"Dobré ráno, slečno Parker." Stříbrné oči na mě hledí stejně
lhostejně jako kdykoli před tím. Elenno, prosím, tohle mi nedělej.
"Nechte si chutnat" kývne směrem k mému talíři se snídaní. "Díky,
madam" pochopím rychle, jak se k sobě teď budeme chovat.
Naprosto paradoxně ještě cítím její horké rty na svém těle a zároveň
čelím obvyklému chladu, který kolem sebe šíří. Kdyby neexistovala
malá fialová skvrna na mém krku, mohla bych si myslet, že se mi to
celé jen zdálo. Ale ona existuje, Elenno! Malý důkaz tvé touhy, který
nejde nijak schovat ani zamaskovat. Zkusila jsem to aspoň tím,
že jsem si nechala rozpuštěné vlasy ale... Ty si teda umíš vybrat
místo...
"Nebudete jíst?" zvedne udiveně obočí, když vypiju čaj a jídlo
nechám bez povšimnutí. "Ne, madam. Nemám hlad" dívám se jí zpříma
do očí a snad jsem ani nechtěla, aby má odpověď dostala drzý nádech.
"Dobře, tak půjdeme. Gino čeká."
Překvapeně zjišťuju, že nejedeme na letiště. Auto zastaví před
kavárnou. Už její vzhled napovídá, že se pyšní opravdu dlouhou
tradicí. "Váš první den u mě jsem vám slíbila, že vás vezmu
na nejlepší kávu v Římě. A tady ji mají" mrkne na mě a počká až nám
Gino otevře dveře.
"Madam, Elenno. Vítejte. Jsem rád, že jste si na nás opět udělala
čas." Starší, prošedivělý muž vítá mou šéfku a já během chvíle
pochopím, že je to majitel tohoto podniku.
"Dobrý den, Stefano. Dlouho jsem tu nebyla, ale vaši kávu si nemohu
nechat ujít." "Jako obvykle, madam?" zeptá se muž, když nás osobně
usadí ke stolu. "Ano. Dvakrát, prosím." "Hned to bude, madam."
"Za tři hodiny budeme doma" podívá se na hodinky už v letadle. "Ano,
madam." Moje oči jsou upřené do spisu, který musím připravit Sam.
Nemůžu se na tebe podívat. Ještě před pár hodinami jsem sténala
pod tvými doteky a teď tu sedím a ze všech sil se snažím tvářit, že
se to nestalo. Elenno! Jen vzpomínka na ty chvíle mě vzrušuje
k zbláznění a ty tu vedeš obligátní hovor o ničem? Sedím hned vedle
tebe. Proč mě nevezmeš za ruku a nešeptáš mi všechny ty věci jako
v noci? Proč nepřiznáš, že to nebyl jen sex? Ty jsi se se mnou
milovala. Tvůj klín se tisknul k mému. Cítila jsem jak se chvěješ
touhou. Vážně si myslíš, že nevím kolik úsilí tě stálo mě ani jednou
nepolíbit na rty? Nejsi první žena, které jsem dovolila dotknout
se mě, ale jsi první, které jsem dovolila mě vlastnit.
ČTEŠ
Hra na pravidla
Romance"Potřebuju tu práci!" "Máš práci." Dala jsem výpověď!" "Nepodepsala jsem ji."
