Hra na pravidla

21

"Půjdete s tím k soudu osobně, madam?" ukládám první složku, kterou
jsme vyřídily spolu. "Ne. Na to nemám čas ani s vaší pomocí. Ale mám
někoho lepšího" usmívá se tajemně. "Madam?" "Uvidíte, Andreo. Bude
tu za deset minut" zkontroluje hodinky.
Zaklepání se ozvalo téměř na vteřinu přesně. "Vstupte."
"Elenno!" "Vítej, Sam." Z vřelého objetí a polibku na tvář pochopím,
že se obě ženy znají už dlouho. "Sam, tohle je Andrea Parker. Moje
sekretářka. Andreo, právě se díváte na nejlepší právničku v zemi.
Samantha Wilson."
Tak tohle je opravdu něco! Pochybuju, že existuje někdo, kdo by
tohle jméno neznal. Už na fakultě jsme o ní slýchávali legendy.
Bohužel jednání, kterých se účastní, bývají vždycky za zavřenými
dveřmi, takže se nám nikdy nepodařilo vidět ji při práci.
Je vysoká, štíhlá s krátkým, slušivým účesem. K pánskému střihu saka
dokonale ladí kožený, diplomatický kufřík.
"Tak sekretářka jo?" prohlíží si mě zkoumavě, když mi podá ruku
k pozdravu. "Ráda vás poznávám, slečno Parker."
"A co ty, Elenno? Jak to děláš, že jsi pořád stejně krásná?" obejme
znovu mou šéfovou. "Neviděly jsme se roky. Jak se máš?"
"Teď můžete jít, Andreo. Potom vás zavolám" kývne na mě ředitelka.
Zmizím za dveřmi kanceláře, ale dveře nechám trochu pootevřené.
Je to poprvé co jsem neovládla svou zvědavost. Co tyhle dvě spolu
mají? Samatha se chová víc než důvěrně a já si musím přiznat, že mi
to prostě vadí.

"Co tohle prosím tě bylo?" slyším Elennin smích. "Tak zaprvé jsem
ráda, že tě vidím a zadruhé je fakt zábavné pozorovat, jak na tebe
to dítě žárlí."
"Co?!" "Nedělej, že sis toho nevšimla. Kouká na tebe jak na svatý
obrázek." "Sam, je to moje sekretářka. A není to dítě. Je jí
šestadvacet." "Fakt? Vypadá stěží na osmnáct. Proč já nemám tak
krásnou asistentku?" "Obávám se, že proto, že tobě není nic svaté.
A kromě mě, to určitě ví i tvoje žena." "Jo, Schelby tě pozdravuje.
Původně chtěla letět se mnou, ale to víš...děti. Adrian dostal
na poslední chvíli teplotu."
"Ale teď vážně, El. Jsem tu sama. Budu potřebovat někoho k ruce.
Půjčíš mi Andreu nebo mám někoho narychlo shánět?" "Počítám s tím,
že ti bude slečna Parker k ruce. Může se toho od tebe hodně naučit.
Je opravdu dobrá. Výjimečný talent na jazyky. Ale Samantho! Necháš
ji být!" "No...šestadvacet není tak málo..." "Pořád je to o hodně
míň než je nám!" "Ty ses vůbec nezměnila, Elenno. Pořád jen práce a
zábava žádná." "Andrea není na hraní! Tohle myslím vážně, Sam."
"Dobře. Vzdávám se. Je celá tvoje." "Není moje! Už s tím konečně
přestaň!"
"Počkej. Ví ona vůbec, že jsi..." "Jsem Elenna Davis. Výkonná
ředitelka společnosti International Trade and Law a mám pro tebe
práci" přeruší ji okamžitě. "Je to jasné?!"