Oneshot

Sebevrah

Chtěl jsem někam patřit, někam zapadnout a místo toho se jim povedlo jediné. Poslat mě do horoucích pekel.  Jelikož lidé nazývali sebevraždu hříchem. 
          Sebastian
        Stěhovali jsme se. Táta dostal novou práci a tak jsme se museli přestěhovat. Těšil jsem se doufal jsem že si najdu kamarády, a dokonce snad i přítele. Toužil jsem být milován, místo toho jsem našel jen další utrpení. 
        Jakmile jsem nastoupil na novu školu, vše bylo fajn. Dokud jsem nepotkal toho hajzla co mi zkazil zbytek mého krátkého života. Vypadal celkem mile jmenoval se Andreas a tak jsme se spolu bavily, jeho přátelé se se mnou kamarádily jako by jsme se znali již dlouho. Pokazilo se to v dobu kdy semnou začala flirtovat jeho přítelkyně. Byl jsem hezký to jsem věděl, ale jelikož nikdo nevěděl že jsem gay on to vzal špatně.
            Jednou pořádali párty. Samozřejmě mě pozvali, nechtěl jsem být ten co kazí zábavu a tak jsem šel. Bylo by však lepší kdybych vůbec nešel. 
           Vlezl jsem do domu ve kterém se ozývala hlasitá hudba, už teď mě z ní bolela hlava. Všude kolem byli opilí lidé, nechtěl jsem pít, ale Alexis (přítelkyně Andrease)  do mě lila panáka za panákem.  Po chvíli jsem pocítil horkost v mých slabinách. Ona mě odvedla do nějakého pokoje. Myslel jsem si že vešla se mnou, ale hned co jsem vešel dál, slyšel jsem zamykání dveří. Rozeběhl jsem se ke dveří a začal jsem na ně bušit jako splašený. 
              V tom mě dva páry silných rukou táhli k posteli. Hodili mě na ní a ruce a nohy mi přivázali provazy. Nemohl jsem se pořádně hnout. Prosil jsem aby mě pustili, neudělali tak a místo toho mě začali osahávat a svlékat. Z očí se mi již spouštěli slzy, nechápal jsem co se děje, celé mé tělo hořelo, a jejich dotyky byli tak ledové. Jejich nechutné ruce osahávali mé tělo, mé slabiny. 
Nečekal jsem že někdo je toho schopný ale cítil jsem jak se něco dobývá do mého těla. Bylo to tvrdé. Rvali to do mě, bolelo to cítil jsem horkou tekutinu tekoucí z mého ještě panenského zadku. Snažil jsem se křičet, ale mou pusu někdo zacpal jeho údem. Kousl jsem, ale jakmile jsem to udělal, přiletěla mi tak silná facka že jsem hlavu natočil na stranu. Zarval mi ho snad až na krku, dusil jsem se ale to jim bylo jedno. Hned co se mi vystříkal do pusy, přišel další. Co jsem zjistil tak jich bylo 6. Mezi nimi byl i Andreas, kluk o kterém jsem si myslel že je ve skutečnosti fajn. Ale ne byl monstrum, monstrum co se ničeho nebálo. Monstrum co zničilo nevinného kluka, jen kvůli tomu že se s ním bavila jeho přítelkyně. Přitom nikdo nevěděl že ten nevinný kluk po ní netouží a nikdy toužit nebude. Co jsem zjistil že je tam on, už jsem se nebránil. Zranil tu poslední část doufání že i já můžu mít kamarády. 
         Pak jsem cítil jak to něco vyndávají z mého zadku, Andreas si stoupl na místo mezi mými nohami a bez varování ho do mě strčil. Mé slzy se ještě víc rozutekli po mé tváři a z mého hrdla co zrovna nebylo zacpané se vydral až nelidský křik. Hned mi pusu ale zacpal další úd. Nebránil jsem se, nevzpíral se, nekřičel, jen jsem ležel na posteli, svázaný, znásilňovaný a jediné co dávalo signál že ještě vnímám byli slzy kanoucí po mích rudých tvářích. 
         Hned co vyvrcholil do mého nitra a vytáhl jeho úd, cítil jsem další, nevnímal jsem okolí a proto mi ho už nikdo nerval do krku. Už se jen ukájeli a já se modlil abych omdlel nebo rovnou umřel. Přišel jsem si nechutná. I přes to že tohle se stát nemuselo stalo se. Nikdy bych nevěřil že ta milá holka bude pomáhat těmto monstrum. Už mi nejspíš někdo v hlouby mozku došlo že mi do pití musela hodin nějakou drogu. Přišel jsem si hrozně špinavě. Po asi půl hodině jsem cítil že už se blíží konec, oni už končí. 
         Jakmile skončili, rozvázali mě a někdo mě vzal do náruče a odnesl před dům do nějakého křoví. Nechali mě tam. Nikdo mě neviděl, nikdo mi nepomohl. A tak jsem se časně před ránem sám zvedl a s rozklepanými nohami jsem se rozešel domů. Táta naštěstí spal, nevím jak bych mu to vysvětlil. Došel jsem do svého pokoje a rovnou se vydal do koupelny. Prohlédl jsem si svůj odraz v zrcadle.  Na mých nohou byla zaschlá krev a sperma. Rychle jsem si zalehl pod horkou sprchu a začal jsem drhnout své pošpiněné tělo. Tak moc to bolelo, ale potřeboval jsem tu psychickou bolest přebýt aspoň tou fyzickou. 
Hned co jsem vylezl mé tělo bylo rudé, jak jsem ho drhl, ale nepomohlo to. Pak jsem si zalezl do postele a prospal celou neděli. I přes to že jsem si to pořádně nepamatoval. Došlo mi co se stalo, nevěděl jsem kdo, ale věděl jsem co mi udělali.
        V pondělí jsem se vydal do školy. Jen co jsem tam vešel všechna pozornost se stočila ke mě. Někteří se smáli, někteří na mně opovržlivě zírali. Nechápal jsem proč. Hned co jsem vešel ke skříňce, zhrozil jsem se. Byla popsaná a ne zrovna slušně. Nadávky jako děvka, kurva a další nechyběli. Jak se to dozvěděli, byl to někdo ze školy? Proč to udělali? Co jsem jim provedl? 
          Kráčel jsem do třídy, ale jakmile jsem vešel spustilo se nějaké video. Byl jsem na něm já, jak mi zrovna někdo strká jeho penis do zadku. Byl jsem vidět jen já. Všichni se smáli a nadávali mi, slzy však nebyli tolik vidět. Nikomu to snad nedocházelo, nedocházelo jim že mě někdo znásilnil. Nedával jsem to, utekl jsem domů. Tohle ne tohle nedám.
               Jediné co mě v tu dobu napadlo byla smrt. A nehodlal jsem to vzdát, musel jsem. Prášky, nůž a ledová vana. Nejdřív nůž jsem zaryl do mého zápěstí, pak do sebe narval prášky a pak už jen studená voda udělala zbytek.
      Otec Sebastiana
      Z ničeho nic mi zadrnčel telefon v práci. Zvedl jsem ho. ,,Dobrý den pane jde o vašeho syn, mohl by jste se dostavit do školy.'' jakmile to muž dořekl se slovy souhlasu jsem telefon položil.
 Rozjel jsem se do školy. Ředitel na mě již čekal. ,,Co se děje pane?'' on na mně jen zadumaně zíral. ,,Dnes jsem procházel třídami. Zjistil jsem že váš syn utekl ze školy. Pídil jsem se tedy proč. Studenti v třídě vašeho syna měli puštěné toto video'' Otočil na mně počítač na kterém mi video pustil. Nemohl jsem tomu uvěřit. Nějakých šest kluků znásilnilo mého syna. Jsou to děti doprdele jak to může někdo udělat. ,,Kdo to byl'' zeptal jsem se. ,,Průšviháři této školy. Nikdo si na ně však nedovolí jelikož jejich rodiče jsou moc bohatí. Já už je chtěl vyhodit, ale oni vyhrožovali že by nás žalovali.'' Chápal jsem ředitele ale tohle je svinstvo.  Jen jsem kývl a rychle jel domů.
       Vešel jsem do pokoje mého syna. Nebyl tam a tak mě napadla koupelna. Jakmile jsem do ní vešel lekl jsem se. Můj syn ležel ve vaně. Nehýbal se, neměl puls. Je mrtví. Zabili mi syna. Tohle ne ať je to jen zlí sen prosím.  Nemohl jsem tomu uvěřit.
        Hned jsem volal do školy.  A pak jsem si uvědomil že jsem přišel o další milovanou osobu. Na posteli jsem našel ještě dopis.
Dopis
Mrzí  mě to tati. Nemohl jsem dál žít s tímto pocitem, přišel jsem si tak špinavý. Nikdy jsem si nemyslel že i děti jsou tak zlí. I když je to puberta, nikdy jsem nemyslel že se tohle stane. Nesmutni prosím miluju tě. Třeba si najdeš nějakou ženu. Pokud ano a prosím ať se to stane, pojmenuj dítě po mě. Já tu budu dál ve tvém srdci
Konec dopisu
Jakmile jsem si to přečetl znovu jsem brečel. Je  mi jedno jak bohatý jsou ti bastardi, ale zabili mi syna a já soud vyhraju.
Uspořádal jsem pohřeb, byl jsem na něm jen já a má mamka. Nikoho jiného jsme již neměli. Po pohřbu jsem začal s žalobou. S právníkem jsem se dohodl a vypadalo to slibně. Ať by měli kolik peněz stejně bych je porazil. A tak se i stalo. A jelikož to byli děti, půjdou do vězení po dokončení školy. To je spravedlivé.
Po 5 letech
Za těch 5 let jsem nezapomněl, ale splnil jsem jeho přání. Našel jsem si milou ženu. Máme spolu dvě děti. Sebastiana a Anabel a jsme šťastný. Chybí mi, a Angie to chápe.