Dangerous ✔️

52

Justin

Přišel jsem domů, v obýváku byl Ryan a čuměl na televizi. „Čus" pozdravil jsem ho. „Nazdar, jaká byla noc?" Rya věděl, že se jsem se chodil opíjet, ale pak jsem se vracel domů. „Nic nebylo, teda skoro jo, ale zastavil jsem to" sedl jsem si k němu na gauč. „Tak to chci vysvětlit" povzdechl jsem si. Začal jsem mu všechno vyprávět.

„Tyvole, kámo" jo, je to mazec. „Udržel ses a to ještě před ní, před holkou za kterou jsi chodil skoro každou noc, a pak jsi tvrdil jaká je dračice v posteli" jo dělával jsem to. „Nemohl jsem, na to ji miluju až to bolí" a zase, zase na ní myslím, sakra musím ji dostat zpátky, prostě musím. „Musím to napravit"

Vstal jsem a šel zase za Jess, něco mě napadlo.

**

„Nebyl jsi tady před hodinou?" zasmál jsem se. „Jo byl, ale když jsem si zapomněl vzít číslo, tak jsem musel přijít" pustila mě dovnitř.

„A co potřebuješ?" „Víš jak jsi mluvila o pomoci?" přikývla. „Nevím co mám dělat, abych ji získal zpátky" ale něco mě napadlo. 

„Napadla mě jedna věc" vzal jsem si sušenku co byla na stole. „Skamarádíš se s ní" vyprskla pití co zrovna pila. „Já? Padl jsi na hlavu?" proč bych měl? 

„Prosím, Jess no tak" určitě mi pomůže. „Fajn, ale nic ti neslibuju" vstala a někam šla. 

„Kam jdeš?" „Převléknout se, a pak za Mel" cože? Ona do toho jde? A teď hned? „Dobře" to bylo jediné, na co jsem se zmohl.

Mel

Vyšla jsem ze školy jako každý den a šla domů, Alex je s Ryanenem, Justin mi od té doby nevolal, nepsal, prostě nic, asi ztratil zájem, nevím proč ale bylo mi to líto.

„Jé promiň" někdo do mě vrazil a vylil obsah své kávy, naštěstí nebyla horká. „To je v pohodě" zvedla jsem pohled k dotyčnému, byla to holka, tak 20 let. 

„Vážně se omlouvám, to tričko muselo být drahý a já ti ho polila kávou, která jde špatně prát" měla jsem na sobě jedno svátečnější tričko, co mi tenkrát koupil Justin, ani nevím proč jsem si ho vzala na sebe. Ihned při vzpomínce na něho se mi nahnaly do očí slzy. „To nevadí, já půjdu" chtěla jsem odejít. 

„Počkej" přiběhla ke mně. „Jsem Jess, jsem tu nová, zrovna přistěhovaná, víš nemohla by jsi mě tu kapku provést?" neznala jsem ji, ale stejně jsem neměla, co dělat a navíc mi přišla milá. 

„Klidně, ale nejdříve bych se měla převléknout" vyrazili jsme směrem k nám domů. Celou cestu bylo ticho.

**

„Takže, ty jsi tu bydlela, a pak jsi šla studovat do Kanady a teď jsi zase zpátky?" seděly jsme ve Starbucks a povídaly si, byla vážně milá.  

„Jo, já vím, jsem praštěná" zasmály jsme se. „Nejsi, jsi milá a to tě znám tak hodinu" pak jsme si povídaly o všem možném.

O týden později

Celý týden jsem chodila ven s Jess, staly se z nás skvělé kamarádky, i když ji bylo 21 a mně 16, vůbec to nevadilo. 

Právě teď jsem byla u ní doma a koukaly jsme na nějakou komedii. Moje oči najednou zabloudily na křeslo, byla na něm položená košile, jenomže ta košile mi byla povědomá, tohle byla Justinova košile, tím jsem si byla jistá, ale co tu dělala? 

„Jess, ty máš kluka?" podívala se na mně. „Ne, nemám proč se...?" její oči zabloudily ke košili na křesle. „Kamarád, párkrát tu byl a asi si to tu zapomněl" kamarád? A proč by tu nechával košili? „Kamarád?" „Jo, kamarád, má teď těžké období, chodí sem a povídáme se" to ji tak určitě věřím. 

„A jak se jmenuje?" znejistěla. „Justin" řekla po chvíli. Moje srdce se zastavilo, řekla právě Justin? Ale to znamená, že ona a on tady, bože fuj. „Justin Bieber?" přikývla. To snad ne. 

„Mel, to není tak jak to vypadá, Justin a já spolu nic nemáme, on tu byl pouze na radu a..." „A co? Pak jste si to tady rozdali? Nebo ještě líp, přímo tady na gauči?" jen doufám, že to ne. 

„Ne, ty to nechápeš, Justin mě poprosil, abych se s tebou skamarádila a pomohla mu tě získat zpátky" cože? Takže ona si celou dobu hraje na něco, co není? 

„Takže tohle všechno je pouze...ne to ne, je mi špatně" zvedla jsem se z gauče a šla ke dveřím, něco mě ale zastavilo.

„Jess, můžu tu dneska přespat? Ryan a..." nestihl to doříct, protože si všiml mě.

Doprdele!