In the Nook (Taekook/Vkook) CZ

55.

Taehyung P. O. V.

Zasednu do svojí lavice a už předem se usměju na dvojici mířící ke mně. Oba se u mě zastaví a s mrknutím se o lavici opřou.

„Jak se ti vede v novém vztahu, hmm?" optá se mě šibalsky Jimin a já ho přátelsky praštím do ramene. Je mi jasný, že mě s tím teď budou trochu provokovat, vzhledem k tomu, že jsem se dost bránil myšlence, že bych se někdy mohl zamilovat do kluka.

„Jo, vede se mi dobře, díky za optání, vůbec, potřebujete snad něco?" Oba se zasmějí a zakroutí hlavou.

„Ne, jen jsme tě chtěli vidět po dlouhé době šťastného, něco jako vztah jsi vážně potřeboval a Jungkook je ta nejlepší možnost, která se ti mohla dostat." Usměju se a přikývnu na souhlas.

„Já vím, nakonec...je to vážně takhle dobře, lepší, než když jsi mi dohazoval Jisoo." Mrknu na Jimina, ale ten mávne rukou a trochu se ke mně nahne.

„Ehm, no...ona je bisexuál a...chodí s mojí ségrou. Nevěděl jsem to, ale trochu se bojím, jak budou naši reagovat, už takhle jim stačilo, že jsem se svojí orientací přišel já, teď i Chaeyoung..." zasměju se a poplácám ho po rameni.

„Já to vím, Jisoo mi o tom už říkala na té oslavě, takže jak vidím, tvoje sestra už se ti svěřila a...hele, vaši rodiče jsou náhodou super, neznám milejší duše, určitě Chaeyoung nevynadají." Mrknu na něj, abych ho povzbudil a on přikývne a opře si hlavu o Hoseokovo rameno.

„Mm, asi máš pravdu, stejně je to ale zajímavý, ještě na začátku roku jsme byli s Hobim jediní, na které se ukazovalo, ale teď tady nejsme jen my, kdo chodí se stejným pohlavím, ty ses vyklubal, Jungkook, Yoongi, a dokonce i moje ségra s Jisoo, je to docela síla." No, s tímhle musím souhlasit, bylo z toho velké haló, když se ti dva odvážili k sobě projevovat lásku i tady ve škole, najednou už nejsou sami.

„Asi jste to tady rozšířili." Zavtipkuju, ale oni mě probodnou pohledy.

„Moc vtipné, nemluv o tom, jako o chřipce, i ty k nám patříš."

„Jo, já k vám patřím, tím pádem si z toho srandu dělat můžu." Mrknu na ně a oni jen protočí očima a rozejdou se ke svým lavicím, když zazvoní na hodinu. Už aby byla přestávka, těším se na Jungkooka, baví mě se k němu tulit a pusinkovat se s ním, je to jako vyplněný romantický film, až na to, že jsem vážně v realitě a tohle se děje.

„Dobrý den, studenti, opět po Vánocích tady, tak se pustíme rovnou do práce." Pronese náš učitel na dějepis a už si chystá fixu, aby mohl začít se zápisem.

3. osoba P. O. V.

Bylo teprve poledne, studenti ještě stále seděli ve svých lavicích a soustředili se na školu, zatím, co trojice chlapců z třetího ročníku seděla na lavičce v parku. Do školy se jim rozhodně hned po prázdninách nechtělo, takže zvolili strávené poledne venku s cigaretami, které je měly údajně trochu zahřát před mrazem.

„Měli jsme jít ke mně, už necítím prsty." Pronese frustrovaně jeden z nich a pohlédne na nejstaršího ze skupinky. „Daemine? Nepůjdeme k nám?" nejstarší tmavovlásek zvedne hlavu a znuděně pozvedne rameny.

„Mě je to jedno, však tady není zima." Dva chlapci v kabátech se na něj nechápavě zadívají a zachvějí se nad dalším návalem studeného větříku.

„Vážně? Tebe ty cigarety vážně zahřívají?" optá se jeden z nich a Daemin se uchechtne, típne cigaretu a vstane z lavičky.

„Ach jo, padavky, co s vámi, tak jdeme někam do tepla." Už chtěl vyrazit směrem k bytu jednoho z mládenců, ale za nimi se ozval známý hlas a rychlé kroky blížící se k nim.