Hra na pravidla

33

Jen pro případ, že by někdo nevěděl nic o zmiňovaném taci. Mrkněte video :-)

"Půjdeme?" dívají se na mě stříbrné oči ve kterých se znovu zrcadlí
celé nebe. "Jistě, madam."
Trochu mě překvapí, že nezamíří do uličky, kterou jsme přišly, ale
vydá se úplně opačným směrem. "Možná budeme mít štěstí a ukážu
vám ještě něco" usměje se tajemně.
"A myslím, že ho máme" ukáže před sebe. Vidím hlouček lidí, který
nadšeně tleská. A tleská tanečnímu páru, který na noční, neony
osvětlené ulici, předvádí něco neuvěřitelného.
Nádherná, snědá dívka smyslně tančí se svým partnerem.
"Jsou skoro tak dobří jako vy, nemyslíte Andreo?" zašeptá, když
dojdeme blíž. "Mýlíte se, madam. Tohle jsou profíci. Jsou daleko
lepší než já" dívám se okouzleně na dokonalý soulad pohybů.
"A navíc, tohle není Bachata. Tohle je Kizumba. Je to tanec pocitů.
Vznikl v Angole někdy v sedmdesátých letech. Proto se mu také někdy
říká Angolské tango. Největší důraz se při něm klade na fyzický a
vizuální kontakt s partnerem. Vidíte jak důvěrně se o něj opírá?
Věří mu. Nechává se vést a zcela se mu přizpůsobuje."
"Chcete mi říct, že umíte i tohle?!" "Bohužel ne moc dobře, madam.
Ale tihle dva jsou neskuteční."

"Gino, co tu děláte? Zdržely jsme se příliš? Moc se omlouvám" kaje
se se Elenna Davis a já se nestačím divit. Ona to opravdu to umí.
"To nic, madam. Jen jsem trochu znervózněl, když jsem vás ztratil
z dohledu. Na tohle místo obvykle nechodíte" usmívá se mladík.
"Líbí se vám to?" kývne směrem k tanečníkům.
"Ano. Je to neuvěřitelné. Začínám litovat, že toho o tanci moc
nevím. Naštěstí s sebou mám někoho, kdo už mě poučil" podívá se
na mě. "Tančíte, slečno?" Gino neskrývá své nadšení. "Počkejte,
seznámím vás" zamává na vlnící se pár.
"Madam, slečno, tohle jsou mí přátelé Chiara a Matteo."

Oba mladí lidé jsou víc než přátelští a projevují nefalšovanou
radost z toho, že jejich umění oceňují i dvě náhodné cizinky.
Jakmile zjistí, že tančím, berou mě mezi sebe a snaží se mě odvést
na pomyslný taneční parket.
"Ne! Opravdu s vámi nebudu tancovat" bráním se se smíchem. "Slečno,
v Itálii není slušné odmítnout pohostinnost místních" upozorní mě
Gino škodolibě. Zoufale se podívám na svou nadřízenou. "To je
pravda, Andreo" dá mi jasně najevo, že mě nezachrání.

Matteo je nepřekonatelný. S hravou jistotou vede mě i Chiaru a není
jediný okamžik, kdy by alespoň zaváhal. Po chvíli na mě spiklenecky
mrkne: "Teď ty" a přihraje mi svou dívku do náruče.
"Ukaž nám, jak se u vás tančí Bachata" zavolá už nahlas a vzbudí tím
nadšení přihlížejících. "Ano. Ukaž nám to" ozývá se z davu.
Snědá dívka se povzbudivě usmívá a nechá se ode mně obejmout.