In the Nook (Taekook/Vkook) CZ

82.

„Dobré ráno." Pozdravím všechny, co už sedí v jídelně a ládují se pečivem se sýrem, salámem, rajčaty, míchanými vajíčky i cereáliemi s jogurtem. Je tady rozmanitý výběr a já nad tím jen překvapeně vydechnu. Oh, hned mám ještě větší hlad.

„Ahoj, Šípková Růženko, už jsme si říkali, jestli tě jít vzbudit, nebo ještě počkat, za chvíli chceme odjet na pláž." Pronese klidně můj appa, zatím, co já se posadím vedle Kyohana. Ten mi s úsměvem přisune blíž talíř a pohledem mě pobídne, abych si nabral, cokoliv budu chtít. No, hned se natáhnu pro ta míchaná vajíčka a čaj.

„Mm, nechtěl jsi jet na nějaký ten výlet? Ne válení na pláži?" uchechtnu se a appa se zasmáním přikývne.

„Neboj se, všechno bude, zítra půjdeme na celodenní výlet, pěkně si zachodíme, tak si dneska ten klid užij." Mrkne na mě a já se s menším pousmáním dám do jídla. Ještě pohlédnu na Kyohana a mávnu k němu paží.

„Mm, ty půjdeš taky?"

„Jo, jasně, jdeme všichni, už mám v plánu ti ukázat, kam chodíváme s kluky po škole, když se potřebujeme schladit v moři, ale zároveň si zařádit, je to takové fajn místo." Mrkne na mě a já už natěšený přikývnu, napiju se čaje a dojím svoje jídlo, abych se pak mohl jít převléct do plavek, a abychom mohli vyrazit.

Taehyung P. O. V.

Jimin s Hoseokem mě doprovodili až domů. Je už večer, takže jsem se nechtěl nikde moc dlouho potulovat, přeci jen, ještě dva dny musím vstávat do školy, ale potom vysvědčení a konečně prázdniny, s jejichž začátkem přijede i Jungkook z Ameriky.

To mi připomíná, že mi stále neodepsal, huh, asi je moc zaneprázdněný, i fotky mi posílal jen po jejich příjezdu, potom mi od něj už nic nepřišlo. Možná jsem trochu zklamaný, doufal jsem, že budeme pořád ve spojení, ale nemůžu vědět, co všechno má v programu, proto se na něj nemůžu zlobit.

Otevřu dveře od svého bytu a už chci zalézt do pokoje, ale do nosu mě praští něco zcela jiného, než je pach cigaret. Tohle je totiž příjemná vůně a line se z kuchyně. Trochu zaskočeně se vydám tím směrem, čím jsem blíž, tím vůně začne zintenzivňovat, dokud neotevřu dveře od kuchyně, kde už se zhluboka nadechnu a nechápavě se podívám na tetičky – Siuny stojí u sporáku a něco míchá v kastrolu, Biuma zase sedí u stolu a popíjí kávu.

Obě dvě vypadají jinak, jsou upravené, ani jedna z nich nemá v ruce cigaretu, ani tady žádný dým necítím.

„Huh? Co se to tady děje?" vydám ze sebe překvapeně a ony se na mě s úsměvem zadívají.

„Ahoj, Taehyungie, už jsi doma? No, řekli jsme si, že bys mohl mít po dlouhé době taky teplou večeři a...tak jsem si našla recept nějaké zeleninové omáčky s kuřecím masem." Řekne teta Siuny a mě málem vypadnou oči z důlků.

„Počkat...cože? To jako vážně? Já...asi teď nic nechápu." Vydám ze sebe, ale teta Biuma se zasměje a poukáže na židli u utřeného stolu. Sednu si tedy, teta Siuny vypne sporák a nabere tři porce do misek. Podá nám to a poté si sama ke stolu sedne.

„Tak, dobrou chuť, doufám, že se to bude dát jíst." Usměje se, ale já odložím lžíci a obě dvě si projedu podezíravým pohledem.

„No, stejně je to horké, takže než to trochu zchladne, chci vysvětlení tohoto...všeho." Teta Siuny se pousměje a poté s nádechem přikývne.

„Dobře, no...Tae, víš...tady s Biumou jsme si uvědomili takovou zásadní věc, a to tu, že tě teď máme na starost. Stále nejsi plnoletý, takže...museli jsme ještě vyřešit to, abychom si tě mohli nechat v péči. No a, po tom...po tom, co se stalo tvojí mamince..." zadrhne se jí hlas, proto se do toho vloží teta Biuma.