Dangerous ✔️

Epilog

O pět let později

Mel

„Mami, já nechci do školy" John celé ráno fňukal. „Zlato, musíš tam jít" pohladila jsem ho po vláskách. John nakonec přikývl a obul si boty, které měl připravené od Justina.

Už uběhlo 5 let od té doby, co jsem paní Bieber. Johnovi bude za chvíli 6 let a našemu druhému dítěti byly už 4 roky. S Justinem se nám narodila holčička a jmenuje se Jane.

S Justinem nám všechno klape skvěle. Půl roku po naší svatbě si společně s Ryanem, Fredem, jeho tátou, a dokonce Erikem založili autodílnu a opravují auta. Samozřejmě, aby jim to nebylo líto, dělají i něco se zbraněmi, ale je to legální. Radši jsem nechtěla vědět, co to je. Naštěstí ani jeden z nich už neměl nic společného s mafií. 

Všem aby to nechybělo, chodili střílet. Každý úterý chodí na střelnici a střílí tam.

„Tak můžeme, naše slečna se už napapkala" musela jsem se zasmát. Justin byl s Jane v kuchyni. Justin měl s našima dětmi strašně skvělý vztah. Někdy jsem měla pocit, že i lepší než já, ale mě to nevadila, byla jsem hrozně ráda. 

„Zlato, obuj se a pojedeme" podala jsem jí boty, samozřejmě supry, jak jinak, Justin je magor, dětem kupoval taky takový boty. No a aby to nechybělo, měla jsem je i já.

**

„Co budeme dneska dělat my?" pohladil mě Justin po stehnech. Děti jsme odvezli. Johna do školy a Jane do školky. 

„Nejdeš do práce?" koukla jsem se na něj. Justin chodil do práce skoro každý den. Já práci neměla, byla jsem doma s dětmi, ale pomáhala jsem klukům v kanceláři dělat nějaké papíry.

Justin nechtěl, abych chodila do nějaké práce, chtěl, abych byla s ním. Docela mi to vyhovuje, byla jsem mu na blízku, a hlavně jsem se nenudila a nemusela poslouchat nějakého šéfa.

„Ne, dneska mám volno, s kluky jsem se domluvil, že chci být s tebou" to bylo od něho hezký. „Je pondělí, co by jsi chtěl dělat?" usmála jsem se. „No, víš, ty a já a třeba postel nebo sedačka nebo kuchyň a nevím, co ještě, to bychom si rozuměli ne?" to je debil.

„Pořád stejně nadržený" pokroutila jsem nad ním hlavu. „Musíme nějak zapracovat na tom třetím miminku" překvapení. Teda s Justinem jsme se o tom už bavili, ale já nevěděla, jestli chci ještě jedno, nebo nevěděla jsem, jestli teď. Justin chtěl mít další dítě a snažil se o to. Ale já prášky nevysadila, ovšem to nevěděl, myslí si, že jsem je vysadila.

„To chceš tak moc další dítě?" zeptala jsem se opatrně. „Už jsme to probírali, chci s tebou aspoň ještě jedno, ty nechceš?" podíval se na mě smutně. 

„Justine, abych pravdu řekla, tak nechci" vím, že teď bude naštvaný. „Uhm, aha" zvýšil stisk na volantu. „Jus.." „Ne, nic neříkej" zaparkoval před naším domem. Ani jsem si to nestačila uvědomit a už vystupoval ven z auta.

„Kam jdeš?" vešla jsem do domu a Justin si oblékal bundu. „Do dílny" chtěl mě obejít, ale zastavila jsem ho. 

„Říkal si, že máš volno" věděla jsem, proč tam jde, byl na mě naštvaný a nechtěl se hádat. „Justine, já..." „Co ty? Říkala jsi, že to promyslíš, ale je mi úplně jasný, že nechceš, prášky bereš pořád" sedl si na gauč a já vykulila oči. 

„Proč ti tak záleží mít teď třetí dítě?" sedla jsem si vedle něj. „Protože, chci mít velkou rodinu, chci mít něco, o co jsem přišel. Taky jsme byli tři, ale pak se to posralo" ranila jsem ho.

„Zlato, nejde o to, že nechci mít dítě, necítím se na něj teď, ale později, třeba za rok, dva, tři, bych už chtěla, jenom ne teď, chápěš?" pohladila jsem ho po zádech. 

„Proč ho nechceš teď?" „Chci mít volno, máme dvě děti, o které se musíme starat, nemyslíš, že by to bylo pak moc? Ani bychom na sebe neměli čas" usmála jsem se na něj. „Asi máš pravdu" Justin se na mě podíval.

„Miluju tě" pohladil mě po tváři. „Taky tě miluju" políbila jsem ho. Byla jsem ráda, že to chápe, už nebyl jako dřív tolik výbušný, a to se mi líbilo.

O 3 roky později

„Miláčku?" pohladila jsem Justina po zádech. „Ano lásko?" otočil se ke mně čelem. Stál v kuchyně a vařil. Byl tak sexy, když byl bez trička. 

„Víš, jak jsme se bavili o tom dítěti, že bych mohla vysadit prášky?" naznačila jsem mu to. „Jo to si pamatuju" usmál se na mě a pohladil mě po bocích, za které mě už držel.

„Tak jsem to udělala a nějak se to povedlo" culila jsem se na něj. „Budeme mít další miminko" Justin na mě vykulil oči. „Vážně?" měl štěstí v očí a taky slzy. „Ano" Justin mě vyzdvihl do vzduchu a zatočil se mnou. „Miluju tě moc" „Taky tě miluju"

O 6 let později

„Ale mami, budou tam všichni" škemral John. Chtěl jsem jít na nějakou párty a mně se to nelíbilo. Nedávno mu bylo 15 a už dělal, co nemá. 

„Řekla jsem ne" šla jsem za Justinem do kuchyně. Seděl u stolu na notebooku. „Tati?" musela jsem se zasmát. Justin mu stejně řekne ne. „Johne, nezkoušej to" podíval se na něj přes noťas a já si mu sedla na klín.

„Mami, tati?" objevila se ve dveřích Jane. „Ano zlato?" byla nervózní. „Mohla bych dneska spát u Kelsy?" udělala škemrací pohled. „Jasně, že můžeš" řekl Justin, který mě předběhl. „Děkuju vám" přiběhla k nám a objala nás.

„A ona může?" rozčiloval se John. „Johne, Jane je hodná holka, ty máš ve škole problémy, že bych to na jedné ruce nespočítal, takže ano, ona může" zasmál se Justin.

„Ale já už Emily slíbil, že jí vyzvednu" zvedla jsem k němu pohled. „Kdo je Emily?" Justin se divil stejně jako já. 

„No, ehm, moje holka" John má holku? Můj syn má holku a já o tom nevěděla? „A to jsi nám chtěl říct kdy?" Justin zvýšil hlas. Pohladila jsem ho po stehně, aby se uklidnil. „Čekal jsem na správný moment" zatvářil se nevinně. Byl roztomilej. 

„Když mi slíbíš, že přijdeš bez obsahu alkoholu v krvi a tu tvojí Emily dovedeš domů zpátky v pořádku, tak jít můžeš" řekl Justin. Věděla jsem, že mu to nakonec dovolí. 

„Myslíš to vážně, táti?" měl naději v očích. Ale ještě tady bylo moje slovo. „Mami?" zeptal se nejistě. Justin mě pohladil po boku a naznačil, ať souhlasím. „Bež" „Děkuju" taky nás objal.

**

„Věřila by jsi někdy, že budeme tam, kde jsme? Protože, abych pravdu řekl, já ne" Justin a já jsme leželi v posteli po našem milování. Děti nebyly doma. Naše poslední dcera byla u Alex, s jejím dítětem si nějak moc rozuměli.

„Ani ne" prohrábla jsem mu vlasy. „Ale ničeho nelituju, nikdy bych to nevyměnil. Každý kousek našeho života měl důvod se stát, a i když byl špatný nějaký, tak je to náš osud" měl pravdu. „Souhlasím s tebou, nikdy bych to nevyměnila"

„Vždycky jsem tě miloval, miluju a budu milovat" naklonil se nade mě. „Ať se stane cokoliv, tohle je navždy" usmál se na mě. „Je to navždy, vždycky to tak bylo, my dva jsme navždy"

„Miluju tě"

„Miluju tě"

KONEC

Děkuju všem čtenářům, co to četli. Nikdy bych si nemyslela, že tohle bude někdo číst a bude se to někomu líbit.

Moc všem děkuju <3

Snad se uvidíme i u mých dalších příběhů :)