Dangerous ✔️

62

Mel

„Už jsem myslel, že si to rozdáte přímo na chodníku" přišla jsem domů, ale jakmile jsem zavítala do obýváku blíž, Erik si mě začal dobírat. „Závidíš?" nevěděla jsem, co bych mu na to řekla. „Jasně, že ne, já mám sex pravidelně, takže ne" polkla jsem. To jsem slyšet nepotřebovala.

„Promiň Mel, jak ses měla?" změnil téma. „Skvěle" nehodlala jsem se s ním bavit o té události s Justinem, navíc jsme si to vyřešili. 

„Mel, chceš večeři?" ozvala se mamka z kuchyně, ani jsem si nevšimla, že tam byla. „Jo dám si děkuju"

**

„Víš, podle mě jsem tě učila pozdravy" promluvila během jídla. „Promiň, já nevšimla jsem si tě" doufala jsem, že to nebude rozebírat dál. „Jo Justin ji vymyl mozek, nebo spíše pusu?" dobíral si mě Erik. Hodila jsem po něm naštvaný pohled. Máma se pouze zasmála. 

„Takže jste spolu?" „Jo jsme a doufám, že už napořád" Erikovi zaskočilo, proč jako? „Ty si myslíš, že vám to vydrží?" cože? „Prosím?" měla jsem pocit, že jsem špatně slyšela. 

„Neposlouchej ho, on ti jenom závidí, navíc nikdy nemůžeme vědět zda-li s tím člověkem budeme napořád, můžeme pouze si to přát a doufat" teď jsem si vzpomněla na situaci, kdy Justin bojuje o život, fakt super. 

„Promiň" ozval se z ničeho nic Erik. „To je v pohodě" ne nebylo, byla jsem na něho naštvaná, jednou mi řekl, že se s Justinem k sobě nehodíme a že si najdu lepšího a ne mafiána, ale i přesto mě s ním nechal a pomáhal mi. 

„A kde je James?"nahodila jsem jiné téma. „Dneska pracuje déle, ale zítra má volno" přikývla jsem. 

„Kdy se chcete vzít?" „No James říkal, že by si mě chtěl vzít co nejdříve, takže už něco málo připravujeme" a to mi říkala teď? „A máte datum?" nevěděla jsem proč, ale chtěla jsem, aby se vzali, chci aby byli šťastní. „8. 8." „To je hezké datum, ale to je za chvíli" přeci jenom teď byl konec července. „Jo je, ale když mi pomůžeš vybrat s holkami šaty, dort a tak, stihneme to" „Rády ti pomůžeme" 

„James a Erik zařídí místo a takovýhle věci" Erik protočil očima. „Ještě zbývají pozvánky, ale chci pozvat jenom nejbližší" jo svatby pouze pro rodiny jsou hezčí, a hlavně útulnější. „Zařídím to já, jenom mi dej seznam hostů, vyrobím pozvánky a odešlu je" docela jsem se těšila, hlavně až do toho zapojím Justina, ten bude mít radost. Nad touhle myšlenkou jsem se musela pousmát. „Čemu se směješ?" řekl Erik. „Ale jen tak, to neřeš" kdybych mu to řekla, ještě by to Justinovi nakecal.

„Jsem doma" James se objevil v kuchyni. Ihned šel k mámě a dal ji pusu, jak sladké. „Co tady řešíte?" přisedl si k nám. „Svatbu, děti to schválily, nabídly se o pomoc, takže bychom se mohli vzít toho 8." James se koukl na Erika. „I ty?" musela jsem se zasmát. „Ne, ale musím" „Ale já ráda pomůžu" usmála jsem se. 

„Jsi znovu šťastná, viď?" můj úsměv sklesl hned, zase jsem si vzpomněla na Justina. „Stalo se něco?" všichni si všiml mého výrazu. „Ne, jenom, já jo jsem šťastná teda pokud se Justin dneska vrátí" z oka mi vypadla slzy. Bylo neuvěřitelné. za jakou krátkou dobu se člověku změní nálada. 

Všichni na mě koukali ať jim to vysvětlím. „Justin dneska šel zabít toho, kdo se pokusil zabít jeho" prohrábla jsem si vlasy a hlavu dala do dlaní. „On to zvládne Mel" pohladila mě mamka po zádech. „To doufám" dál jsme se bavili o věcech ohledně svatby.

**

Všichni jsme seděli v obýváku a dávali dohromady věci na svatbu, dokonce i Erik se přidal. Najednou se po domě ozval zvonek.