Jungkook P. O. V.
S autem zastavíme před barem a s táty i Taehyungem vyskáčeme ven, za nějakou hodinu dorazí i Jimin s Hoseokem a Yoongim, taky pár lidí z Taehyungovi třídy, nechtěl jsem jich zvát moc, protože vím, jaký Taehyung je, jistě by mu ve velké společnosti bylo nepříjemně, takže by neměl přijít nikdo nechtěný.
„Tak můžete jít už dovnitř, my ještě s Yiunsanem nanosíme ty bedny s colou." Oznámí táta a já tedy chytnu Taehyunga za zápěstí a s úsměvem ho dotáhnu za dveře gay-baru. Je tady přítmí osvětlené neonovými světýlky, trochu zeslabená hudba a kolem lidi, převážně pánové, kteří se přišli do baru trochu uvolnit. Naštěstí jsem ale rezervoval pár stolů jen pro nás.
„Čau, Namjoone, jé, a Jin je tady taky." Usměju se na oba dva muže u baru, hned se na mě usmějí zpátky a přivítají mě i hnědovlasého klučinu za mými zády.
„Ahoj, Kooku, a ahoj...Taehyungu? Pamatuju si to dobře?" pronese mile Jin a já přikývnu na souhlas, Taehyunga popostrčím dopředu, abych mu naznačil, že tohle jsou moji známí, tak aby se s nimi mohl také seznámit.
„Jo, pamatuješ, Taehyung, no, a Tae? Tohle je Namjoon a Jin, moji přátelé, Joon tady pracuje, víš?" Taehyung chápavě přikývne a nesměle si s nimi podá ruce.
„Oh, těší mě, pane-..."
„Ahh, tímhle se netrap, normálně nám tykej, oběma, hmm?" mrkne na něj Jin, a to Taehyunga nakopne k ještě většímu úsměvu.
„Tak dobře."
„Tae? Co kdybys mi pomohl s chlebíčky?" optám se s úsměvem a poukážu na koš s chlebíčky v sáčku a pomazánkou v kelímku. Všechno to musíme přichystat, než sem přijdou všichni pozvaní, pak to jídlo totiž bude mizet rychle.
„Jasně, ale...to budeme mazat všechno?" zeptá se docela překvapeně a já nad tím se zasmáním pokývám hlavou.
„No jo, věř mi, sní se to."
„No, tak dobře, když to říkáš."
***
„Ale, ale, dobrý den, pánové." Pronese se zasmáním Hoseok, když společně s Jiminem a Yoongim přijdou do baru. S Taehyungem je přivítáme a dovedeme k našemu stolu, kde už je nachystané všechno jídlo a pití.
„No nazdar, to je dost, že jdete, už jsem myslel, že už nepřijdete." Zasměju se, ale nad tím Jimin mávne rukou, letmo se líbne s Hoseokem, dokonce i s Yoongim, nad čím se jen pro sebe uculím, a poukáže na nějaký malý balíček.
„neboj, hele, ještě jsem hledal karty, abychom se zabavili, než se ten večer trochu rozjede, tak si to pak můžeme rozdat." Zakření se, nad tím všichni pozvedneme obočí, Taehyung trochu zrudlý zvedne oči v sloup a Jiminovi asi až teď došlo, co vlastně řekl.
„Jéjda, perverzáci, myslel jsem ty karty, ne?" uchechtne se a každého nás přátelsky plácne do ramene. Raději to nekomentuju, jen se zasměju a pohlédnu na hnědovlasého klučinu postávajícího bokem, což mi trochu vezme úsměv a dojdu blíž k němu.
„Děje se něco?" optám se ho, když si všimnu, jak si nejistě kouše ret, hned na to ale zakroutí hlavou a věnuje mi úsměv, který se mi ale přeci jen zdá trochu falešný.
„Nic, nic, jenom...nic." Povzdechnu si a položím mu dlaně na ramena, aby se mi hned takhle nevysmekl a neodbíhal od něčeho, co je nejspíš špatně, a já nevím co.
„Tae, poznám to na tobě, najednou jsi nějak povadl, co se děje." Taehyung se ještě chvíli snaží něco vymyslet a vykroutit se z toho, ale nejspíš ho nic smysluplného nenapadá, proto si povzdechne a obdaruje mě upřímnějším úsměvem.
„Mm, je hezké, že se tak zajímáš...ale vážně nic, jenom jsem z toho takový...já nevím. Nikdy jsem nijak moc narozeniny neslavil, v posledních letech vlastně vůbec, ale teď jsem tady, v gay-baru, jsou tady i ostatní a jsou tady skrz moje narozeniny, cítím se skrz to divně." Zasměju se a rozcuchám mu vlasy, abych ho trochu povzbudil.
„Taehyungu, nemusíš se cítit blbě, já tady s táty slavím skoro pořád a Jimin tady taky byl na svoje narozeniny, proč bys ty nemohl, že? Ale jestli ti to pomůže, zařídím, aby se na tvoje osmnáctiny tolik neupozorňovalo, co?" Taehyung trochu nervózně přikývne a promne si prsty v dlani.
„To by bylo fajn, víš, jak to mám."
„heh, vím, proto jsem ti to navrhnul." Taehyung se zasmáním přikývne a na chvíli se mi zase tak roztomile zadívá do očí, až ucítím, jak se z toho skoro rozpouštím. Chtěl bych ho pohladit po tváři, musí být jistě hladká, ale nemůžu to udělat, nesmím nic pokazit nebo být moc zbrklý, můj rozhodující čin bude až tanec, který s Taehyungem plánuju. Vyzvu ho na písničku Never Not, takže na jeho písničku, pak mu všechno řeknu a uvidím, jestli tím všechno získám, nebo naopak všechno ztratím.
„Uh...co vlastně ta tvoje tajná láska, už dorazila?" zeptá se trochu nervózně a opět s falešným úsměvem Taehyung a udělá, jakože se zvědavě rozhlíží kolem, přitom se snaží jen zakrýt tu faleš, která z něj sálá, možná je to nějaký náznak, možná to znamená, že kdyby nějaká holka byla, štvalo by ho to, ale bůh ví proč, třeba si jen dávám zbytečné naděje, ale vyznat se mu musím. Skousnu si ret, a aniž bych se rozhlížel, přikývnu.
„Jo, je tady." Taehyung polkne a odvrátí zrak.
„Oh, vážně? To je...to je vážně skvělý, ehm...jak vypadá?" optá se a opět se začne rozhlížet, tentokrát ale vážně zaujatě. Pousměju se nad tím.
„Nádherně." Řeknu jednoduše a Taehyung nad tím protočí očima.
„Heh, to my moc neřeklo-..."
„Chlapci, přestaňte klábosit, jdeme hrát karty!" zvolá na nás Jimin, a to mě tak nějak i zachránilo. Chytnu Taeho za zápěstí a dotáhnu ke stolu, aby se už dál nevyptával.
A v příští kapitole se nám oslava trochu rozjede <3
Připraveni na first kisseu~ ? ʕ◉ᴥ◉ʔ <33
ČTEŠ
In the Nook (Taekook/Vkook) CZ
Fanfiction[dokončeno] „Jsem třeťák a šikanují mě prváci, není to úplně příjemné, ale jsou to holt ještě malé děti, které nechápou, že není nic špatného na tom mít dva otce, nebo pracovat v gay-baru." „Hmm, a ty jsi gay?" „Nejsem gay. Ty jo? Šikanují tě kvůli...
