In the Nook (Taekook/Vkook) CZ

58.

A opět pondělí.

S Taehyungem pěkně ruku v ruce míříme ke školní budově a u toho si povídáme a plánujeme další přespávání na příští víkend. Taky nás napadlo, že bychom po škole mohli zajít ke stánkům, jít si koupit něco dobrého k jídlu a pití, sednout si ke kašně a strávit spolu odpoledne, nebo jak říká Taehyung, sbírat společné zážitky.

„Dneska končíte o hodinu později, že?" optá se s povzdechnutím Taehyung a já sklesle přikývnu na souhlas. Bohužel, musíme mít ještě na závěr biologii, stejně v tu dobu už nikdo pořádně nepřemýšlí, myslím, že zbytečná hodina navíc.

„Bohužel."

„Mm, můžu tě počkat na našem záchodě, stejně jsme tam docela dlouho nebyli, jaksi se teď nemusíme před nikým schovávat, heh." Uchechtne se a já musím souhlasit. Jak Chiumin, tak i Daemin dal alespoň na chvíli pokoj, takže ty dny ve škole máme o dost jednodušší.

„Jestli se ti tam chce čekat, je to na tobě, nebo ti dám klíče a můžeš jít k nám." Taehyung s pousmáním zakroutí hlavou a líbne mě na líčko.

„ne, já počkám, ta jedna hodina mě nezabije."

„Heh, tak dobře, budu spěchat, ano?" společně zastavíme před budovou a láskyplně se políbíme, protože poté budeme muset každý zamířit jinam, na chodbách se to bude hemžit studenty, takže poslední projevy lásky jedině před školou.

„Zatím se měj." Usměje se na mě Taehyung a já přikývnu na souhlas.

„Jo, jo, ty taky." Společně zalezeme do šaten, každý ke své skříňce, než se rozejdeme vlastními směry k našim učebnám. Přehodím si přes rameno batoh a už chci vyjít schody do patra, ale hukne na mě chlapecký hlas, za kterým se samozřejmě už reflexně otočím.

„Jeone!" všimnu si menšího rozcuchaného kluka, kterého jsem tady ve škole popravdě už dlouho neviděl, pořád se fláká všude možně, jen tady ne.

„Ryuhyune? Co ty tady? A...co po mě chceš." Řeknu překvapeně, ale i trochu podrážděně, protože s někým, jako je on, vážně nemám zapotřebí se vybavovat. On se ale zazubí a mávne rukou, abych šel k němu blíž. Protočím očima a zamířím tedy k němu.

„nějaký problém?" optám se s pozvednutým obočím, když k němu dojdu, ale on se ušklíbne a kývne hlavou směrem, kudy je tělocvična.

„Někdo by s tebou chtěl mluvit, na záchodech u tělocvičny tě čeká." Zazubí se, ale z toho rozhodně nevěštím nic dobrého, proto raději zakroutím hlavou a otočím se, abych mohl odejít do učebny, než zazvoní.

„nemám zájem, jestli je tam Daemin, nemám zapotřebí, abych skončil, jako minule Tae." Ceknu a už vyrazím ke schodům, ale on mě chytne za paži, a tak mě zastaví. Nejistě se na něj podívám, vypadá trochu vážněji.

„Jestli nechceš, aby se tomu tvému štěněti stala nějaká nehoda, tak půjdeš na ty záchody." Pronese chladně, ale i pobaveně, když svraštím obočí a vysmeknu se z jeho úchopu. Tohle se mi nelíbí ani trochu, mám jít Daeminovi přímo do pasti? Ale nechci riskovat, že Taemu vážně zase něco udělá...

„Uh, tak fajn, ale jestli se o něco pokusíte, jdu rovnou za ředitelkou." Syknu a on nad tím protočí očima, nejspíš ví, že bych to dobrovolně neudělal.

Dojdeme až k záchodům a mě se trochu sevře žaludek, když vlezu dovnitř a uvidím Daemina i jednoho z jeho spojenců, Ryuhyun za námi ještě zavře dveře a opře se o ně, jako by mi tím chtěl dát najevo, že pokud bych chtěl odejít, nemám šanci. Možná jsem se na to měl vykašlat, varovat Taehyunga přes mobil a nechodit sem dobrovolně.