Dangerous ✔️

32

Mel

„Jak dlouho tam budeme?" při vzpomínce na tom jak jsem z něho dostala kam pojedeme, jsem se zasmála. „Jednu noc, pak se zase vrátíme" přikývla jsem a pustila se dál do balení věcí.

**

„Tak teď ti zavážu oči" řekl v taxíku. „Ne o tom řeč nebyla" „Mělo to být překvapení, neměla jsi vědět kam jedeme, takže nekaž aspoň ten zbytek" nemohla jsem mu ani odpovědět a na očích už jsem měla šátek. Dobře nechám ho ať má radost.

**

„Teď půjdeme rovně" navigoval mě výborně, šlo mu to, ještě jsem ani jednou nebrkla nebo tak, takže dobrý. „Už tam budeme?" nebavilo mě to, když jsem nevěděla, kam jdu. „Ještě chvilku, teď zastavíme, počkej jenom si vezmu něco ze stolu" ze stolu? Okej.

„Tak teď si můžeš sundat ten šátek" udělala jsem tak, jak mi řekl a sundala ho. Můj pohled se vyskytl nejdřív na Justinovi stojícího přede mnou, v ruce měl rudou růži. 

„Ta je pro tebe" vzala jsem si ji a přičichla k ní. „Děkuju" můj další pohled se přemístil za Justina, na moři stála zřejmě ta jachta, byla dokonalá, nemohla jsem uvěřit, že to bylo pouze pro nás dva. „Za chvíli odplouváme, takže pojď" nastavil ke mně ruku, přijala jsem ji a společně jsme se vydali na tu jachtu.

**

„Takže tam zastavíte na noc, je to jasné?" Justin dostával instrukce od nějakého chlapa, budeme plout úplně sami, takže pokud ztroskotáme, může za to právě Justin. 

„Připravená?" vydechla jsem. „Ano, doufám, že to umíš řídit" zasmál se. „Neboj se, měl jsem tu čest řídit loď, když jsem honil jednoho chlápka co mi chtěl zdrhnout s pěnězi" no to mě fakt pomohlo. „Neboj, mám k tomu instrukce" za chvíli jsme vyjeli na moře.

Cesta byla dokonalá, jeli jsme asi hodinu, Justin vyhodil kotvu do moře, aby se loď nemohla pohnout. Z levé strany byl vidět přístav, takže to bylo v pohodě, snad. „

Tak teď už jenom my dva" objal mě zezadu Justin, nadskočila jsem, protože jsem se ho lekla. „Myslím, že to bude fakt skvělé" otočila jsem se k němu a políbila ho. „Svlékni se, půjdeme do moře" udělala jsem, jak řekl a za chvíli jsme oba blbli v moři, doufám, že tu nejsou žraloci.

Po vyšplouchání v moři, mě Justin poslal se umýt a převléknout se, prý do něčeho svátečnějšího. Takže jsem vlezla do podpalubí do místnůstky s koupelnou, bylo to tu zase přepychové jak jinak. 

Svlékla jsem si plavky a vlezla do sprcháče. Umyla jsem si rovnou i vlasy. Osušila jsem se a vydala se do našeho pokoje. Vzala jsem si takové jedny šaty, co jsou více do společnosti, byly krátké, do modré barvy s výstřihem do vlny, k tomu budou ladit boty na klínku černé barvy a pár doplňků jako jsou náušnice, nebo náramek. 

Vyfoukala jsem si vlasy, a pak se jemně namalovala, nanesla jsem si makeup a pudr, potom linky a řasenku, vlasy si nalakovala a vydala se nahoru za Justinem.

Hned, jak jsem vyšla nahoru uviděla jsem Justina, jak se opírá o zábradlí lodi a vedle něho byl stolek s židlemi, jídlem a pitím. Nemohla jsem uvěřit, že se to děje mě. 

Justin se otočil a že mu čelist nespadla. „Páni, sluší ti to, jsi krásná" přešel ke mně a následovně mě políbil. „Tak pojďte, slečno se posadit" musela jsem se zasmát, přešli jsme ke stolku, Justin mi odsunul židli, sedla jsem si na ni, a pak ji zasunul.

Vzal láhev vína a začal je lít do skleniček. „Nemůžu pít" upozornila jsem ho. „Já vím, ale dneska můžeš, neboj se jenom skleničku, víc bych ti nedal" podal mi skleničku s vínem. „Děkuju" následovně si nalil i sobě. „Tak na nás" „Na nás" ťukli jsme si, a pak připili. „Dobrou chuť" řekli jsme si navzájem a následovně se pustili do jídla.