Hra na pravidla

97

"Pojď" vezmu ji za ruku, když vyjde z koupelny v mém pyžamu. Otevřu
dveře a vedu ji do jediné místnosti, kterou ještě neviděla. Ložnice.
"Myslela jsem, že spíš s Aničkou" namítne tiše. "Většinou ano, ale
ne dnes." "Co když se probudí?" "Nestává se to, ale nechala jsem
otevřené dveře." "Kotě, já..." "Neboj se" políbím ji něžně.

Tiše oddychuje s hlavou na mém rameni. Držím ji v náruči a hlídám
její spánek. Je nádherná. "Miluju tě" políbím ji do vlasů.
Zavrtí se a hledá pohodlnější polohu. Nechám ji, otočit se ke mně
zády a podepřu si hlavu, abych ji mohla dál pozorovat. Za pár
vteřin s sebou trhne a vyděšeně se rozhlédne kolem sebe. "Jsi tady"
přitiskne se zpátky ke mně. "Myslela jsem, že se mi to jenom zdálo"
obejme mě pevně. "Jsem tady, lásko. Neboj se. Spi. Jsem u tebe."
"Miluju tě" zašeptá. "A já tebe. Tak moc, že to ani netušíš.
Myslela jsem, že bez tebe umřu." "A já myslela, že už jsem umřela."

Nakloní se nade mě a něžně mě líbá. Pak ucítím její zuby na svém
krku a uvědomím si, že to tiché zasténání vyšlo z mého hrdla. "El.
Přestaň, prosím." "Proč?" "Protože nechci, aby stalo něco, co
nechceš." "Slíbilas mi, že se to nestane." "Ano, ale..." "Pamatuješ
si pravidlo číslo jedna?" "Jistě, že ano. Miluju ho." "I dneska?"
"Ano." "Tak ho dodržuj."
Zvedne mi ruce nad hlavu a sundá, teď už zbytečnou látku z mého
těla. Pak se natáhne k jednomu z nočních stolků a rozsvítí malou
lampičku. "Chci tě vidět." "Elenno!" "Psssst. Pravidlo číslo jedna"
připomene mi.

Jemně přejíždí bříšky prstů po mé kůži a já se marně snažím bránit
vzrušení. "Líbí se ti to" zašeptá a jemně ochutná jedno z mých
ňader. "Lásko!" "Ano? Ukaž mi co chceš!" zasténá, když se k ní mé
tělo vzepne, aniž by k tomu dostalo povel. Dlouhá abstinence
v kombinaci s vědomím, že je to právě ona, kdo se mě teď dotýká, mě
dohánějí k šílenství. "Elenno, já...!" "Řekni mi, že to chceš!"
"Chci to! Chci to s tebou!" Rychlým pohybem mi svlékne i zbývající
část pyžama. "Kotě!" sklouzne mezi moje stehna.
"Pane Bože, Elenno ne!" svíjím se slastí pod jejími dotyky.
"Proboha, přestaň na chvíli! Prosím!" Pomalu se vrátí svými ústy
k těm mým. "Promiň" prosím ji mezi polibky. "Jen...je je to už
strašně dlouho a já...nechci, aby to bylo tak rychle." "Miluju tě"
pronikne do mě dvěma prsty a pomalu se ve mě pohybuje. "Ach Bože,
lásko" vycházím jí vstříc. "Miluju, když jsem v tobě" šeptá mi
vzrušeně. "A já miluju tě v sobě cítit" odevzdám se rozkoši a vím,
že tohle prostě nevydržím. Za malou chvíli už mé vnitřnosti drtí
její prsty ve slastné křeči. "Pssst" tlumí můj výkřik polibkem."