Dangerous ✔️

78

Mel

Dneska pojedeme s Justinem do nemocnice na vyšetření, aby se zjistilo, jestli jsem nebo nejsem těhotná. Justin mi nabízel Hanka, ale já nechtěla, chtěla jsem do nemocnice, abych měla naprostou jistotu.

Můj názor na těhotenství byl špatný, popravdě jsem nechtěla dítě, nebo spíš jsem se bála, že to nezvládnu, bylo mi 18 neměla jsem s tím zkušenosti, žádný sourozenec, prostě nic. 

„Nad čím přemýšlíš?" z myšlenek mě vyrušil Justin. Chtěla jsem mu odpovědět, ale do ordinace si nás pozvala doktorka.

„Dobrý den" s Justinem jsme řekli oba najednou. „Dobrý den, tak se posaďte" ukázala nám na židle před stolem, na kterém měla svoje věci. S Justinem jsme si tedy sedli a čekali co bude dál. 

„Takže, co vás trápí?" „N-o,  j-já" nemohla jsem se ani vykoktat, Justin mi chytil ruku a zmáčkl mi ji, trochu jsem se uvolnila. 

„Mám podezření, že jsem těhotná" tentokrát jsem už nekoktala. „Dobře, tak se na to podíváme, lehněte si na lehátko za vámi" udělala jsem tak, jak řekla, pustila Justinovi ruku a šla si lehnout na lehátko kousek za námi.

Doktorka mi dělala ultrazvuk, Justin seděl u mě a držel mě za ruku. Když už bylo všechno hotové, utřela jsem si břicho, a pak se vrátila zpátky, kde jsme společně seděli.

„Takže...jste těhotná. Plod už je dokonce větší..." moje srdce jakoby se zastavilo. Já jsem těhotná? „Mel.." pošeptal Justin a vzal mě znovu za ruku. 

„Říkala jste větší?" poprvé tady promluvil Justin. „Ano, slečna Mel je těhotná odhaduji tak 2 měsíce" pořád jsem nic neříkala, byla jsem z toho v šoku, dva měsíce? To...panebože.

„Zeptám se vás, tohle nebylo plánované hádám" jasně, že nebylo je mi 18, sakra to nemůže být pravda. „Ne nebylo, navíc jsme si mysleli, že je to kratší doba, kdy se to stalo" mluvil Justin já vůbec nebyla přítomna, pouze jsem naslouchala. 

„Používáte ochranu?" do očí se mi nahrnuly slzy, vždyť ji kurva používáme. „Ano, ale Mel má antikoncepci od známého, je to taky doktor" Justin mluvil dál, ale já nemohla, musela jsem pryč.

Nic jsem neřekla, pouze se zvedla a utíkala pryč tentokrát už s ubrečenýma očima. Za sebou jsem uslyšela pouze křik Justina na moje jméno, já ale nevnímala, běžela jsem pryč ani nevím kam.

Justin

Mel odsud vystřelila jako střela, asi jí to dost zasáhlo. 

„Omlouvám se" podíval jsem se zpátky na doktorku. „To je v pořádku, asi byste měl jít za ní" přikývl jsem, jenomže, kam mohla jít? 

„Ještě než půjdete, za měsíc, pokud bude všechno v pořádku, přijďte na kontrolu" řekla a já přikývl.

„Kdyby to slečna doopravdy nechtěla, na potrat máte čas tak týden, pak už to nebude možné" koukala na mě s lítostí. „Děkuju vám, na shledanou" ani jsem nečekal na odpověď a vydal se hledat Mel.

Jenomže kam mohla jít?

Mel

Běžela jsem kam mě moje nohy nesly, domů jsem jít nemohla a nikam jinam taky ne, vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Nechtěla jsem být těhotná, ze začátku to bylo v pohodě, brala jsem to, ale jakmile se to potvrdilo, všechno na mě upadlo, nedokázala jsem si představit mít dítě, ne teď, nebyla jsem připravená.

Byla jsem v nějakém parku, sedla jsem si na lavičku, protože mě bolely nohy z toho běhání. V kapse mi zavibroval mobil. Věděla jsem přesně, kdo mi volá, ale i tak jsem mobil vyndala z kapsy a koukla se na displej. Jasně Justin. Nebudu to brát, i když jsem neměla ponětí, kde jsem.

Když mi Justin volal už asi po stý, zvedla jsem to, navíc mi byla zima.  Zvedla jsem mobil, ale nic neřekla, pouze vzlykla. 

„Mel? Kde jsi?" nadechla jsem se, že mu to řeknu, ale já vlastně nevěděla, kde jsem. 

„Já nevím" další slza mi ukápla a já se znovu rozbrečela. 

„Mel nebreč ano? Popiš mi kde jsi" opět jsem nevěděla co říct, byl to park, ale těch bylo hodně.

V dálce jsem najednou zahlédla známou postavu. Fredo. Hned, jak mě spatřil ,přiběhl ke mně a já se znovu rozbrečela. 

„Mel jsi tam?" Justin se ozval z telefonu. 

„Našel jsem ji" Fredo vzal můj mobil. 

„Kde jste? Jedu tam" i když jsem Justina neviděla, dokázala jsem si představit, jak byl nervní. 

„Jeď domů, já ji přivezu, kdybychom tu měli čekat promrzne" 

„Dobře" Fredo si zandal můj mobil k němu do kapsy a vzal mě do náruče, pořád mi po obličeji tekly slzy.

Chytla jsem Freda za krkem a pak už jsme šli neznámo kam.

Justin

Byl jsem doma asi pět minut a asi se zblázním, pořád nepřišli, sakra kde jsou. Už jsem chtěl s něčím praštit, ale zrovna se otevřely dveře a v nich byl Fredo společně s Mel v náruči. 

„Mel" ihned jsem k nim šel. „Je v pohodě, jenom..." na chvíli se odmlčel. „Potřebuje tě, celou cestu říkala tvé jméno, tak ji to nevyčítej" přikývl jsem a Fredo mi předal Mel. „Díky" přikývl a já se vydal nahoru do pokoje.

Položil jsem ji na postel a začal z ní sundávat oblečení, měla na sobě jenom kraťasy a tílko, dneska bylo zrovna chladno, takže jsem ji musel zahřát. 

„Justine" znovu vzlykla. „Pšššttt" Mel mě najednou objala. 

„Zlato, svléknu ti tohle oblečení a dám ti něco pohodlnějšího, pak si lehneme do postele ano?" nic neřekla, pouze přikývla. Byla unavená a bylo to vidět na očích, hledal jsem ji přes tři hodiny a ona asi celou dobu brečela.

Sundal jsem ji všechno oblečení, jen spodní prádlo ne, navlékl jsem ji moje dlouhé tričko, a pak ji opatrně položil do polohy na ležení. Vyzul jsem si boty a svlékl si tričko. Ihned jsem si lehl za ní a pořádně ji k sobě přitiskl.

„Promiň" řekla po chvíli ticha. „Neomlouvej se, teď se vyspi a promluvíme si o tom zítra" už nic neřekla, pouze ležela na mojí hrudi a za chvíli jsem cítil, že usnula.