[dokončeno] „Jsem třeťák a šikanují mě prváci, není to úplně příjemné, ale jsou to holt ještě malé děti, které nechápou, že není nic špatného na tom mít dva otce, nebo pracovat v gay-baru." „Hmm, a ty jsi gay?" „Nejsem gay. Ty jo? Šikanují tě kvůli...
Od naše společného večera s Taehyungem pod hvězdami uběhlo už několik dní. Za chvíli budou Vánoce, no, ale stejně tak se blíží i Taehyungovy narozeniny. Už jsem o tom mluvil s táty a zcela bez problémů mi na třicátého rezervovali pár stolů v baru. Pořád přemýšlím, jestli mu to opravdu říct, nechci riskovat, že ztratím někoho tak úžasného, jako je Taehyung, ale mám děsné nutkání se mu svěřit se svými city, proto asi neucouvnu.
„Jungkooku? Jedeme pro ten stromek, jedeš taky?" zvolá na mě táta a já vyskočím z postele a dojdu do chodby, kde už se tátové oblékají do svých kabátů, šál a rukavic. Venku už dost mrzne, zrovna včera přes noc napadlo hrozně moc sněhu.
„A jsou už otevřené stánky? Mám docela chuť na horkou čokoládu." Táta se zamyslí, ale poté přikývne.
„hmm, já myslím, že jo, tak pak se tam můžeme zastavit." S úsměvem přikývnu, hodím na sebe svoji zimní bundu a následuju táty k našemu autu.
***
„Říkám ti, že je ten stromeček zbytečně moc velký." Štěkne už asi po páté appa, zatím, co se táta brání.
„Ale, Yiunsanie, kupujeme stromeček jen jednou do roka, tak ať nějak vypadá, ne?" protočím očima a otočím se na oba dva muže, jak i přes svoje dohady jsou pěkně vedle sebe a drží se za promrzlé ruce.
„Nechcete se hádat až doma? Teď jdeme na tu čokoládu, přece." Pokárám je a dál si to mířím kousek před nimi ke stánkům nejen se suvenýry a jídlem, ale i s různým zimním oblečením nebo ideálními maličkostmi na Vánoce.
„Však mi se nehádáme, neboj." Mrkne na mě appa a já si pro sebe s uchechtnutím zakroutím hlavou. Konečně uvidím stánek s čokoládou a u něj dokonce dvě známé tváře. Usměju se a přidám do kroku, abych byl u stánku co nejdřív.
„Ahoj, Namjoone, jé, a Jine." Pozdravím s nadšením vysokého tmavovlasého mladíka s kelímkem horkého nápoje v ruce, a Jina, kterého jsem poznal v baru, jak stojí ve stánku a naběračkou promíchává nápoj ve velké nádobě.
„Ahoj, Jungkookie, co ty tady?" optá se mě mile Jin a nalije do kelímku horkou čokoládu, kterou mi vzápětí s úsměvem podá. „Tady, jedna čokoláda na zahřátí zdarma." Mrkne na mě a já s menším ukloněním na důkaz vděčnosti poděkuju a kelímek si převezmu, to už ale dorazí i moji tátové.
„Jeli jsme pro stromeček, pak jsme se ještě chtěli stavit tady." Vysvětlím a usrknu z kelímku.
„zdravím, tak už se chystáte na Vánoce, jo?" usměje se Namjoon a oba tátové přikývnou na souhlas.
„No jo, jsou tady každou chvilkou, co ty tady vlastně děláš, taky nakupuješ?" zeptá se appa Namjoona, ale ten s uchechtnutím mávne rukou.
„Já ty Vánoce moc neřeším, stejně zase budu u rodičů, takže nic připravovat nemusím, ale chtěl jsem se sem stavit za Jinem a taky jsem si šel zabruslit, kluziště u pošty už je v plném proudu." Vysvětlí a toho se hned tátové chytnou a věnují mi jejich pohledy.
„No vidíš, Kooku, pak si sem musíš zajet zabruslit." Přikývnu, protože já sám potřebuju pořádně prozkoušet ty nové brusle, které jsem dostal v září k narozeninám. Rád bruslím, už od malička jsem s táty hodně chodil na led, jednu dobu jsem i chodil do krasobruslení, ale po pár měsících jsem stejně odešel, nejen, je už to na mě bylo moc namáhavé, a já tehdy v osmi letech, ale taky jsem tam byl jediný kluk a pamatuju si, že mě to dost trýznilo.
„To jo, možná se domluvím ještě s Taehyungem, že bych ho vzal na led taky."
„Ahh, pamatuju si, jak jsem v tvém věku vytáhnul na led Sunhanieho, vůbec to neuměl, takže jsem ho musel neustále držet, sice bylo dost pádů, ale bylo to romantické, pamatuješ si to, zlato?" pronese s uculením appa a táta s menším uchechtnutím přikývne na souhlas.
„Jo, jo, na to se nedá zapomenout." Pousměju se pro sebe, rád poslouchám jejich zážitky z doby, kdy ještě chodili na stejnou střední a tam po sobě začínali pokukovat, dohromady se dali na maturitním plese.
„No, vidíš, Jine, já ti pořád říkám, ať jdeš se mnou bruslit, že vůbec nevadí, že to neumíš." Zasměje se Namjoon a Jin s uculením pozvedne rameny.
„Mm, no...tak na někdy se domluvíme, nechal bych to po Vánocích, kdybych měl náhodou potom berle." Nad tím se zasměju a napiju se čokolády. Hmm, jakpak je na tom s bruslením asi Taehyung.
No, jak na tom Taehyung asi bude? 😏
😏
😏
😏
😏
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pardon, já musela 😂💜
Nic proti Taemu, samozřejmě, takhle vypadá uwu <33
