93

359 21 5
                                    

Druhé setkání už probíhá daleko přirozeněji. Počáteční napětí mezi
námi, alespoň částečně, opadlo. Dnes jsem měla dokonce i trochu
času navíc. Večeře je připravená a stihla jsem se i převléknout.
Také David s Elennou vyměnili drahé obleky za džíny a teď se vesele
baví s malou na koberci mezi hračkami.

Dávám jim prostor. Sama sedím stranou u psacího stolu a snažím se
najít aspoň jedinou slabinu v jasně prohraném sporu. Nejde o to
zvrátit výsledek, ale trochu znepříjemnit život protistraně.
"Sakra!" mrsknu vztekle tužkou o stůl, když pochopím, že nemám
šanci.
"Práce?" zvedne se Elenna a zvědavě nakoukne do papírů přede mnou.
"Ano. Já...omlouvám se. Jen..." "Jen strašně nerada prohráváš"
usměje se. "Myslela jsem, že už víš, že nemůžeme vždycky vyhrát."
"Vím, že to nevyhraju. Jen jsem jim chtěla trochu otrávit ten
pocit z vítězství" přiznám se. "A to můžeš. Tady" zaboří prst
do textu uprostřed jedné ze stránek.
Na jejím zápěstí spatřím dva naprosto stejné náramky, které tak
dobře znám. "Našlas ho" vydechnu překvapeně a opatrně se dotknu
toho kousku zlatého kovu.
"Tohle použij a pořádně je naštveš" řekne, když ruku okamžitě
schová za záda. Pak se rychle vrátí zpátky k dítěti.
Je to vlastně poprvé, co jsme spolu mluvily. Jinak se věnuje pouze
naší dceři a pokud je potřeba něco říct, obstará to David.

Tentokrát si dám pozor a jednoduchou fintou zajistím, aby dítě
neotravovalo až do té chvíle, než půjde spát.
"Nashledanou, Andreo" loučí se se mnou David už mezi dveřmi.
"Ahoj, broučku" nakloní se Elenna, aby políbila holčičku v mé
náruči. Na malou chvilku mě znovu obejme ta opojná, broskvová vůně.
"Díky" podívá se konečně i na mě. "Dobrou noc."
"Andreo?" otočí se ke mně ještě mladík. "Vaše přítelkyně... nemusí
odcházet vždy, když přijdeme. Říkal jsem vám, že není v našem zájmu
narušovat vaše soukromí a..." "To ani nedělá. Tedy...neodchází
kvůli vám. Všechno je v pořádku. Nebojte se, Davide. Dobrou noc."
"Uděláš pápá mamince s bráškou?" povzbudím Aničku a všichni se
rozesmějeme, když snaživě zamáchá ručičkou.


Hra na pravidlaKde žijí příběhy. Začni objevovat