Hra na pravidla

24

Protože popsat zmiňovaný tanec opravdu není jednoduché, doporučuji (pro inspiraci) mrknout na video :-)

"Wow!" rozhlédne se Samanta kolem sebe, když se usadíme
na pohodlnou, koženou sedačku. "Vítejte v ráji, dámy" kývne směrem
do lokálu plného žen, různého vzezření i věku.
Je téměř jedenáct. Parket je plný a zábava v plném proudu. "Přineste
nám lahev šampaňského a nějakou vodu" kývne na číšníka.

"Tak na naši budoucí kolegyni" pronese přípitek. "Díky, madam"
opatrně se napiju perlivého nápoje. "Od teď už pro tebe nejsem madam.
Promiň zlato, ale nemůžu s tebou pracovat a říkat ti slečno Parker.
Jsem Samantha, Sam, cokoli tě napadne a tykáme si." "Madam?!"
"Neboj se. Zvykneš si. Nevypadáš jako někdo, komu by to trvalo
dlouho." "Jistě, madam." "Zkus to rychleji" rozesměje se.

"Eli, pamatuješ si na naši oblíbenou hru?" "Byla to tvoje oblíbená
hra a raději mi to ani nepřipomínej" drží se za hlavu moje šéfka.
"Zahrajeme si?" "Samantho!" usměrňuje ji a sotva znatelně kývne
hlavou ke mně. "No co? Už je to velká holka. Nám bylo tenkrát možná
ještě míň" nevinný úsměv uznávané právničky mě rozesměje. "O co
jde?" jsem zvědavá. "Samantho dost!!! Víš moc dobře, že tady nejde
o věk! Nesnáším podniky, kde ti přinesou vodu a zapomenou na led"
snaží se otočit hovor jiným směrem. "Dojdu k baru a přinesu vám ho,
madam" vstanu okamžitě. Ty dvě si zjevně potřebují vysvětlit něco,
u čeho nemusím nebo spíš nemám být.

"Andreo! Jsi to ty?! No to je neuvěřitelný! Tak ráda tě vidím" vrhne
se na mě hezká, štíhlá blondýnka. "Evo?" chvíli mi trvá než si ji
zařadím. Bývalá spolužačka mi visí na krku a směje se od ucha
k uchu.
"Kde se tu bereš? Jak se vůbec máš? Kde pracuješ?" chrlí na mě jednu
otázku za druhou a úplně mi zapomíná dát prostor na jejich
zodpovězení.
"Evi, počkej. Bude to znít divně, ale já jsem tady vlastně v práci.
Teď vyzvednu led, donesu ho ke stolu a vrátím se jo?"
"Andreo slyšíš?" zarazí mě spolužačka. "Led počká! Jdeme!" Než
stihnu něco říct, dostrká mě na parket. "Ukaž, jestli jsi to
nezapomněla" položí mi ruce kolem pasu.
Bachata. Tanec původem z Dominikánské republiky, kterému jsme se
tehdy věnovaly. "Evo neblbni! Támhle sedí moje šéfová!" bráním se
marně. Její boky už se rozvlnily do rytmu hudby a svádějí mě k témuž.
Tak za tohle mě vyhodí, napadne mě, když vezmu blondýnku do náruče.
Tiskne se ke mně a já ji jemně vedu, stejně jako kdysi.
Ani jsem si nevšimla, že se parket vylidnil. Ty, které s námi ještě
před chvílí tančily, teď stojí kolem něj a pochvalně tleskají.
"Dáme jim trochu toho, co chtějí" zašeptá mi Eva. Pak se otočí zády,
zadeček mi vtiskne do klína a pomalu vede moje ruce po svém těle.
Sálem se rozlehne nadšené výskání. "Tak pojď" mrkne, už zase čelem
ke mně. Trochu nakloní hlavu a dokonale naznačí polibek.
"Wow! Já chci taky!" ozývá se z publika. Blondýnka se ode mne
odtáhne, svlékne mi sako a naznačí zájemkyni, že jsem volná. Krásná,
dlouhovlasá brunetka se nedá dlouho pobízet. Vloží ruku do mé a
nechá se vést stejně, jako to viděla před chvílí. Tančí dobře, takže
i s ní můžu předvést něco málo toho, co vyvolá další nadšené výkřiky.
DJ rychle pochopil co se děje a s jistotou volí tu správnou hudbu.
Koutkem okna zahlédnu další dívku, která se chce zůčastnit téhle
nechtěné show. Udělám ještě jednu otočku, políbím ruku krásce, která
se mi pro tuto chvíli věnovala a jednoduchým gestem naznačím, že
má naruč je volná.

Konečně pauza! Ještě odvedu poslední dívku k její partnerce, stejně
jako ostatním jí políbím ruku a mírnou úklonou poděkuju za tanec.
"To bylo úžasný!" hrne se ke mně Eva. "Jsi stejně dobrá jako tenkrát.
Neříkej mi, že netrénuješ." "Evi počkej. Fakt musím pro ten led. Pak
hned přijdu jo?"
"Myslím, že to už nebude třeba, slečno Parker" ozve se za mnou
důvěrně známý hlas. Aniž bych to zaregistrovala, Elenna Davis a
Samantha Wilson rozšířily početné publikum.
"Omlouvám se, madam. Já... Ono..." "To je ta tvoje tichá voda" směje
se právnička. "Andreo neomlouvej se. Bylo to kvělé."