In the Nook (Taekook/Vkook) CZ

66.

Jungkook P. O. V.

Probudím se, ale ještě neotevřu oči. Přetočím se na druhý bok a obejmu hřejivé tělo vedle sebe. Po chvilce si ale uvědomím, že v posteli nejsem sám a zběsile oči vytřeštím na osobu, kterou právě objímám. Oh, úplně jsem zapomněl, že sem v noci přišel Taehyung, hned se nad tím rozkošným stvořením pousměju a prsty ho pohladím po tváři, až se nad tím hnědovlásek ošije a pomalu otevře oči.

„Mm, dobré ráno." Pozdravím ho a on se zívnutím pokývne hlavou na přivítanou. „Poslyš, nezaspal jsi náhodou?" optám se ho, když si všimnu času na svém budíku na nočním stolku, už je skoro deset dopoledne.

„Uh, co? Ne, nejdu do školy." Zamručí a promne si ospalé oči. Zasměju se nad tím a našpulím rty, abych mu naznačil, že si žádám polibek, chvíli mě provokuje a tu pusu mi nehodlá dát, ale nakonec si ji stejně s mlasknutím vezmu.

„ty lajdáku, po kolikáté už vynecháváš jen kvůli tomu, že se ti nechce?"

„Ahh, stejně už je pátek, tak ten poslední den tolik neudělá, navíc chci být s tebou, to je hřích?" optá se se zasmáním a já se na něj ušklíbnu.

„Mm, ani nevíš jakej. Teď si říkám, že naši jsou v pátek v baru až do večera, takže...možná jsem rád, že mi tady budeš dělat společnost." Taehyung se usměje, objeme mě a políbí mě na krk, na kterém mám ještě pořád ten cucfleky, i když už trochu vybledlý, zato ten Taehyungův už jaksi vymizel.

„Doufám, že na tebe nikdo z tátů nepřišel, bůh ví, co by si o tom, že ses tady přes noc objevil, pomysleli." Pronesu a vyhrabu se z peřin, abych mohl vstát z postele a dojít si do skříně pro oblečení.

„Hmm, co by si tak pomysleli? Jistě nic zvláštního."

„Heh, to ještě neznáš moje táty. Hmm, asi si dám sprchu, včera jsem nebyl, moc se mi nechtělo, taky jsem toho litoval, když jsi pak přišel zrovna ten den, kdy jsem se neumýval." Uchechtnu se a Taehyung nad tím pozvedne rameny a taky se z peřin vyhrabe.

„Ahh, ale nesmrděl jsi."

„Nah, nedělej, že bys mi to řekl."

„Jasně, že bych ti to řekl." Mrkne na mě Taehyung a já se nad tím usměju, ze skříně vytáhnu nové oblečení a ručník, poté se nejistě otočím k Taehyungovi a se skousnutým rtem si promnu prsty.

„Um, Tae? Tak mě napadlo...nechceš se jít osprchovat se mnou? Myslím...že bychom šli spolu?" optám se nervózně, protože nechci, aby si to Taehyung nějak špatně vyložil. Ten na mě ale vytřeští oči a poté zrudne, jako rajče.

„Jakože...teď?" vyjde z něj nejistě a já nervózně přikývnu.

„Jo, teď...nikdo tady není, takže...ah, hele, nehledej v tom nic zvláštního, jenom bych se chtěl osprchovat společně s mým přítelem, ale nebudu se zlobit, když odmítneš, vím, že by ti to možná bylo nepříjemný, jenom mě napadlo...že bychom se před sebou přestali schovávat, chápeš, ne?"

„No...že bychom se už takhle sobě odhalili?" optá se a já přikývnu na souhlas. Opravdu po něm nechci nic víc než jen společnou sprchu, žádné perverznosti, prostě jen zbortit další hranice mezi námi a být tak k sobě zase o něco otevřenější.

„Nenutím tě, Tae, jen si myslím, že by to bylo fajn, přestat se před sebou stydět." Taehyung chvílí váhá, ale poté se přiměje k úsměvu a s nádechem přikývne na souhlas.

„Mm, asi je pravda, že bychom se v našem vztahu mohli trošku posunout, ještě jsme se nazí neviděli, já jenom...nechci, abys byl nějak zklamaný, nemám tělo podle tvých představ." Špitne nejistě Taehyung a já se nad tím zasměju, přijdu k němu a políbím ho na rtech.