In the Nook (Taekook/Vkook) CZ

47.

28. prosinec/december

Ležím v posteli a hledím do stropu, za chvíli by měl dorazit Yoongi, prý mi potřebuje něco říct, no, já mu vlastně taky, jen ale nevím, jak na to zareaguje. On není homofob, ale že by tyhle lidi nějak podporoval, to taky úplně nevím, s ním je to těžké, člověk nedokáže odhadnout, co mu teda vadí, a co vlastně ne.

Ale je to můj nejlepší kamarád, měl by to vědět. Navíc za dva dny je v baru ta Taehyungova oslava, na které mám v plánu se Taehyungovi vyznat, ale ještě nevím, jak to udělám, možná k tomu nakonec ani nedojde, ale přesto chci, aby to Yoongi věděl už předem.

Otevřou se dveře a já se překvapeně podívám na blonďáka, jak nakukuje dovnitř pokoje a táže se pohledem, jestli může jít dál. Pousměju se a dveře otevřu úplně, aby Yoongi mohl vstoupit, hned za námi ale zavřu.

„Páni, jsi jako duch, kdo tě pustil dovnitř?" uchechtnu se a Yoongi se s protočením očí posadí na moji postel.

„Kdo asi, tvoje máma." Pronese a já nastavím kamenný výraz.

„nejsi vtipný."

„Já vím, promiň, jsem trochu nesvůj, potřebuju ti něco říct, ale...asi to bude znít šíleně." Pronese a nejistě si promne prsty, já se pousměju a sednu si naproti němu, přitáhnu si do objetí polštář, jako to dělává Taehyung, a mávnu rukou.

„Určitě to nebude tak šílené, jako moje novinka, ale začni první." Yoongi se nadechne, že něco řekne, ale nakonec si to rozmyslí a kývne ke mně hlavou.

„Mm, byl bych raději, kdybys začal ty."

„Um, ne...ty první.

„Tak oba."

„Tak nikdo." Oba se na sebe na chvíli nechápavě zadíváme, ale nakonec nás odtrhne naše zasmání. Zhluboka se nadechnu a nakrčím se v ramenech, jako bych se tak cítil bezpečněji. „Dobře, dobře, tak já začnu, ale...slib mi, že se na mě kvůli tomu nevykašleš." Yoongi se pousměje a zakroutí hlavou.

„Nebuď blbej."

„Mm, tak jo, totiž...zamiloval jsem se-..."

„Do Taehyunga." Pronese klidně Yoongi a mě málem zaskočí vlastní slina. S vytřeštěnýma očima na něj nepřestávám zírat, jako by přede mnou seděl přízrak.

„C-Co...co ty o tom víš? Jak to sakra víš?!"

„Jen mě to tak napadlo, změnil ses od doby, co se s ním bavíš, takže jsem to trochu tušil, že tě k němu táhne něco víc než jen přátelství." Řekne bezvýrazně, přitom pozvedne rameny, jako by mu to bylo vlastně úplně jedno, tohle jsem ale nechápal, myslel jsem, jak to bude těžké mu vysvětlit, že jsem na kluky, přesněji na toho jednoho, ale on to dokonce sám tušil.

„Ale...ty přece nevíš, že jsem na kluky, ani já to ještě nedávno nevěděl."

„hele, je mi jedno, na co jsi, tohle v tom nehraje roli, prostě ses zamiloval, je fuk, jestli do kluka, do holky nebo do jednorožce, co já vím, láska jako láska, ne?" tak tohle mi vyrazí dech, od něj bych to vůbec nečekal, ale nebudu lhát, zahřálo mě u srdce. Zároveň mi to ale přijde nějaké podezřelé, jak to všechno vyhrknul. Přivřu nad tím oči a nahnu se blíž k němu.

„Gi? Co jsi mi chtěl vlastně říct ty, hmm?" optám se podezíravě a přísahal bych, že jsem ho asi poprvé uviděl začervenalého.

„Nic zvláštního, jenom...asi jsem ve vztahu." Vykulím na něj oči a nevěřícně se zasměju.

„Cože, ty? Ty a vztah? Slyším dobře? Páni, s kým jsi ve vztahu?" Yoongi si povzdechne a sklopí zrak, než něco zamumlá, tak, abych tomu moc nerozuměl, ale stejně mi to neunikne.

„S Jiminem a Hoseokem."

„Oh-...cože? Jako...ve trojici? Ty jsi taky gay...?" začnu se ptát a plácat jedno přes druhé, dokud mě Yoongi neumlčí a nepovzdechne si.

„Tak zaprvé, už jsem říkal, že na nějakém názvu nesejde, nepotřebuju název k tomu, abych mohl chodit s dvěma kluky, a zadruhé, ano, jsou dva. Prvně mi jen navrhli, jestli bych někdy nechtěl zkusit trojku, předtím to bylo myšleno spíš na...tam to, ale...přišlo mi to celkem zajímavý, tak jsem to přijal, ale po tom, co jsme se spolu vyspali...bylo to celkem dobrý a chtěli bychom to zkusit ve vztahu společně, přeci jen, hodně jsme se teď spolu scházeli a já měl pocit, že je znám už celé roky a-..."

„Počkej, počkej, zadrž...vy jste dělali...tam to?" optám se opatrně a trochu stydlivě, ale Yoongi bezvýrazně přikývne.

„Jo, proč?"

„Vážně se ptáš? Bylo to tvoje poprvé..."

„Co ty víš o mém poprvé?" cekne, ale já s kamenným výrazem nakloním hlavu na stranu.

„Yoongi, známe se už tak dlouho, vím o tobě všechno, stejně, jako ty o mě." On na chvíli dělá zamyšleného, ale poté s uchechtnutím přikývne na souhlas.

„Mm, to je asi pravda, takže jen tak pro zajímavost, já jsem teď tady ten zkušený a dospělý, takže se mě ptej na cokoliv, co by tě zajímalo." Pronese celkem pyšně a já se nad tím zasměju, ale hned na to znejistím a zvednu k němu zrak.

„byl jsi nahoře, nebo dole?"

„Dole, jako Jimin." Šeptne a já si prohrábnu svoje vlasy, vydechnu přebytek vzduchu a chápavě zakývám hlavou.

„No, teda...ummm, a bolelo to?" zeptám se trochu neklidně a Yoongi se ke mně s vážným výrazem nahne, aby nemusel mluvit moc nahlas.

„Jak prase. Sice na mě byl Hoseok opatrný, ale i tak, bolí to dost, vlastně ani nejde zadržet slzy, máš pocit, jako by ses měl za chvíli roztrhnout a-..."

„T-Tak jo, asi to chápu, nepotřebuju detaily." Zastavím ho hned a Yoongi se nad tím ušklíbne.

„Ale copak, bojíš se toho? Až se dostaneš do postele s Taehyungem?" řekne provokativně, ale já ho praštím ho ramene a zamračeně zakroutím hlavou.

„nebojím se toho...já budu nahoře."

„Heh, ty určitě." Zasměje se Yoongi, ale já ho probodnu pohledem.

„Věř mi, mám k tomu větší vlohy než Tae, ty ho neznáš." Pronesu rozhodně a složím ruce na hrudi, hned ale poklesnu s úsměvem a s povzdechnutím k sobě zase přitisknu polštář. „Ale co, je jedno, kde budu, protože je ještě možnost, že mě Taehyung odmítne...ještě to neví." Ucítím horkou dlaň na mé paži, proto vzhlédnu k Yoongimu, který mě podporuje úsměvem.

„Hele, bude to v pohodě, myslím, že jsi ideální materiál na skvělého partnera, pro holky i kluky, takže věřím, že by tě nedokázal odmítnout. Navíc, přiznám se, trochu jsme se o vás bavili s Jiminem a Hoseokem, no, a došli jsme k názoru, že si všichni myslíme, že jste do sebe zamilovaní navzájem, jen si to asi nepřipouštíte, nebo spíš Taehyung."

„Ahh, takže oni ti to prozradili! Ale díky...vážně jsi mě teď hodně motivoval, víš to?"

„Heh, od toho tady jsem, ne?" pousměju se a Yoongiho pevně obejmu, přitom mě on pohladí po vlasech a zasměje se.

„Tak jo, tak jo, pro dnešek objetí, ale na tohle si nezvykej."

„Heh, neboj, vím, že to moc nemusíš...možná jen s někým jiným, že~?"

„Pššt už!"

Dneska jsem si přivstala, abych stihla i ty chyby :)

Nezdá se vám, že ty kapitoly vydávám nějak často? Nemám zpomalit? :D

Heh, ne, dělám si srandu, dneska bude nejspíš ještě jedna, dám vám ji sem večer a tím pádem započnu večerní vydávání, protože to tak pro mě bude asi lepší, zadruhé je večer taková lepší doba na čtení a za třetí, jak jedna chytrá duše řekla, stejně je to jedno, protože čekání budete mít stejné (od zítra do zítra) <33

Purple U <33