho já. 

„Jo to jo, ale přijde mi to divný, přeci jenom Mel, jsi si jistá, že pak nebudeš zklamaná?" cože to řekla? Tohle řekla moje teta? „Nebudu teto, oba se milujeme a na věku to nic nemění" máma mě začala hladit po zádech a Justin po stehně. 

„Je ti 16, nevíš jak to chodí" to si snad dělala srandu? „Promiň mami, ale na tohle nemám" vstala jsem ze židle a utíkala pryč.

Justin

Melanie se zvedla a utíkala pryč. „Mel" zakřičel jsem, ale s ní to nehlo. Zvedl jsem se taky a koukl se na Amy, ta přikývla a já běžel za Mel. Moc dobře jsem věděl, kam jít, přes střechu, protože jakmile se naštve, tak se v pokoji zamyká.

„Mel" skočil jsem do jejího pokoje, byla na posteli a měla u sebe mého méďu. 

„Jak to mohla říct, Justine" sedl jsem si k ní a vtáhl ji do objetí místo médi. „Musíš ji pochopit, v celku je to zarážející" „Asi jo, ale i tak si to mohla nechat pro sebe" lehli jsme si. Ležela mi na hrudi a já ji hladil vlasy a druhou ruku jsem měl propletenou s tou její. 

„Zkazila jsem ji svatbu" zamumlala. „Nezkazila a můžeme se vrátit" zvedla se. „Tak jdeme, jenom se upravím" přikývl jsem.

**

„Mel, omlouvám se, já...Justin je skvělý kluk, ale víš jaký mám na takové názor" hned jak jsme přišli se její teta vrhla do mluvení. Jak takové? „Já vím teto, taky se omlouvám a hlavně tobě mami" „To je naprosto v pořádku" přikývla.

Celé odpoledne pak probíhalo už v pohodě.

Mel

Se všemi hosty jsem se rozloučila, byl totiž čas na odjezd domů.

„Užijte si to tam" máma s Jamesem byli na cestě na letiště, Erik je vezl. „To vy taky" ach naše dovolená. „Tak ahoj" objala jsem ji a Jamese taky. „Ahojte" 

A za chvíli byli pryč.