Dangerous ✔️

80

Mel

Zavřela jsem dveře od domu a hned se na mě valila máma. 

„Mel, já vím, že ti je 18, ale když zanedbáváš školu, musí ti nastat trest" sakra, škola, no to jsem úplně zapomněla, ale kdyby byla v mé situaci, pochopila by to. „Mami já..." nenechala mě ani domluvit. „Žádné výmluvy" pohrozila mi.

„No tak Amy, nech ji aspoň, ať nám řekne důvod, proč tam nebyla" James přišel ze shora, měla jsem ho ráda, pač chápal spoustu věcí víc než máma, ale já ji to nevyčítala, měla o mě strach, a hlavně k tomu měla důvod. 

„Tak fajn, proč jsi nebyla ve škole?" popravdě asi bych byla radši, kdybych ji nic neříkala, nevěděla jsem, jak se vymluvit. „No, já...." sakra co ji mám říct. 

„Bylo mi špatně, chtěla jsem jít do školy, ale Justin mi řekl, abych zůstala u něj" nakonec jsem ze sebe vyprskla takovou blbost, na to tak určitě skočí, sakra Mel, to tě nenapadlo něco lepšího? 

„Dobrý pokus, takže co ti mám zakázat?" no jasně, že na to neskočila. „To je stejně jedno" zamumlala jsem si spíše pro sebe. „Padej se učit, ještě si to rozmyslím" to zase bude, nakonec jsem ale přikývla a šla do pokoje.

Vytáhla jsem si učení na stůl a začala do toho koukat, bylo to tak nudný, bože. Justin se měl, že už do školy nemusel, já bohužel jo.

Po asi hodině ke mně přišla máma. Byla jsem zvědavá, co vymyslela. 

„Ve škole jsem ti to omluvila, ale trest tě nemine" přikývla jsem a čekala co z ní vypadne. „Vyřiď Justinovi, že se do pondělí neuvidíte" cože? To nemyslela vážně, proč mi nezabavila mobil? Tohle byla horší. 

„Ale mami...." „Ne, zítra je pátek, po škole přijdeš domů a na víkend pojedeme jako rodina stanovat" stanovat? Zbláznila se ? Nesnášela jsem stanování, teda spíše jsem na to měla špatné vzpomínky. „Stanovat?" „Žádné výmluvy, teď se uč" zvedla se z mé postele a už ji nebylo.

Jakmile máma odešla, ihned jsem popadla svůj telefon do ruky a vytočila Justinovo číslo. 

„Mel? Stalo se něco?" milujovala jsem, když měl o mě takový strach. „

Jak se to vezme" „Copak se děje miláčku?" v jeho hlase byl slyšet strach. 

„Máma mi dala trest za to, že jsem nešla do školy" Justin vydechl.

„Jaký trest?" 

„Prý se uvidíme až v pondělí a jako rodina na víkend pojedeme stanovat" řekla jsem úplně zoufale. 

„V pondělí?" musela jsem se usmát ,protože jak to řekl bylo vážně vtipné. 

„Přijdu za tebou do hodiny a přemluvím tvoji mámu" 

„To by jsi zkusil?" řekla jsem s nadějí v hlase. 

„Pro tebe cokoliv, a navíc vím, že stanování není tvoje"

„Sice pochybuju, že to pomůže, ale dobře" 

„Jsem tam do hodiny" chtěl zavěsit, ale já ho ještě zastavila. 

„Justine" 

„Ano?" 

„Řekla jsem ji, že mi nebylo dobře, to mi ale nevěřila" 

„Dobře" tentokrát už zavěsil.

Když jsem dotelefonovala s Justinem, vrátila jsem se do učení, ano radši jsem se naučila, třeba to pak pomůže až přijde Justin.

Celým domem se rozezněl zvonek, ihned jsem věděla, že to je Justin, ale vylézat jsem zatím nehodlala.

Justin

Jakmile mi Mel zavolala, rozloučil jsem se s tátou a vyrazil za ní. To, že bychom se neviděli do pondělí by bylo utrpení, a navíc zítra máme jít vybírat nábytek. Ke všemu měla Mel strach stanovat. Zaparkoval jsem před domem a slušně zazvonil.

Co nevidět mi otevřela máma Mel. 

„Ahoj Justine, co ty tady?" musel jsem trochu zalhat, aby nepoznala, že mi Mel volala.  „Přišel jsem za Mel, mohu za ní?" 

„Víš, divím se, že ti to Mel nevolala, ale dala jsem ji zaracha, teď se musí učit, a pak pojedeme stanovat, takže se uvidíte až v pondělí" bylo úplně perfektní, jak nepoznala, že o tom nevím. 

„Oh aha a proč jste ji dala zaracha?" ještě, že mi Mel řekla důvod. „Nebyla ve škole, byla s tebou, vím, že spolu chcete být co nejvíc, ale zanedbávat školu nebude, Justine" „To chápu, ale Mel nebylo dobře, chtěla tam jít, ale dokonce zvracela" Amy měla docela překvapující výraz. „Takže ji bylo doopravdy blbě?" pouze jsem přikývl.

„Mami?" Mel přišla dolů. „Justine? Co ty tady?" ta holka neuměla lhát, ale teď ji to šlo bravurně. 

„Přišel jsem za tebou, ale prý máš zaracha" ukázal jsem na Amy. „Víte co? Máte to opravdu dobře nacvičený, ale je mi úplně jasný, že se tady Justin pokouší mě obměkčit" co? Jak na to přišla?Vždyť nám to šlo tak dobře. 

„Amy, Mel chtěla do školy, ale řekl jsem ji, ať zůstane, je to moje chyba" hodil jsem to na sebe, protože jsem chtěl být s Mel.

„Ne Justine, měla jsem tam jít, máma má pravdu" proč do toho ta holka zasahuje? „Mel..." chtěl jsem něco říct, ale Amy mě zase přerušila. 

„Nechceš jet stanovat, že ano?" koukla se na Mel. „Doopravdy nechci" sklopila hlavu. „Ještě pořád tě to neopustilo? Je to už nějaký tem rok" přikývla, že ne. „Dobře, nemusíš jet, Erik už za mnou byl taky, takže pojedeme jenom my s Jamesem" Mel se rozzářily oči a mě taky. 

„Vážně?" řekli jsme oba. Amy se na nás koukla a zasmála se. „Tentokrát to tak nechám, ale příště už ne" pohrozila Mel. „Děkuju" Mel objala Amy.

„Vlastně je to dobře, zítra chceme s Mel jít nakupovat nábytek" Amy se na nás podívala, jakože ji to je líto. „Dobře, fajn, jděte, jen já pořád nemůžu uvěřit, že se mi bude stěhovat" 

„Nebudeme daleko, abychom se nemohli navštěvovat často" přikývla. „Tak dobře, pojďte si sednout" přikázala nám.

„Takže, zítra půjdeš do školy Mel, my s Jamesem pojedeme už ráno, přijedeme v neděli večer, takže žádné hlouposti tady" ukázala na nás prstem. „Používat ochranu a nebo radši vůbec..." Mel ji zastavila. „Mami!" popravdě oba jsme trochu znejistěli, když to Amy řekla, Mel byla těhotná a Amy nám pořád říkala, abychom si dávali pozor. 

„Dobře, takže domluveno a teď běžte nahoru" Řekla běžte? „Jako oba?" zeptala se Mel. „Dělejte, než si to rozmyslím" rychle jsem popadl Mel za ruku a tahal ji nahoru. „Děkuju, mami" zakřičela ještě Mel.

Jakmile jsme dorazili do pokoje, sedl jsem si na postel a Mel si posadil na klín. „Jsi úžasný víš to?" políbila mě. „Vím to" „Ty jsi narcis" oba jsme se zasmáli.

Moje ruce se přemístily na její bříško, vůbec nebyl poznat náznak těhotenství, a to už byla ve druhém měsíci, ne skoro ve třetím. 

Když jsem začal hladit její bříško nějakou dobu, zpozorněl jsem, protože bylo kulatější, jak jsem si toho nemohl všimnout?

„Co se děje?" Mel se usmívala jako sluníčko. „Na první pohled to není vidět, ale když se tě takhle dotýkám, cítím to" usmál jsem se na ní. 

„Budu tlustá" sklopila hlavu. „Budeš stále nádherná" pohladil jsem ji druhou rukou po tváři. „Miluju tě a jeho nebo jí budu taky" Mel se do očí nahrnuly slzy. „Taky tě miluju a jeho nebo jí budu taky" opatrně jsem se k ní nahnul a přiložil svoje rty na ty její.

Vznikl z toho dokonalý polibek.