Oneshot

Boy from Fire

       Stiles
     Vždy na mně bylo něco divného, ale pravdu jsem věděl jen já a můj nevlastní otec. Neodvážil jsem se jim říci jak jsem se narodil. Nedokázal jsem jim říci že jsem kluk co je narozen v plamenech. Když jsem se narodil prý byl kolem mě oheň, který tvořil spirálu a v jejím středu jsem byl já, bylo to v nějakém ohořelém domě v  lese. Nevlastní táta co si mě k sobě vzal nechápal, jelikož matka u mě nebyla, jen ta spirála a ohnivý nápis aby se o mně někdo dobře postaral. Nikdy jsem to neřekl nikomu, jediný co mi z té události zbylo bylo tetování plamene. Nešlo odstranit, ani nijak zakrýt. Nechápal jsem to, ale snad to jednou pochopím. 
     Stával jsem do školy, dnes má přijít nový kluk, jsem zvědavý kdo to bude. Snad to nebude stejný debil jako je Theo Raeken a  Jackson Whitemore. Ty dva nemůžu vystát, jsou to takový hajzlové, ale jelikož mají prachy tak je nevyhodí i kdyby někoho zabili.  Před barákem na mně čekal můj vlkodlačí  kamarád Scott a jeho kojotodlačí přítelkyně Malia.  Cestou jsme potkali ještě Lydiu tak se k nám přidala a začali jsme si povídat. Bylo to fajn. Před školou jsem omylem do někoho vrazil, rychle jsem se zvedl a dotyčnému se hned omluvil. ,,Já promiň nevšiml jsem si tě'' řekl jsem a zrudnul. Hlavně když jsem se díval do jeho očí. Byli tak krásné a zároveň tak tajemné. Za ním stál ještě jeden kluk, kterému mohlo být stejně jako nám. Jen na souhlas že omluvu přijmul kývl a rozešel se do školy. ,,Stilesi, Stilesi co to bylo prosím tě, od kdy koktáš?'' utahovali si ze mně mí kamarádi. ,,Nechte toho, měli by jsme jít do školy, bude zvonit'' řekl jsem a jak jsem řekl tak jsem i udělal. Sedli jsme si pohromadě, vedle mě byla ještě jedna volná lavice, a vedle Lydie taky. 
          V polovině hodiny  někdo zaklepal na dveře, dovnitř vešel ředitel s těmi kluky co jsme potkali před školou. Ten jeden se na něj podíval, byl to přímo ten do kterého vrazil, ten s uhrančivýma očima. Byl tak krásný i takhle na dálku. V tom mě začala štípat ruka, na které byl tetování ohně. Podíval jsem se na ono místo a plamen byl najednou modrý. Jak se to stalo? Nechápal jsem nic. Ten do kterého jsem vrazil se jmenuje Derek a ten druhý Peter jsou příbuzní jak jsem pochopil. Derek si sedl ke mně a Peter k Lydii. Ruka začal pálit hned co se Derek posadil. Myslel jsem si že snad ta ruka hoří, bolelo to sakra moc. Zkroutil jsem obličej do bolestné grimasy, Derek si toho nejspíš všiml a tak mě chytil za ruku, nechápal jsem tedy dokud jsem nezačal cítit že bolest ustupuje.  Takže Derek je vlkodlak? Koukl jsem se na něj a on se jen usmál. Hned co mi ruku pustil se bolest vrátila, nechápal jsem už nic a tak jsem si vyhrnul rukáv a koukal se na zvětšující se modrý plamen na své ruce. Derek si toho všiml a překvapeně se na mně podíval. Ví snad co to znamená? Běhalo mi hlavou. 
Derek
       S Petrem jsme měli za úkol najít ve škole kluka s plamenem na ruce. Pochyboval jsem že tam bude. Takhle jsme to zkoušeli již ve třech školách a nikde nic. Ráno nás mamka odvezla před školu, a pak hned odjela. Chvíli jsme čekali před školou když v tom do mně někdo vrazil, měl jsem chuť po něm začít hned řvát, ale co jsem se na něj podíval mě to přešlo. Byl tak hezký, ale cítil jsem z něj pach vlkodlaka. Takže jeden z nich je vlkodlak, pomyslel jsem si. V tom ke mně pronesl ,,Já promiň nevšiml jsem si tě'' chvíli jsme spolu navázali oční kontakt ale pak už jsme museli jít s Petrem do ředitelny. Ředitel nám řekl co a jak a pak nás vedl do třídy. Rozhlédl jsem se po třídě a všiml si jeho. Vypadal jako že nevnímá a prohlížel si svou ruku. S Petrem jsme se představily a pak jsme si šli sednout. Sedl jsem si k němu a Petre k té holce z jeho party. Po chvíli když jsem se na něj podíval všiml jsem si že se mu na tváři formuluje bolestná grimasa. Chytl jsem mu ruku a začal mu ubírat bolest. Po chvíli jsem ho pustil, ale jeho tvář se zase zkřivila bolestí. Když si vyhrnul rukáv podíval jsem se co tam pořád kontroluje, a všiml jsem si zvětšujícího se modrého plamene. Hned jsem věděl že je to on ale musím se zeptat matky proč je modrý. O přestávku jsme si začali i s jeho partou povídat, jako bychom byli starý známý. Takhle probíhal celý den. Kluci šli pak hrát lacross a já šel na basket. Chci se zapsat do týmu.                       Myslím že jelikož jsme ho našli tak tu už zůstaneme. Nevadilo by mi vídat ho každý den. Je tak krásný. Po konci basketu jsem se vydal domů. Peter tam již byl a tak jsem svolal celou rodinu do obýváku. Když se všichni sešly pronesl jsem ,,Mami našel jsem ho.'' mamka se na mně radostně usmála ,,Ale ten plamen zmodral a rozrůstá se.'' hned jak jsem to vyřkl mamka se na mně zaraženě podívala. ,,Co to znamená mami?'' ,,Víš broučku, když plamen zmodrá, znamená to že se objevila osoba kterou si plamen vybral a chce ho chránit i za cenu jeho majitele.'' hned jak to řekla vyděsil jsem se. ,,Jakože jakože by klidně zemřel pro ochranu jeho lásky?'' zeptal jsem se a mamka kývla na souhlas. ,,Musíš ho přivést Dereku'' já je kývl. Pak jsem se odebral do pokoje.
     Stiles
          Hned co Derek odešel plamen zase zrudnul. Co se to děje a proč? Opakoval jsem si. Se Scotte, jsme se vydali na jeho trénink lacrossu, já už jsem to vzdal a ani mi to nevadí. Koukal jsem se na hru, ale celou dobu jsem byl mimo a myslel na Dereka. Po konci tréninku jsme šly domů no konečně. Rychle jsem zaběhl do svého pokoje, a šel se umýt. V hlavě mi vyskočil obraz Dereka. To stejné i v mém snu, zdálo se mi o něm.
      Druhý den ve škole za mnou Derek přišel, má ruka začala zase pálit a plamen byl modrý. Derek na mně spustil ,,Pokud se chceš dozvědět o tom plamenu půjdeš se mnou mamka o tom ví a řekne ti víc.'' jak to řekl hned jsem kývl na souhlas. Musel jsem o tom pořád přemýšlet.  Po škole jsem šel tedy s Derekem. Dorazili jsme k němu domů a jeho mamka mě už čekala. ,,Ahoj Stilesi.'' řekla a já jí pozdrav oplatil. ,,Ten plamen co máš na ruce je modrý že ano?'' zeptala se a já kývl. ,,A víš proč?'' na tuto otázku jsem jen záporně zakroutil hlavou. ,,Plamen si vybral osobu kterou chce chránit i za cenu tvého života, a jestli správně chápu tak je to Derek že ano, u něj se ti vždy zbarví?''  já jen sklopím zrak a kývnu. ,,Věřím že můj syn bude hlídat tebe a ty jeho''  
           To si dělá srandu s Derekem se znám dva dny a už nás spolu spojují, jako neříkám že není pěkný, ale.
PO měsíci
        S Derem jsme si nakonec sedli. Dokonce bych řekl že jsem k němu začal něco cítit. Dnes jsme měli jít celá parta ven. Dokonce Peter začal randit s Lydiou. Vyšli jsme tedy do pizzerie, procházeli jsme uličkami, a pak kousek lesem, když v tom na nás něco zaútočilo. Nemohl jsem nic dělat, neměl jsem co . V tom jsem viděl jak to skáče zezadu na Dereka. Naštval jsem se a můj oheň mi v tom pomohl. Najednou mnou začala prostupovat energie. Kolem mě se rozlehl kruh ohně a prošel všemi nepříteli co tu byli. Kamarádům se nic nestalo, ale já se cítil víc unavený a tak jsem upadl. Zavřeli se mi oči a už jsem nic kolem sebe necítil.
Derek
    Ne nesmí mi umřít no tak ještě jsem mu neřekl jak ho miluji. Tohle nejde. Rychle jsem ho vzal do náruče a rozeběhl jsem se s ním domů, kde je Deaton. 
  Když jsem ho tam přinesl mamka se na mně vyděšeně podívala. Rychle se kolem něj seběhli. Nechápal jsem co se děje, až když mi to mamka řekla ,,Musíme ho přeměnit Dereku jinak zemře. Ne to ne bude mě nenávidět uvědomil jsem si, ale je to jediná možnost jak ho zachránit a jak být s ním. A tak jsem na souhlas jen kývl. Mamka se mu zakousla do ramene a pak jsme jen čekali.
Probral se asi po třech dnech. Měl krásné žluté oči, a já už teď cítil že je to má spřízněná duše.
       Proto hned co začal pořádně vnímat jsme se mu vyznal. On mi své city  opětoval a já byl ten nejštastnější vlkodlak pod sluncem.
   Vím urychlený konec, ale jsem unaven.