Dangerous ✔️

34

Mel

Byl leden, po Vánocích, strašně to uteklo, za ten měsíc se nic zvláštního nestalo, s Justinem  máme skvěle, klapalo nám to.

Alex a Ryan byli taky v pohodě, Chaz se musel odstěhovat z nějakých soukromých důvodů a Fredo si našel přítelkyni někde v dáli, takže byl teď s ní.

Co se týče mých rodičů, mámě Justin už vůbec nevadil a táta ho sice pořád neměl rád, ale už to nebylo tak hrozné. Ten měsíc sice utekl, ale jednu výhodu to mělo, ve škole nám dali ještě volno do půlky ledna, potom se budou psát písemky, no a pak další pololetí. 

Sice jsem si tyhle Vánoce strašně užila, protože nebylo teplo, ale docela chladno, což nebývá vzhledem k LA, no jak jsem řekla, všechno jsem si užila, ale bohužel taky špatně dopadla, už třetí den jsem zvracela, měla teplotu a tak dále, prostě jasná chřipka. Naštěstí jsem měla skvělého léčitele, nebyl jim nikdo jiný než Justin.

„Justine, nechci abys taky onemocněl" jojo, Justin tu se mnou byl celé dny a ležel u mě, dokonce nebyl ani nic vyřídit, protože byl u mě, nedržela jsem ho tady, naopak jsem nechtěla, aby to chytil taky. 

„Jsem odolný" přitáhnul mě blíž k němu a otočil hlavu směrem k televizi, koukali jsme na nějakou komedii. „Za chvilku přijdou rodiče" vzhlédnul zpátky ke mně. „Mě se jen tak nezbavíš"

Justin

Věděla jsem, že se bojí, abych to nechytil, ale chtěl jsem být s ní, koukali jsme na nějakou komedii, ale Mel usnula, vypnul jsem televizi a zavřel oči.

**

„Mel, tak já.." otevřel jsem oči a ve dveřích stála máma Mel. Chtěl jsem pomalu vstát, ale Melina máma mě zarazila. „Nevstávej, akorát by jsi ji probudil" přikývl jsem. Měla pravdu, Mel na mě byla tak nahečmaná, že by ani normálně nešlo vstát.

Po asi půl hodině se Mel začala mrvit na mé hrudi, myslel jsem si, že vstane, ale ona se na mě namáčkla ještě víc a propletla nám nohy. 

„Proč musíš mít to tričko?" zamumlala. „Kdybych ho neměl, tvoje máma by mě vyhodila, už tak se jí nelíbí, že tu takhle ležíme" náhle zvedla hlavu na úroveň té mé. „Ona tu byla máma? Kolik je vlastně hodin?" lehla si zpátky a vzala mi ruku do té své. „Jo byla, nechala mě tak jenom proto, abych tě nevzbudil a je něco okolo sedmé večer" „Nechci, abys odešel" usmál jsem se. Ani já ne.

O 2 dny později

„Jak se cítí moje princezna?" vyskočil jsem z okna do pokoje. Rodiče Mel chodili do práce na střídání a její máma byla teď doma, po tom co se stalo minule prý nechce abych u Mel byl, takže chodím tajně za Mel. 

„Hodně lepší" poklepala vedle sebe na postel, takže si k ní mám jít sednout. 

„Víš co pomáhá na uzdravení?" dal jsem ji ruku pod peřinu. „Ne to fakt nevim" usmívala se jako sluníčko. „Sex" zašeptal jsem ji blízko rtů. „Ale to nejde, chytl by jsi to a navíc je doma máma" okej, myslel jsem jak začne odmítat nebo nervóznět, ale tohle ne, takže kdyby nebyla nemocná a dole nebyla její máma, možná by jsme dělali teď už něco jiného. 

„Všechno jde" políbil jsem ji na koutek rtů. Neodtáhla se, polibek prohloubila a přitáhla si mě k sobě. Za chvilku jsem ležel nad Mel a ona pode mnou, ruka mi zajela pod její tričko a na moje štěstí neměla podprsenku, zmáčkl jsem ji prso a ona mi vydechla do úst. 

„Justine, dole je máma" řekla mezi polibky. „Budeme potichu" přesunul jsem se k jejím kalhotkách, a když jsem chtěl dát ruku za ně, odstrčila mě. 

„Děje se něco?" zakroutila hlavou. „Máma jsem kdykoliv může přijít, nejde o to, že bych nechtěla, jenom se bojím" pochopil jsem. „Dobře, tak jindy" byl jsem zklamaný, ale co nadělám. 

„Promiň, já vím, že jsme spolu nespali od našeho poprvé, ale nebyl čas, jsem ráda, že můžu strávit čas alespoň jak to jde s tebou" „Já vím" 

„Pustíme si film?" „Musím si ještě něco zařídit, nevadí ti to?" pravda byla, že jsem potřeboval na vzduch. „Ne nevadí" viděl jsem její zklamanost, ale já prostě nemohl. „Promiň Mel" zvedl jsem se z postele a odešel oknem pryč.

O pár dní později

Mel

Takže co se za ty dny stalo, no Justin se mnou párkrát byl u mě potaji, to co se stalo tenkrát jsme už neřešili. Teď už jsme byli úplně v pohodě a já jsem byla totálně zdravá. Sice jsem dobírala antibiotika ještě, ale byla jsem zdravá.

Dneska bych měla jít k Justinovi spát, rodiče o tom neví, kryla mě Alex, její rodiče byli na nějaký čas pryč pracovně, a tak jsem rodičům nakecala, že tam bude sama, tak jestli u ní můžu spát, odkývali to, ale já budu u Justina. Alex tam ale nebude sama, společnost ji bude dělat Ryan.

**

„Ahoj lásko" pozdravil mě Justin, když jsem přišla k němu, nic jsem neřekla a rovnou se na něj vrhla, strašně mi to chybělo, při nemoci jsem ho nechtěla nakazit, a když mi bylo líp, byla doma zase máma a ta mi Justina zakázala, když jsem nemocná, takže dveře odemčený a Justin tajně u mě v pokoji bylo jenom chvilkové. 

Odtáhla jsem se od Justina, hodila jsem tašku do rohu a znovu se na něj vrhla, chvilku byl překvapený, ale pak spolupracoval, chytil mě za zadek a já si okolo něj obmotala nohy, nevím jak ale za chvilku jsme už leželi na gauči a já neměla tričko, Justin samozřejmě taky ne, 

Vůbec jsem nevěděla, kde se to ve mně vzalo, ale prostě jsem to potřebovala, přetočila jsem nás a já byla nahoře, líbala jsem Justina na krku a rozepínala mu pásek, když už se mi to konečně povedlo, začala jsem mu je stahovat dolů, jenomže mi v kapse začal zvonit mobil, proklínala jsem toho, kdo mi volá.

Odtáhla jsem se od Justina, nespokojeně zavrčel. Vyndala jsem si mobil z kapsy a koukla se kdo volá, na displeji svítilo ALEX, zvedla jsem se to a poslouchala co potřebuje. Naštěstí to nebylo nic důležitého a já se mohla zase věnovat Justinovi, který mě celou dobu pozoroval. 

Usmála jsem se na něj a otřela se o jeho rozkrok, okamžitě nás přetočil. „Neprovokuj" políbil mě na nejcitlivější místo na krku. „Mně se to líbí" bavilo mě ho provokovat. Justin mi začal stahovat kalhoty, a když už byly u kolen, zazvonil zase mobil, to si snad někdo dělal srandu už, ne?

Justin mě přestal líbat a vytáhnul si mobil. Úsměv mu hned klesl, když viděl kdo mu volá. Vstal a přijmul hovor. Nerozuměla jsem ničemu, ale když to položil, netvářil se nadšeně.

„Děje se něco?" sednul si ke mně na gauč. „Jeden obchod se nevydařil" mohl by mluvit jasněji. „Táta prodal zbraně a prostě oblafli ho, dali mu méně peněz a chce abych mu teď pomohl ho najít" kouknul se na mě. 

Pořád jsem mlčela, nevěděla jsem, co bych mu na to řekla. „Vadilo by ti, kdybych tě tu nachvilku nechal?" stoupnul se naproti mně. „Ne, nevadilo" popravdě mi to vadilo, ale co nadělám, asi to bylo fakt důležitý.

Justin si ke mně kleknul a zvedl mi hlavu. „Do šesti se vrátím, a pak budeme spolu dobře?" přikývla jsem. Justin mě políbil, oblékl si tričko a šel ke dveřím. „Mel, zamknu tě tady, kdyby se cokoliv dělo, klíč mám nahoře v pokoji v nočním stolku, číslo zámku je datum tvého narození" otočil se na mě a koukal na mě ještě jednou pohledem „promiň".

Přikývla jsem a za chvíli byl Justin pryč.