86.

729 83 68
                                    

S Jungkookem konečně dorazíme k parku, kde stojí menší vozík se zmrzlinou a nanuky. Pěkně ruku v ruce spolu dojdeme ke slečně, jež zmrzliny vydává, a já hned vytáhnu z kapsy pár pomačkaných wonů.

„Dobrý den, dvě čokoládové, pro-..."

„Jednu čokoládovou a jednu lesní směs." Skočí mi do řeči Jungkook a já na něj překvapeně pohlédnu. Myslel jsem, že jinou než čokoládovou, si nedává, tohle je zase nějaká novinka? Mlčky čekám, až nám slečna dá zmrzliny a poté ji zaplatím. Spolu odejdeme k první lavičce a sedneme si vedle sebe.

„Překvapil jsi mě...odkdy odmítáš čokoládovou?" optám se ho opatrně a on pozvedne rameny.

„Ani nevím, nějak mě čokoláda omrzela, v Los Angeles jsme si s Kyohanem skoro pořád dávali takové ty jahodové, malinové, a prostě ovocné, zjistil jsem, že jsou o mnoho lepší než nějaká obyčejná čokoládová, no, ale stejně se to s Amerikou nedá rovnat." Trochu nakrčím obočí a odfrknu si pro sebe. Mm, tak Kyohan ho přivedl na jiné chutě...to je teda fakt skvělý.

„Co všechno jste s Kyohanem ještě dělali?" optám se ho podezíravě a trochu i naštvaně, ale Jungkook se usměje nad tím, jak se zamyslí nad vzpomínkami.

„Heh, bylo toho dost, pořád jsme byli ve vodě, buď v moři nebo v jejich bazénu, taky jsme se flákali na hřišti, hráli basket a podobné sporty, taky jsme spolu posilovali, víc mě to bavilo, když jsem měl někoho k sobě, takže jsem se zase trochu dostal do formy, no, večer to bylo nejlepší, dívali jsme se na filmy a vyprávěli se všelijaké vtipné historky, heh." Zasměje se nakonec, ale já si nad tím něco zamrmlám pod vousy, než se na něj trochu falešně usměju.

„Hmm, to muselo být fajn, Kookie." Řeknu přehnaně mile a pohladím ho po vlasech a on hned přitaká na souhlas, já ale hned zvážním a propálím ho pohledem. „A já si tak myslel, že jste chodili na různé výlety s táty a neměl jsi tedy čas mi odepisovat a posílat fotky, ale tohle zní, jako obyčejné zabíjení času." Ceknu a Jungkookovi se taky ztratí úsměv, nahradí ho zamračení.

„Nebylo to zabíjení času, sakra, byl jsem na prázdninách, tak jsem se bavil, co je na tom? Omlouvám se, že jsem se ti tolik nevěnoval, ale věřím, že bys byl na tom stejně, kdybys po letech někam vypadnul." Zahřmí a já nad tím trochu polknu. V tomhle má pravdu, sakra, měl bych přestat myslet jen na sebe.

„Uh, já...omlouvám se, to jsem si neuvědomil." Špitnu a povysunu spodní ret. Jungkook si povzdechne, pohladí mě po ruce a nahne se k mým rtům, na které mě láskyplně políbí.

„To nic, i já se omlouvám, trochu toho času jsem si na tebe najít mohl."

„Mm, to už je jedno, neřešme tohle, teď jsme tady spolu, tak si to musíme užít." Řeknu s úsměvem a pohladím ho po tváři. Hned přitaká na souhlas a dá mi paži kolem krku, aby si mě tak přitáhl blíž k sobě.

„Co bys chtěl zítra podniknout, hmm?" optá se a já pozvednu rameny.

„Nevím, ještě...o tom popřemýšlím."

***

Vyjdu ven z koupelny jen v ručníku a dojdu do pokoje Jungkooka. Už je pozdě, jeho tátové si šli taky lehnout, zatím, co my se teprve dáváme do kupy s večerní hygienou. Chtěl jsem se zase sprchovat s ním, ale mu se moc nechtělo, prý se jen rychle umyje a vyleze, takže by to nemělo smysl. Čekal jsem, že už bude připravovat film, ale on sedí na posteli stále neoblečený, stejně, jako ráno, a zaujatě ťuká do mobilu.

„Kooku? My se teda nebudeme na nic dívat?" zeptám se a on jen zakroutí hlavou.

„Ne, budeme si povídat, ale na film už je pozdě." Hmm, spíš mám pocit, že se mu na nic dívat ani nechce, nevadí, i povídání zní fajn, budeme se tak věnovat víc sobě, ne televizi. Lehnu se za jeho záda a začnu se k němu lísat, jako nějaká kočka, schválně mu ještě omotám svoji holou nohu kolem pasu, aby si mě začal všímat.

„Mm, Kookie, polož ten mobil, hmm?" zavrním mu do ucha, ale on jen zamručí a dál něco píše, dlaní ho pohladím po hrudníku, odkud sjedu k lemu jeho ručníku, jenž má stejně jako já kolem pasu, skousnu si ret a opatrně mu ručník začnu uvolňovat.

„Jungkookie~ věnuj še mi." Pronesu šišlavě, abych ho víc navnadil, ale on dál zírá do mobilu. Hlasitě a frustrovaně vydechnu a plácnu ho do ramene.

„Jungkooku! Co tam pořád píšeš."

„Jen odepisuju Kyohanovi, za chvilku to ukončím." Pronese otráveně, jako bych ho snad vyrušoval, a já protočím očima. Tsh, zase ten Kyohan, to je pořád Kyohan sem a Kyohan tam, teď tady má snad mě, ne? Tak ať toho svého Kyohana pošle někam.

„Už to bude?" optám se, když Jungkook mobil stále neodloží, a on jen mlčky přikývne. Čekám tedy ještě chvíli, a přitom mu nohou rýpu do boku.

„Už? Kookie? Hotovo?" ptám se pořád dokola a Jungkook hlasitě cekne, něco rychle odepíše a mobil naštvaně odhodí. Otočí se na mě a povalí mě na matraci tak, že mě celého zalehne, přitom se mu ale rozmotá ručník a já nad tím zčervenám, ještě, jak mi dýchá do tváře. Zavřu oči a nahnu se k jeho rtům a vyžádám si polibek. Ten sice dostanu, ale hned na to se Jungkook zase odtáhne.

„Jsi hrozně otravný, víš to?" já se zamračím a nohou do něj opět drbnu.

„Nemáš se věnovat mobilu, ale mě." Ceknu nazpátek a udělám uraženého. Jungkook je chvíli potichu, ale poté ze mě z ničeho nic stáhne ručník a pažemi se zapře tak, aby bylo jeho nahé tělo nad tím mým nahým tělem.

„Mám se ti věnovat? Hmm?" začne se mě ptát šeptem a skousne mi ušní lalůček, svým rozkrokem se otře o ten můj a já tiše zakňučím. Křečovitě zavřu oči a spokojeně vydechnu, když mi tam zabloudí svojí dlaní.

„Uhh, d-dneska?" optám se trochu rozechvěle, protože na to nejsem připravený. Sice jsme to už dělali, ale jen jednou, a to bylo někdy v zimě, už uběhlo několik měsíců a já už si ani nepamatuju, jaké to vlastně je. Jungkook se ale odtáhne a zakroutí hlavou.

„Ne, stejně nemám kondom, ani lubrikant, ani nic jiného, takže smůla." Pronese s pozvednutými rameny a odejde ke skříni. Já zůstanu ještě trochu zarudlý ležet, než se naštvaně zvednu, dojdu k němu a pořádně ho políbím, přitáhnu si k sobě ještě jeho stále nahé tělo a dlaní mu zabloudím k jeho citlivému místu.

„To nevadí." Šeptnu, když se od něj odpojím, i když mě zase přepadá pocit paniky, zároveň mi v hlavě začíná převládat chtíč, něco, co mi říká, že mě to sice zase bude bolet, ale hrozně moc to chci cítit znovu. Jungkook se na mě nejistě podívá a kousek mě od sebe odtáhne.

„Počkej...vážně?" zeptá se překvapeně a já odhodlaně přikývnu, zatáhnu ho do postele a odhrnu mu vlasy z čela.

„Jo, vážně." Jungkook na mě chvíli překvapeně zírá, ale poté se neubrání úsměvu a hned začne opečovávat moje tělo polibky. Na chvilku zvedne hlavu a mrkne na mě.

„jak si přeješ, Taehyungie." 


Zdravím všechny <33

Ve třetí epizodě BTS in the Soop bylo toooolik taekook momentů, aww >.<

Jinak, dneska jsem měla zajímavý sen, zdálo se mi, že jsem byla ve škole a byla jsem ve třídě jen já, moje kamarádka, Jungkook a Hobi a učila nás naše ředitelka (což nikdo nechce, ok?), a ona na mě byla hrozně naštvaná, že jsem nedonesla úkoly, které jsme dělali v karanténě, a ti tři se mě tam snažili zastat, ale zbytečně, no, potom tam přišel Taehyung a řekl, že musíme jít domů, že je prý karanténa zase, tak se zavírá škola, tak nás ředitelka teda pustila, ještě nám Tae všem rozdal dezinfekci a roušky a šli jsme na autobus, ale já jsem omylem nastoupila na nějaký jiný, takže jsem začala panikařit a chtěla vylézt, tak jsem řvala, ať zastaví, že musím vystoupit, no ale potom mi na messenger psal Jungkook (už nevím co mi psal xd), ale já jsem mu nemohla odepsat, protože mi to prostě v tom snu nešlo, nah...už mi to všechno leze na mozek xddd

No, doufám, že se jinak máte hezky a užívejte zbytek dne a víkend! <33

In the Nook (Taekook/Vkook) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat