Taehyung P. O. V.
Konečně zazvoní na přestávku. Už jsem se jí nemohl dočkat, s Jungkookem zase budeme mít sraz u automatu, kde si koupíme kávu a možná si půjdeme sednout pod schody. V rychlosti se nachystám na další hodinu a vyrazím ke dveřím a poté na chodbu až k automatu.
Mm, Jungkook tady ještě není, což je asi poprvé, co jsem ho předběhl. Pousměju se pro sebe a rovnou koupím dvě kávy, aby se s tím potom nemusel zdržovat, až přijde, přeci jen, ta přestávka tak dlouhá není.
S oběma kelímky se posadím na parapet jednoho z oken a na mobilu zkontroluju čas. Zvláštní, už by tady měl přece být. Nervózně se začnu rozhlížet kolem, ale ani z dálky ho nikde nevidím.
„Aish, kde je, kruci." Zanadávám si pro sebe, protože takhle přestávka za chvíli skončí a my si ani nestihneme vypít kávu. Přestanu tedy čekat a sám do sebe hrknu pár loků horkého nápoje. Zatím vytáhnu mobil a napíšu mu zprávu.
Taehyung: Kde jsi?? Čekám tě u automatu...
Frustrovaně mobil zastrčím zpátky do kapsy a čekám, kdy mi zavibruje skrz odpověď od Jungkooka, ale ta mi stále jaksi nepřichází. Mohl by alespoň odepsat, takhle to vypadá, jako by mě ignoroval. Jen doufám, že jsem něco neprovedl, že by se na mě vážně vykašlal?
„Co ty tady?" zaslechnu tenký hlas, který nepatří nikomu jinému než Jiminovi. Zvednu hlavu a hned si ho všimnu, jak s Hoseok prochází kolem mě, ale zastaví se, abych jim mohl odpovědět.
„Uh, já jen...čekám na Jungkooka, ale asi ho něco zdrželo." Zamumlám a znovu zkontroluju čas, ale Jimin zaraženě přikývne.
„No, to se asi vážně zdržel, za minutu zvoní, měl bys už se pomalu vrátit do třídy, už jednou jsi přišel pozdě do hodiny pana Leeho, už bych to neriskoval." Mrkne na mě a s Hoseokem vyrazí směrem k naší učebně. Mm, mají pravdu, měl bych se už pomalu vrátit. S povzdechnutím seskočím z parapetu a zklamaně vytáhnu mobil a napíšu poslední zprávu.
Taehyung: Tak díky za odpověď...
„Kluci, počkejte! Nechcete někdo vypít tu druhou kávu?" zvolám na Jimina s Hoseokem, naštěstí Hoseok přikývne a už rukou naznačí, abych mu kávu dal.
„Jestli to Jungkook už pít nebude, tak klidně." Usměje se a já mu trochu posmutněle kávu předám.
„Ne, ten ji vážně už pít nebude." Ceknu zklamaně a raději se s nimi vydám do třídy.
Moc moc se omlouvám za moc moc krátkou, ale víc se sem asi nerozepíšu, příští kapitola bude zase delší, nebojte <33
No, jinak doufám, že se máte dobře, taky máte takové nesnesitelné horko? :((
ČTEŠ
In the Nook (Taekook/Vkook) CZ
Fanfiction[dokončeno] „Jsem třeťák a šikanují mě prváci, není to úplně příjemné, ale jsou to holt ještě malé děti, které nechápou, že není nic špatného na tom mít dva otce, nebo pracovat v gay-baru." „Hmm, a ty jsi gay?" „Nejsem gay. Ty jo? Šikanují tě kvůli...
