Dangerous ✔️

29

Justin

Po chvilce blbnutí v moři, jsme se přesunuli na lehátka opalovat. Lehnul jsem si na břicho a Mel na záda. 

„Víš, známe se už docela dlouho, ale nic moc jsi mi nevyprávěl z tvého dětství" promluvila po chvilce Mel. „A co by jsi chtěla vědět?" měla pravdu, ona mi o sobě vyprávěla snad všechno, ale já ji nic neřekl, ale mělo to své důvody, nerad jsem o tom mluvil.

„Všechno, ale pokud o tom nech...." skočil jsem ji do toho. „Ne to je v pohodě, vlastně máš pravdu, měl bych ti vyprávět" „Tak povídej" pobídla mě. 

„Moje dětství bylo tak, jako každé jiné, to ti vyprávět nemusím, jenomže můj táta začal pracovat s mafií, nikdo to nevěděl, dokonce ani máma, pak se to ale dozvěděla, jenomže tátu milovala, takže s ním zůstala. 

Rok na to jsem se to dozvěděl i já, bral jsem to jako skvělou práci, nevím proč, chtěl jsem to taky dělat, miluju akci, táta s tím nesouhlasil, ale když jsem ho jednou sledoval, zvážil to, učil mě jak bojovat a tak. Půl roku to tak fungovalo, už jsem pomáhal tátovi, pak unesli mámu a sourozence, zabili je a to byl konec, s tátou jsme se do té práce pustili na plno a pomstili se za mámu a sourozence" cítil jsem jak mě pálily oči.

„Proto jsi se mnou nechtěl být?" sedla si na lehátko a já taky. „To byl taky důvod, bojím se o tebe, ale ten další důvod byla Kate" „Jak jste se seznámili?" pobídla mě. 

„Ve škole, po smrti mámy jsem byl hrozně smutnej, ona mě přiměla být šťastným, zamiloval jsem se do ní hned, jenomže ona to hrála, nikdy mě nemilovala, pouze mě litovala, není nic horšího než být s člověkem pro lítost. Jí to zřejmě nevadilo, byly jsme spolu skoro rok, jenomže ona mě podváděla s kýmkoliv a já byl zaslepenej a nevěděl jsem to, pak jsem ji řekl o tom, že jsem mafián, ona mi řekla, že se mnou nebude, takže to vzala jako výhodu, aby mohla ode mně utéct, pravý důvod byl však jiný, ona o tom věděla, pracovala pro jeden gang, hned jak jsem to zjistil, zabil jsem ji, a pak i ten gang, od té doby jsem nikoho nemiloval, skamarádil jsem se s Ryanem, Chazem a Fredem, byli v našem gangu, začali se mnou chodit do školy, začal jsem spát s každou holkou na škole, byl to něco jako koníček" Mel na mě koukala s otevřenou pusou, ale zároveň smutně.

„Pak jsi přišla ty a všechno se změnilo, nejdřív jsem tě chtěl taky jenem dostat do postele, ale přešlo to, hned jak jsme měli ten projekt, nemohl jsem si to přiznat, ale zamiloval jsem se do tebe, tvrdil jsem ti, že ne, ale opak byl pravdou. Pak mi Ryan dal radu a přiměl mě si to přiznat." 

„Tohle co si mi řekl, jsem ráda, že si mi to řekl, musel jsi to mít doopravdy těžké" přisedla si ke mně a obejmula mě. „Nikdy bych tě nepodvedla, to si pamatuj" zašeptala a následovně mě políbila. „Já vím" odpověděl jsem jí, když se odtáhla.

„Nechceš už jít? Stmívá se a začínám mít hlad" „Jasně" pohladil jsem ji po tváři, a pak nechal ruku na ni. 

„Děje co něco?" koukala na mě zmateně. „Ne, jenom jsi strašně krásná" zčervenala, tak jako vždycky. „Tak už pojď" zvedla se a vzala osušku ze svého lehátka.

**

„Sluší ti to" pochválil jsem Mel, když vyšla z koupelny. 

„Děkuju, můžu se tě na něco zeptat?" sedla si mi na klín, dal jsem jednu ruku na její záda a druhou na stehna. „Můžeš" sklopila hlavu, ale za chvilku se mi koukla do očí. 

„Kolik jsi zabil lidí?" tohle jsem teda vůbec nečekal. „Proč to chceš vědět?" nechápal jsem, proč se mě zeptala zrovna na tohle. „Zajímá mě to" vzala do ruky mojí ruku, kterou jsem měl na jejích stehnech a propletla nám prsty. 

„Přestal jsem to počítat při 20" celou dobu jsem ji koukal do očí. „Dobře, tak jdeme?" sesedla si a vyšla ke dveřím. „Mel, nezabil bych je, kdyby..." „Já vím, vždyť nic neříkám, chtěla jsem to vědět, jenom mě zaskočilo, že jich bylo tolik, co to nedodrželi" pořád jsem se divil, že mi Mel neutekla. „Dobře, tak jdeme" propletl jsem nám prsty a vyrazili jsme na večeři.

**

„Měl si nějaký sen, když jsi byl malý?" už jsme byli po večeři a teď jsme seděli u stolu a povídali si o dětství. „Chtěl jsem být zpěvákem" byla to pravda, vždycky jsem chtěl zpívat, jenomže pak se stala ta věc a už to sešlo. 

„Ty umíš zpívat? To jsem nevěděla" upila si ze skleničky. „Nechlubím se tím, ale jo, dokonce jsem hrál na kytaru" „Musíš mi někdy zazpívat a zahrát" „Nehrál jsem dlouho a.." „Žádné výmluvy, Bieber" zasmála se. „Dobře, ale až doma" přikývla.

Ještě chvilku jsme si povídali, vyměňovali si příběhy z dětství a prostě se bavili, drželi se za ruce a občas políbili. 

„Půjdeme na pokoj?" „Mohli by jsme" vstal jsem a Mel hned za mnou, propletl jsem nám prsty a společně jsme vyšli do pokoje.

„Jdu se vysprchovat" „Můžu s tebou?" věděl jsem, že mi řekne ne, ale chtěl jsem to zkusit. Znejistěla, zřejmě to nečekala. „No já...nevím" myslel jsem, že řekne ne, ale budiž. 

„Nedudu nic zkoušet, jenom se osprchujeme" vstal jsem z postele a přešel k ní. Chvíli váhala, ale pak řekla něco, co jsem vůbec nečekal.