Hra na pravidla

18

Znovu beru do ruky fixu a chystám se napsat něco duchaplného
na kelímek s kávou. A znovu ji odkládám bez jediné čárky. Káva pro
NI je hotová. Elenno, chtěla bych ti říct tolik věcí. Jak je mám
vyjádřit několika málo slovy? Jak by mohla jedna káva říct všechno,
co cítím? Té nejkrásnější ženě, pro nejkrásnější den. Jak jsem mohla
tehdy vůbec tušit, že nastavuji laťku příliš vysoko. Příliš vysoko
na to, abych ti dokázala říct víc. V jediné větě se i teď ukrývá
všechno. Za chvíli otevřu dveře do tvé kanceláře a znovu ucítím to,
co jsem cítila, když jsem tě viděla poprvé. Znovu se mi stáhne hrdlo,
znovu se mi rozklepou kolena, znovu pocítím tu touhu mít něco na co
nikdy nedosáhnu. Víš vůbec jak jsi nádherná? Opakovala bych ti to
každou minutu, každou vteřinu, celý život. Jak jsi mě dokázala
takhle spoutat? Jak jsi dokázala mě přimět ztratit hlavu?
Ty tvoje oči. Je mi jedno, jestli mě probodáváš ledovým rampouchem
nebo jestli ti v nich září celé nebe. Každý tvůj pohled už pro mě
bude mít jiný význam. Protože už vím, jak krásně zní tvůj smích.

"Dobré ráno, madam. Vaše káva." "Díky, Andreo. Dobrý den. Jak se má
váš kapitán?" Vážně se usmívá? Proč chci doufat, že je to něco navíc.
Malý bonus určený jen pro mě. "Mám vážné obavy, že malý kapitán
bude chtít být zítra kosmonautem, madam. To už, bohužel, lekce
plavání nespraví." "A co vy, slečno Parker? Ještě stále chce být právníkem?"
"Ano, madam. Pokud je možné dostudovat za podmínek, které jste mi
nastínila..." "Je to možné. Vaše přihláška" podává mi tiskopis.
"Byla jste včera na univerzitě, paní ředitelko?" "Jistě. Jinak bych
pro vás nemohla mít to, co jsem vám slíbila." Včera měla další
zkoušku, napadne mě okamžitě. Pro někoho jako je ona, nemůže být
problém vyjednat si individuální plán. "Pak doufám, že vaše návštěva
vám dává důvod porušit pravidlo číslo tři, madam."
"Slečno Parker, znovu mě nutíte vám připomenout, že existuje
pravidlo číslo dvě" podívá se na mě s přísně zvednutým obočím. "Ale,
ano. Pro dnešní večer hodlám úplně zapomenout na pravidlo číslo tři.
Možná už pro dnešní odpoledne. Což mi dává důvod se vás zeptat."
Odmlčí se a její pohled směřuje kamsi mimo mě. "Co kdybychom vaši
přihlášku vyplnily u dobré večeře a skotské?"