Dangerous ✔️

2

Melanie

Na párty

S Alex jsme byly už asi hodinu na párty, na kterou se mi moc nechtělo. Nechtěla jsem vůbec pít, ale byla to párty a já měla už něco v sobě, hlavně díky Alex. Sice říkala, že mě bude hlídat, ale už asi před 10 minutami odběhla pryč někam s klukem, no radši jsem nechtěla vědět, kam šli co dělat, ale myslím, že jenom tancovali. 

Momentálně jsem šla mezi lidi tančit, sice sama, ale co už. Nechtěla jsem tu jen tak postávat. Pohybovala jsem se v rytmu jako ostatní, když tom jsem ucítila na svých bocích něčí ruce. Neřešila jsem to a tancovala jsem dál společně s mým neznámým. 

Otírala jsem se o jeho rozkrok a on mi mačkal boky. Takhle jsem ještě nikdy netancovala a už vůbec ne s klukem, to ten alkohol, jinak bych to nikdy nedovolila.

„Jsem Justin, jak se jmenuješ?" jeho dech se odrazil na mém krku a jeho rty se otřely o mé ucho. Ach bože, vzrušovalo mě to, ale až v tu chvíli jsem si uvědomila jeho jméno. 

Otočila jsem se a můj pohled směřoval na Justina, kterej si mě ihned přitáhnul k sobě blíž a držel mě těsně nad zadkem. Koukala jsem do jeho nádherných očí a nebyla jsem schopna mluvit. Byl tak sexy, ale pořád to byl ten Justin. 

„Jsem Mel" odpověděla jsem mu asi po minutě ticha. „Takže Mel, ty jsi tu nová?" zeptal se mě sakra kurevsky sexy hlasem. „Jo jsem a o tobě už jsem slyšela, nejsi ty náhodou Justin Bieber, děvkař, kterej ojebal snad celou školu?" Dovolila jsem si na něho takhle mluvit. Vůbec jsem nevěděla, kde se to ve mě vzalo, to ten alkohol krucinál, nikdy jsem s klukem takhle nemluvila, vlastně jsem ho ani neměla, nikdy se nelíbala a nikdy jsem neměla sex.

„ A to ti říkal kdo?" zamračil se. „Alex" jednoduše jsem odpověděla. „Dobře tak možná je to pravda, ale třeba jsem se změnil" „Lidi se nezmění jen tak za 14 dní Justine" řekla jsem mu a dál jsme se pohybovali do rytmu hudby. 

„A jak to chceš dokázat?" Zeptal se mě po chvilce a já se zamyslela. „Že mě nepřetáhneš, pokud to nebudu chtít" vymyslela jsem první blbost, co mě napadla. Zamračil se a povzdechl si, jeho ruce dal na můj zadek a přitáhl si mě k sobě ještě blíž. 

„Věř mi zlato, ještě ráda budeš křičet moje jméno" zmáčknul mi zadek a já vzdychla. „Vidíš? Už teď jsi ze mě mimo" sakra měl pravdu, líbilo se mi to, líbilo se mi, jak mi kroužil rukama na zadku, líbilo se mi, jak byl na mě namáčklej, a především se mi líbil on.

„Přiznej se, líbím se ti" Řekl s úšklebkem an tváři. Co jsem mu jako měla říct? Pravdu? Neuměla jsem lhát. „Dobře líbíš se mi, ale to neznamená, že tě chci"řekla jsem. On se usmál a přitáhl si mě ještě blíž k sobě, tak že by se mezi nás nevešel ani papír. Jeho rty se přiblížily k mému ušnímu lalůčku. 

„Ale já tě chci, tak strašně bych tě chtěl teď odnýst do toho pokoje nahoře a zlíbat každou část tvého těla, protože mě neskutečně přitahuješ... tím tvým poprsím, a tak dokonalým zadkem" šeptal mi u ucha, mačkal zadek a já měla co dělat abych nevzdychla. 

„Ale neudělám to, protože ti chci dokázat, že už nejsem co jsem býval" tentokrát mi ušní lalůček skousnul a já už prostě musela vzdychnout. „Ještě se uvidíme shawty" mrknul na mě a odešel. 

Sakra co se to tady právě stalo? Ten kluk se mnou dělal divy, nesměla jsem mu podlehnout, nechtěla jsem skončit odkopnutá jako Alex.

Justin

Ta holka mě kurevsky přitahovala, musel jsem už odejít, abych jí nemusel odtáhnout na nejbližší záchodky a tam si užít...proč jsem to neudělal? Nejsem takovéj dement jak si myslíte, s holkami spím pouze pokud to chtějí i ony, Mel by sice za chvíli podlehla, ale druhý den by litovala a ještě by něco plácla svýmu tatíkovi a to jsem neměla za potřebí.

„Tyvole brácho, co se stalo? Čekal jsem kdy už konečne s ní zalezeš někam, kde si to užijete" přišel ke mě Rayn. „Nemohl jsem, nechtěla to a víš jaký jsem..." „Nechtěla? Támhle to vypadalo jinak" „Dobře, tak možná i chtěla, ale byla opilá a druhý den by litovala a pak by mě otčín zabil těma zbraněma co jsem mu prodal, který ještě nedoplatil" 

„Justine vážně? Toho se bojíš? Já myslím, že je v tom něco jinýho" „Sakra Rayne, nic jinýho v tom není a jestli začneš zase plácat o nějaký zamilovanosti tak můžeš jít" naštěstí se sebral a odešel, úplně mi zkazil celou náladu.

Dneska jsem neměl ani už chuť na sex, což bylo divný, musel jsem se jít projet. Vylezl jsem z tohohle baráku, nastoupil do auta a jel na druhou stranu města. 

Už jsem chtěl zrychlit na větší rychlost, když v tom jsem uviděl Mel, jak jde sama po ulici a kousek za ní nějakej chlap, kterej se mi vůbec nelíbil. Zastavil jsem u chodníku, kde šla Mel, otočila se směrem ke mě a oči ji vypadly málem z důlku. 

Vystoupil jsem z auta a namířil to přímo k Mel. „Co tady děláš?" byla hodně zaskočená, musel jsem to vzít rychle, protože ten chlap co šel za ní se zastavil a něco vytahoval z kapsy. 

„Mel, poslouchej mě, je něco okolo půlnoci, jdeš tady sama a za tebou nějakej divnej chlap, co se právě zastavil a sleduje nás, prosím tě, i když jsem bezcitný zmrd, nastup do tohohle auta, odvezu tě domů" jakmile zaznělo slovo chlap, otočila se a začala se třást, pak se otočila zpátky ke mě a přešla ke dveřím od mého auta. Páni nečekal jsem, že to půjde tak snadno.

„Jestli mě teď odvezeš do lesa, tam mě znásilníš a pak zabiješ, tak vyřiď aspoň rodičům, že jsem je měla ráda" řekla a já se zamračil.  „Vážně tě chci jenom dovíst v pořádku domů" „Dobře, tak ale dělej, na party jsem šla tajně a jestli se rodiče vzbudí tak bych těžko vysvětlovala, kam jsem šla" povzdechla si. 

Zavřel jsem za ní dveře a šel směrem k mé straně, ohlídl jsem se ještě po tom chlapovi, pořád tam stál a koukal. Nasedl jsem, nastartoval a vyrazil po cestě. 

„Kde bydlíš?" Zeptal jsem se ji. „Jeď rovně, a pak druhá odbočka vpravo" jel jsem přesně tak, jak mi řekla.

„Odkud máš takovýhle auto?" Zeptala se mě po chvilce ticha. „Dostal jsem ho od táty" odpověděl jsem ji popravdě. „Aha" řekla překvapivě. „Nejsem rozmazlený kluk" Vyhrkl jsem, protože jsem měl pocit, že ji to hned napadlo. 

„To jsem neřekla a ani si to nemyslím" řekla a já se nestačil divit. „Měl to být dárek od mámy, ale nestihla mi ho předat" vypadlo ze mě. „Tvoje máme je..." „Jo je mrtvá" doplnil jsem ji. „Promiň já...já, nevěděla jsem to, promiň" začala se omlouvat. 

„Sice je to dýl, ale pořád to bolí, a ještě když je to moje chyba" vydechl jsem. „Jak to může být tvoje chyba?" Zeptala se mě nechápavě. To jsem ji samozřejmě říct nemohl, naštěstí jsme byli na místě. „To je jedno, už jsme tu" zastavil jsem auto.

Mel

„To je jedno, už jsme tu" řekl a opravdu jsme byli už před našim domem. Viděla jsem na Justinovi, jak držel slzy, upřímně mi ho bylo líto. 

Chystala jsem se vystoupit, ale nejdříve jsem ho musela obejmout. „Je mi to líto, nedokázala bych si představit, kdyby mi zemřela máma nebo táta"řekla jsem a stále jsme byli v objetí. 

„Děkuji za odvoz, trochu jsem na tebe změnila názor" řekla jsem a on se usmál. „Děkuju a nemáš zač" řekl a já kývla. Nevím, jak, ale dala jsem mu pusu na tvář, pak jsem vystoupila a vydala se směrem k mému oknu. 

Vylezla jsem po stromě nahoru, přelezla okno, které bylo otevřené po mém odchodě na párty, převlékla se a vlezla do postele. 

Ještě, že rodiče měli tak tvrdý spánek.