In the Nook (Taekook/Vkook) CZ

22.

Jungkook P. O. V.

Dojdu do baru, kde už je Namjoon ještě s jednou pracovnicí, vypadá to, že oba mají docela na spěch, co se týče donášení nápojů, a ještě věnování se lidí u baru, dneska je to tady zase nějak přeplněné, a zrovna dneska se musela tátovi něco stát.

„Namjoone?" upozorním na sebe a už si vážu kolem pasu tmavě zelenou zástěru.

„Ahoj, Kooku, dobře, že jsi tady, zvládneš nosit na tácku víc skleniček, než je jen jedna?" optá se mě ve spěchu a já bez problémů přitakám na souhlas.

„Jasně, v pohodě, ale co se stalo? Co appa?"

„Asi byl jen unavený, nebo na něj něco leze, netuším, ale málem se tady vyvrátil, tak ho tvůj táta odvezl domů a nejspíš tam s ním už i zůstane. My jsme tady do sedmi, pak se střídáme s ostatními, takže si dneska dost možná i slušně vyděláš." Mrkne na mě a já si pro sebe kývnu hlavou. Je pravda, že pomůžu nejen jim, ale i sám sobě.

„Tak jo, co mám roznést?" řeknu připravený a Namjoon ukáže na nachystaný kovový tác s několika skleničkami a láhvemi alkoholu, no, je toho trochu víc, než jsem myslel, ale snad se mi to podaří nerozlít všude.

„Tohle na trojku, díky." Uchechtnu se pro sebe a tác opatrně zvednu.

„Jo, jo, není vůbec zač."

***

Konečně se večer dostanu domů, a to se začíná zase stmívat brzy, takže jsem se vrátil domů už při smrákání. Otevřu dveře a vejdu do našeho domu, ve kterém je ale hrobové ticho. Projdu chodbou až do obýváku, ale ani tady nikdo není. Pak mě napadne jedině ložnice.

Pomalu, abych dveře moc nevrzaly, otevřu od ložnice a pohlédnu na dva muže zabalené v posteli. Pousměju se a přijdu blíž k nim. Appa leží zakrytý a přitisknutý na tátovi, na čele má obklad, zatím, co táta vypadá, že pomalu usne taky, ale ještě je vzhůru a zvedne ke mně hlavu.

„Kooku, už jsi zpátky? To už je zase tolik hodin?" s menším uchechtnutím přikývnu a sednu si na okraj postele.

„No jo, zase večer, ale zvládli jsme to tam, neboj se." Táta si oddechne a usměje se na mě.

„Jsem rád, že jsi takový pomocník, no jo, Yiunsanovi se udělalo zle, tak jsem ho musel vzít domů, myslel jsem, že ještě přijdu, ale nakonec jsem s ním tady zůstal." Chápavě přikývnu a pohlédnu na spícího appu.

„A co mu teda je?"

„Nevím, snad nic vážného, má trochu horečku, ale mělo by se to do pár dnů zlepšit, asi byl jen unavený, vůbec nevím."

„Mm, snad jo." Zašeptám zpátky a vstanu z postele, abych se mohl jít umýt a taky zalehnout do postele, dneska jsem taky dost přepracovaný, ale alespoň mě čeká odměna v podobě wonů.

„Jdeš taky spát?" optá se táta a já s pousmáním přikývnu.

„jdu, nebo tady taky sebou seknu únavou." Táta se tiše zasměje a hlavou kývne směrem ke dveřím.

„Tak upaluj, můžeš tady nechat přivřeno, taky se půjdu umýt."

„Dobře, tak dobrou noc." Rozloučím se s ním a odejdu do koupelny. Než se osprchuju, bude už osm, pak můžu ještě poslouchat Never Not, dneska jsem si tu skladbu oblíbil ještě víc, to, když jsem ji slyšel přímo od Taehyunga, opravdu jsem netušil, jak krásný má hlas, ale stále ho mám v hlavě.

Vlezu si pod horkou sprchu a začnu si tu melodii broukat. Nakonec v té sprše strávím víc času, než jsem prvně předpokládal. Konečně vylezu ven a s ručníkem kolem pasu se rozejdu do svého pokoje. Ze skříně si vytáhnu čisté delší tričko a boxerky, obléknu se a zabalím se do peřin.

A zítra konečně pátek, takže opět spojená hodina s áčkem, dneska jsme měli mít supla, ale když jsem se dozvěděl, že si nás zase vezme pan Lee společně s Taehyungovou třídou, byl jsem docela rád.

Naposledy si na mobilu projedu Instagram, na kterém jsem se i pokoušel Taeho najít, ale marně, takže ho asi vážně nemá, a se sluchátky v uších zavřu oči, abych co nejdřív konečně usnul.

Jsem zpátky (ノ^∇^)

Wifi nebyla, ale i kdyby byla, tak bych nic nenapsala, protože byl nabitý program, ale už jsem doma, poštípaná komáry úplně všude, skvělý xdd

Sice jsem měla vydat kapitolu až zítra, ale nevydržela bych to, takže jsem vám jednu kratší napsala už dneska (◕ᴗ◕✿)

저녁의 아름다운 휴식!