Dangerous ✔️

58

Justin

S kluky jsme měli práci, ale bohužel se nevydařila a já to odnesl, ke všemu přímo do boku, bolelo to jako svině, ale ne tak jako když to Hank zašíval.

„Justine, Erik přišel" Ryan vešel dovnitř. „Tak ho sem pošli" nařídil jsem Erikovi, aby dával pozor na Mel, momentálně to bylo tak špatný, že se ji mohlo stát cokoliv, a to kdykoliv. 

„Čau kámo" „Nazdar" popravdě ještě to bolelo. „Justine, už jsem ji to musel říct, ona ani nejedla a já se na to koukat nemohl, chodila jako tělo bez duše" věděl jsem, že to Mel vezme špatně, sice se se mnou rozešla, ale věděl jsem,, že mě pořád miluje a bojí se o mě. 

„To je v pohodě, ale teď za mnou přijde a něco se ji stane, mohl jsi zavolat" „Právě proto tady jsem" co to mele? 

„Melanie jsem slíbil, že se za ní stavíš a to teď" dělá si prdel? „Cože jsi?" povzdechl jsem si. „Jsi tady autem?" začal jsem vstávat z postele. „Jop" a za chvíli už jsme jeli za Mel.

Mel

Už to byla hodina, jak dlouho jim to může trvat? Byla jsem nervózní, nevím z čeho přesně.

Za chvíli jsem uslyšela dupot na schodech, a co nevidět se otevřely dveře, stál v nich Justin. 

„Justine" vystřelila jsem z postele a běžela ho obejmout, sykl bolestí. Ihned jsem se odtáhla. „Je to dobrý, jenom mě tolik nemačkej" „C-o se ti sta-lo?" vykoktala jsem.  

„Jenom kulka do boku, ale už je to v pohodě" natáhl ruce do objetí, ihned jsem ho přijala. Tentokrát ale jenom jemně.

Po nějaké době jsem se od něho odtáhla. 

„Byla chyba ti říct, že tě už nechci vidět" koukala jsem mu přímo do očí. „Pořád tě miluju, Justine" usmál se. „Taky tě miluju, Mel" začal se ke mně přibližovat, a pak spojil naše rty v jedny, sakra tak dlouho to tady nebylo a teď konečně jsem ho cítila zase jeho u sebe. 

„Už nikdy tě neopustím" řekla jsem, když jsem se odtáhla. „To doufám" pohladil mě po tváři.

Vzpomněla jsem si na Justinovo zranění, povytáhla jsem mu tričko nahoru, koukal na mě nechápavě, ale když jsem se začala dívat na jeho obvaz na boku, který se objevil po vytáhnutí trička, pochopil. 

„Nic to není" „Bolí to?" ignorovala jsem jeho odpověď. Povzdechl si. „Trochu, ale už ne jako předtím" z oka mi znovu vypadla slza. Pohladila jsem ho obvaze. „Je mi to líto" popotáhla jsem. „Mel nebreč" chytil mojí ruku, kterou jsem měla na jeho obvaze.

S Justinem jsme se přesunuli do postele. Opatrně jsem si lehla na jeho hruď, ale pouze jen tak lehce, naštěstí obvaz měl na druhé straně. 

„Co říkala máma, když tě tady uviděla?" nakousla jsem nové téma. „Byla překvapená, ale než jsem začal něco vysvětlovat, Erik mě poslal nahoru za tebou, takže nevím co ji řekl a tomu Jamesovi. „Ježiži" zasmála jsem se.

„Mel?" máma vešla ke mně do pokoje. Ani jsem nehodlala vstávat od Justina. „Ano?" „Bude tady Justin zůstávat nebo půjde domů?" zvedla jsem hlavu a koukla se na něho s prosebným pohledem ať zůstane a nikam nechodí. Ihned přikývl. 

„Pokud by mohl, tak zůstane" doufala jsem, že nám máma dovolí být spolu přes noc. „Dobře, tak tedy přeji vám dobrou noc" ona to dovolila? No páni. „Dobrou" odpověděli jsme s Justinem najednou. 

„Jsem unavená" zamumlala jsem mu do hrudi. „Tak pojď spát" konečně se vyspím, moc jsem toho za poslední dobu nenaspala. 

Justin přes nás hodil peřinu a přitáhl si mě k sobě, nechtěla jsem na něm být nalepená, aby ho to nebolelo. „Je to na druhé straně Mel, nebolí to, ne když jsem s tebou" usmála jsem se. Uvelebila jsem se tedy na jeho hrudi a následovně usnula v jeho objetí, v tom nejlepším objetí.

Nechápala jsem, jak jsem mohla být bez něj a říct mu to, co jsem řekla, kdybych to mohla vrátit, vrátila bych to, ale teď byl naštěstí zase zpátky se mnou a já jsem byla šťastná.

Bylo to přesně tak ,jak to táta chtěl, aby se o mě Justin postaral, protože kdyby umřel on místo něj, byla bych na tom možná hůř. Ano zní to sobecky, ale bylo to tak a on to věděl, proto udělal, co udělal.