Dangerous ✔️

17

Mel

Celou dobu jsem ten film nevnímala, ale Justinovy dotyky jo, když už se to blížilo ke konci, uslyšela jsem bouchnutí hlavních dveří, což znamenalo: RODIČE. 

„Justine?" kouknul na mě. „Jo?" „Rodiče" znervózněla jsem. Kdyby se rodiče dozvěděli, že jsem si sem dovedla kluka, nedopadlo by to dobře. 

„Měl by jsi asi jít" zašeptala jsem. „Jo já vím" vstal z postele a já za ním. „Uvidíme se zítra jo?" oba jsme byli smutní, že už nemůžeme být spolu, ale nic se nedalo dělat. „Uvidíme, a chtěl bych tě něco naučit, řekni rodičům, že se zítra domů vrátíš dýl, dobře?" přikývla jsem. 

Justin na nic nečekal a opět mě políbil. Po nějaké době se odtáhnul a zamířil si to k oknu, které otevřel, a pak slezl pomalu dolů ke svému autu, které bylo naštěstí dál od našeho domu, takže rodiče nebudou mít žádné tušení o Justinově návštěvě.

Ráno

„Dobré ráno" dneska jsem měla dobrou náladu a ani nevím proč, no byla jsem zamilovaná a už jsem se nemohla dočkat až zase uvidím Justina, byla to chvilka, ale už se mi stýskalo.

„Dobré, dneska máš nějakou extra dobrou náladu" mamka si všimla, no kdo by se nevšimnul, když jsem se pořád usmívala. „Jo mám, hele myslíš, že bych mohla dneska přijít až večer?" při slově „večer" táta přestal číst noviny a vzhlédl ke mně. 

„A kam se chystáš?" „Ven" prosím ať se na nic neptají. „A s kým?" sakra, nemělo cenu lhát. „No, s př-kamarádem" tak jo možná, že bylo lepší, když pro ně to bude zatím kamarád. 

 „Ty máš přítele?" co? Já řekla kamarád. „Je to kamarád" „Melanie, aspoň mi nelži, pochybuju, že by si kamarád plížil z našeho domu pryč ze střechy z tvého okna, když jsme přijeli s maminkou z večeře" on ho viděl? Ale jak? 

„No já, uhm, dobře, tak chodíme spolu"  „A to jsi mi jako nebo nám chtěla říct kdy? V žádném případě nikam nejdeš a už vůbec ne s klukem" „Ale tati.." „Ne, co jste včera dělali? Ještě mi řekni, že už si s ním i spala, protože to si mě nepřej, nechci mít na krku dítě, pochybuju, že by se o to staral" moje dobrá nálada byla pryč, co si jako myslí? Že nemůžu mít přítele? To teda můžu a ještě si myslí, že jsem s ním spala, a i kdyby, použili bychom ochranu. 

„Půjdu s ním ven, ať se ti to líbí nebo ne, chci trávit čas s člověkem, kterého miluju, a ty mi to nemůžeš zakazovat, víš co nehodlám se o tom bavit, jdu do školy, nazdar" rychle jsem vstala ze židle a běžela pryč.

**

„Prostě mi to zakázal, ale já mu řekla, že chci být s člověkem, kterého miluju" právě jsem seděla s Justinem na školní lavičce venku a zasypávala ho slzami. 

„To bude dobrý, jenom to mu dej čas, víš jsi pro něj pořád holčička a on si to nechce připustit, neboj se bude to v pohodě" koukla jsem na něho. „Jsem hrozně ráda, že tě mám a odpoledne chci být s tebou" „Dobře, ale nechci abys měla nějaký problémy" „Napíšu ještě mamce, ta mi to dovolí"

**

„Tak co?" Už bylo po škole a já psala mamce jestli můžu jít ven, samozřejmě mi to dovolila, takže ať se táta klidně posere. „Můžu, ale do šesti mám být doma" nastoupila jsem do auta. „To stíháme" nastoupil tentokrát Justin. Nastartoval, a nakonec jsme vyjeli ze školního parkoviště.

S Justinem jsme dojeli někam na konec města. „Co tady děláme?" Justin už vypnul motor a následovně mi dal kývnutí, abych taky vystoupila. Obešel auto a chytl mě za boky. 

„Chci tě něco naučit, protože se bojím o tvojí bezpečnost, takže tě chci naučit něco málo s pistolí" čekala jsem nějaké romantické gesto a on mi řekne naučit se něco s pistolí? No skvělý, tý věci se štítím dotknout, natož s tím manipulovat.

„Justine, k tomu mě nedostaneš" pustil jeden můj bok a rukou si sáhl dozadu kalhot, kde něco vytahoval. Následovně se můj pohled přemístil na pistol, kterou držel v jedné ruce. 

„Ty to nosíš celou dobu u sebe?" tak jo, věděla jsem, že to používá, ale i to že to nosí? To fakt ne, a už vůbec ne do školy.

„Musím to nosit, nikdy nemůžu vědět kdo mě bude chtít zabít Mel, potřebuju, aby jsi se to naučila" jeho oči mě přímo prosily o ano. „Dobře" nemělo cenu odporovat. „Tak si pojď stoupnout tam" došel se mnou kousek od auta. 

„Vidíš támhle ten terč?" ukázal na terč předemnou, kde se to tu vzalo? No radši to vědět nechci. Na jeho odpověď jsem pouze přikývla. Vzal pistol a moje ruce, které položil na ní, pak jeho ruce položil na mé a zamířil směrem na terč.

„Musíš zamířit a než vystřelíš se uvolnit" zašeptal mi do krku až mi z toho naskočila husina. „Když máš správně zamířeno a jsi uvolněná, můžeš vystřelit" pomohl mi zmáčknout spoušť, a nakonec jsem vystřelila. 

„Nevěřím, že jsi to nikdy neměla v ruce" trefila jsem se skoro doprostřed. „Ne neměla, ale mám skvělého učitele, takže už můžeme jít?" popravdě, bylo mi tu nepříjemně. „Ještě to párkrát zkusíme, a pak pojedeme ke mně" 

Jak Justin řekl, tak se stalo, ještě jsme to párkrát zkusili a pak vyrazili směrem k Justinovi.

**

„Kde jsou kluci?" „Dostali přísný zákaz tady být až do večera" musela jsem se zasmát. „Čemu se směješ?" tobě lásko. „Je to vtipný, ale nemusel jsi je vyhazovat kvůli mně" usmál se. 

„Musel, protože pak bychom nemohli dělat tohle" přitáhl si mě za boky blíž a políbil mě, olízl mi spodní ret a tím si žádal o vstup do mých úst, samozřejmě jsem mu ho povolila, po chvilce jsme se od sebe odtáhli.

„Miluju tě" usmála jsem se, vždycky, když řekl tyhle dvě slova, smála jsem se jako idiot. „Taky tě miluju" 

„Měl bych tě odvést, bude šest" sakra to odpoledne hrozně uteklo. Nechtěla jsem domů, chtěla jsem být s ním. „Nechce se mi domů" „Nejradši bych si tě tady nechal, strhnul z tebe všechno oblečení a pomiloval tě, jenomže to nejde, takže musíme jet" z těhlech slov mi naskákala husí kůže.

„Ale ještě než půjdeme, něco ti dám" zašel za roh kuchyně a vešel do dveří, odkud se vrátil s pistolí v ruce. Počkat pistolí? 

„Než budeš něco říkat, tahle je pro tebe a výmluvy mě nezajímají, potřebuju abys ji měla doma někde schovanou u sebe, kdyby ti něco hrozilo" zavřela jsem oči a vydechla. 

„Kam to mám schovat?" viděla jsem Justinův úšklebek. „Někam, kde to nenajdou rodiče, Mel vážně musíme jet" „Vždyť už jedeme a i s tímhle v mé tašce" dala jsem pistoli do tašky a s nechutí jela s Justinem domů.