Mel
„Vážně jsem zvědavej, kdo tě dělá tak šťastnou" jo tati, ale já z toho nadšená nebyla. „Hm" na nic jiného jsem se nezmohla.
„Mel, děje se něco? Vždyť Justin je bezva kluk a určitě tatínkovi padne do oka stejně jako mě" máma se vždycky snažila vyřešit co se dá, ale tohle tentokrát lehký nebylo. „Myslím si, že se tátovi líbit nebude, neptej se proč, možná se to dozvíš" celým domem se najednou ozval zvonek.
Bylo to tady.
Justin
Už jsem byl před domem Blacků, snad nikdy v životě na mě nervozita takhle nedopadla, jasně ten den, kdy jsem Mel vyznal lásku, to bylo hrozný, ale teď to bylo ještě horší. Nejradši bych se vrátil, ale to bych nemohl sáhnout na zvonek.
„Ahoj" miloval jsem naše přivítání, někdy jsme si řekli ahoj a někdy ani to ne a hned se políbili. „Ahoj" byl jsem nejistý, vůbec jsem nevěděl, co budu dělat až znovu uvidím tvář Blacka.
„Táta je v kuchyni s mámou, takže bychom asi měli jít tam" zavřela za mnou dveře. „Jo měli no" „Nejsem na tom s nervozitou o moc líp, ale zvládneme to" políbila mě a následovně jsme vyrazili do kuchyně, která byla hned za rohem.
„Ehm, takže tati tohle je Justin, můj přítel" řekla Mel, když jsme došli do kuchyně. Její otec se na mě hned podíval, no ten pohled mluvil za vše, nejradši by mě zabil. „
Melanie, to nemyslíš vážně" promluvil. „Co se děje Nicku?" Její máma měla nechápající pohled. „Ale nic, jenom, že mě taky těší" nahodil falešný úsměv, každý by poznal, že je falešný a jelikož se choval takhle, tak to znamenalo, že jeho manželka neměla ani ponětí o těch zbraních a nebo to byli oba skvělí herci.
**
„Takže Justine, jak jste se vlastně seznámili?" ten její otec mě celou dobu vyslýchal. „Ve škole, a pak nám učitelka zadala jeden projekt a tím jsme se takhle sblížili" vzpomněl jsem si, jak jsem Mel poprvé políbil, v tu dobu jsem ji ještě chtěl přetáhnout, ale pak se to zvrtlo.
„Myslel jsem, že jsi starší" přikývl jsem. „Tak, jak je možný, že jste měli společný projekt?" na Mel bylo vidět, že jí to nebaví a proto jsem ji položil na stehno ruku, její máma pouze přihlížela, nic trapnějšího jsem snad neviděl. „Studenti mají jeden společný předmět, kde jsou rozděleni na skupiny a my dva jsme spolu, tak proto" otec pouze přikývl.
„Kolik, že ti to je?" ach bože. „20" odpověděl jsem jednoduše. „Takže tobě je 20 a Melanie 15, nemyslíš si, že je mladá? Není to nějak výrazný věkový rozdíl?" čekal jsem, že to řekne. „Ano je to 5 let, ale nám dvou to nevadí a klape nám to" nevěděl jsem, co jiného bych mu na to měl říct.
Už se na nic neptal a pokračovali jsme v jídle.
„Dojdu si na toaletu" řekla její máma po chvilce. „Takže tuhle večeři nějak přetrpíme a pak se vy dva rozloučíte a rozejde se" co to řekl? „Cože? Ne to teda ne tati, já ho miluju a chci s ním být" zasáhla do toho Mel.
„Melanie, ty si asi neuvědomuješ, s kým máš tady tu čest, protože já jo" on asi netušil, že to Mel o mě věděla. „Myslíš to, že je Justin mafián? Ano to vím a je mi to jedno, protože láska je silnější" ta holka mě doopravdy milovala.
„To si ze mě děláš srandu, ty to víš, a ještě se s ním zahazuješ? Tohle jsem si nemyslel, Melanie, tenhle kluk tě podvede s každou druhou, je to akorát tak zabijáckej děvkař, tohle není kluk pro tebe" Melanie začala brečet.
„Jak tohle můžeš říct sakra? Justin by mě nikdy nepodvedl a je mi jedno že je mafián, co si to za otce, že nám nedopřeješ být spolu?" Až přijde její máma bude to ještě horší.
„Dobře, beru na úvahu, že tě miluje" zastavil jsem ho. „Ano, miluju jí celým svým srdcem, měl jsem hroznou minulost, spal jsem s každou druhou, ale měl jsem důvod, jenomže, když přišla Mel, na první pohled jsem se do ní zamiloval, miluju jí"
„Melanie, ten kluk je pro tebe nebezpečný, kdykoliv tě může kvůli němu někdo zabít" dobře v tomhle měl pravdu, ale já ji ochráním, dal bych za ní život. „Prostě spolu nebudete, teď mi vypadni z baráku než tě budu muset tě zabít" cože?
Mel
Co to právě řekl? To snad nemyslel doopravdy vážně. „A čím jako? Těmi zbraněmi co máš v pracovně od něho?" najednou mu došly slova. „Jak o tom doprdele víš sakra?" „Máš si zamykat"
„Vypadni odsud Justine, a jestli tě s Mel někdy uvidím, tak tě zabiju. A ty milá dámo, máš zaracha, hned co přijdeš ze školy, půjdeš domů a nezajímá mě nic" tak tohle přehnal.
„Víš co, máš pravdu, on půjde, ale já s ním" měla jsem toho už dost. „Na to zapomeň, Justine vypadni hned" vzal do ruky nůž a vystartoval po Justinovi. Koukla jsem se na něj vyděšeně a prosila ho aby šel, protože táta by ho doopravdy možná zabil.
Justin na mě kouknul a vydal se ke dveřím, za kterýma hned zmizel a odjel domů.
„Jestli tě s ním uvidím jenom jednou, tak máš zaracha do konce života, ve škole se mu budeš vyhýbat, jak to nejvíc půjde, je ti to jasný?" nikdy na mě takhle neřval, ale teď to bylo hrozný, jak mi to může zakazovat? Nenávidím ho.
„Nenávidím tě, tohle mi zakazovat nemůžeš, nenávidím tě, jasný!!!" zakřičela jsem mu zpátky a s brekem odešla do svého pokoje, kde mě cestou zastavila mamka. „Co se stalo?" „Zeptej se táty" běžela jsem do svého pokoje, kde jsem se i zamkla a svezla po dveřích.
Chtěla jsem mít u sebe Justina.
ČTEŠ
Dangerous ✔️
FanfictionJak dokáže obyčejná holka změnit život největšímu děvkařovi na škole, který je zároveň mafiánem?