Oneshot

DEath or LOVe

      Bucky
      Za své hříchy jsem měl zemřít, ale nezemřel jsem, dali mi šanci na noví život, ale já nechtěl žít s tím kdo jsem a co jsem provedl. Chtěl jsem zemřít, rozhodl jsem se tedy pro utonutí, slyšel jsem že je to bezbolestné. Odešel jsem k odlehlému jezeru, nikdo u něj nebyl. Chytl jsem do ruky závaží abych náhodou nevyplaval, a s poslední větou na mích rtech jsem skočil. ,,Winter soldier se loučí a omlouvá se.'' 
        Loki
    Nevěděl že tam stojím, nevěděl že ho pozoruji. Sledoval jsem ho již dlouho, cítil jsem k němu sympatie, byl mi něčím podobný. Byl osamělí, a báli se ho. Neřekl bych však že by byl nebezpečný, byl jen ,,vygumovaný'' a ovládaný. I jeho přítel se k němu otočil zády, a teď tu stojím a koukám na to jak se chce zabít. Poslední slova, a pak jen to jak zajel pod hladinu. Nemohl jsem ho nechat zemřít. Prostě nemohl. Skočil jsem tedy pro, závaží přivázané k jeho tělu jsem odčaroval a vytáhl jsem ho na břeh. Byl poměrně těžký, jelikož jeho vypracované tělo hold nevážilo málo. Na břehu jsem ho položil, a kouzlem jsem mu vdechl vzduch. Když jsem viděl že se probouzí, nechal jsem u něj dopis a rychle jsem zmizel. 
    Bucky
     Najednou jsem se nadechl, a zjistil jsem že jsem na souši. Jak je to možné neskočil jsem do jezera? A kde je to závaží? Běhali mi hlavou tyto otázky. Nic jsem nechápal, v tom jsem si ale všiml dopisu. Rozložil jsem ho. To písmo jsem nepoznával, nevěděl jsem od koho je, ale pustil jsem se do čtení.
Dopis
   Drahý Bucky,
 Nevím co tě přimělo udělat toto rozhodnutí, ale není to správně. Máš před sebou celí život, i přes to že pár let bylo zpackaný. Nejsi na tomto světě sám. I přes to že se k tobě někdo otočí zády, neznamená to že to udělají všichni. Mě na tobě záleží i přes to že mně neznáš, byl jsem stejný jako ty jen trošku v jiném měřítku. Si skvělí muž Bucky i přes to co jsi v minulosti udělal, nikdo přeci není úplně svatý. Nelituj toho, akorát se z toho ponauč. 
Tvůj obdivovatel.
        Nic jsem nechápal, ale dojalo mě že nejsem na tohle všechno sám, a že je někdo mě podobný. Už jsem si nepřišel tak nešťastný a osamělí. Věděl jsem že je tu někdo další se zkaženým životem. Musel jsem se usmívat a přemýšlet kdo by to tak mohl být. Nevěděl jsem kam půjdu, jelikož jsem nikoho krom Steva neznal, a ten se na mně zrovna vykašlal. A tak jsem se rozešel Brooklynem směr neznámo. 
       Procházel jsem temnou uličkou, když jsem do někoho vrazil. Byl to možná o trochu starší muž. Měl delší černé vlasy, a zeleno černé oblečení a modré oči jen svítili do tmy. Byl krásný, to jsem musel uznat. ,,Já omlouvám se, nechtěl jsem, neviděl jsem vás.'' začal jsem se rychle omlouvat. On se na mně usmál a pak pronesl krásným hlasem. ,,V pořádku nemůžete vidět všechno. Mimochodem jsem Loki'' řekl mi a já se musel usmát. ,,Já jsem Bucky'' řekli jsme mé jméno nastejno. Jen jsem na něj překvapeně koukal. Jak zná mé jméno. ,,Už jsme se potkali, ale ty si to nejspíš nepamatuješ. Jsem přítel Steva.'' řekl. U té druhé věty zněl nejistě. Jen jsem se kývl a usmál se na něj. Tento muž byl celkem zajímavý. Byl jako ten nejzajímavější artefakt v muzeu. Nemohl jsem na něj přestat koukat. ,,Hmmm'' odkašlal si nahlas. ,,Jáá omlouvám se'' zakoktal jsem jelikož jsem byl překvapen. ,,Vím že to zní divně, ale máš vůbec kam jít, že se tu tak potloukáš?'' a já se nad touto otázkou zarazil. ,,Vvlasstněě ne'' vykoktal jsem. Bylo my trapně. ,,Tak co kdyby si šel ke mně. V bytě jsem stejně sám.'' řekl mi a já kývl. 
       PO nějaké době
        Loki mě u sebe nechal, prý se mu se mnou dobře žije. Já byl jen rád, jelikož bych jinak nejspíš spal na ulici. Jak jsem se dozvěděl z vrácení vzpomínek, byl jsem zabiják. Taky jsem se dozvěděl že je Loki bůh.  Řekl mi jeho příběh a já zase jemu ten můj. Rozuměli jsme si, měli jsme podobné problémy. Chápal moje činy a já zase ty jeho, neodsuzovali jsme se. Ukazovali jsme si že se dá vše zvládnout. A já se do něj pomalu zamilovával. Byl to okouzlující muž, propadl by mu snad každý.  
        Loki
         Utekla už nějaká doba, Bucky bydlel u mě. Byl to skvěle trávený čas. Chápali jsme se, neodsuzovali se. Byl to skvělí muž, nechápal jsem jak se na něj mohl ten kapitán vykašlat. Tenhle muž jsem se mi tak vryl pod kůži že jsem si nedokázal představit že odejde. Zamilovával jsem se do něj. Už jsem chápal proč bratr chránil tu jeho pozemskou lůzu. Láska dokáže divy. Dokonce i s bohy. A proto jsem se rozhodl ukázat ho matce. Věděl jsem že pokud se to dozví Odin, asi nebude nadšený, ale bylo mi to jedno. Miloval jsem ho a to bylo to hlavní.
         Asgard Loki
         Haimdall nás přenesl pomocí bifrostu na Asgard. Loki jen užasle zíral, a já byl z toho nadšený, že se mu to líbí. Odvedl jsem ho do pokojů mé matky. Hned co mě viděla se usmívala, a jak si všimla Buckyho její úsměv se rozšířil ještě víc. ,,Matko tohle je Bucky'' představil jsem jí ho. ,,Jsem Friga těší mě Bucky'' řekla matka a usmála se. Bucky jí úsměv opětoval. ,,Měl  by si to říci Odinovi'' řekla ke mně. Já jen kývl i když se  mi nechtělo. Jak mi bylo řečeno jsem i udělal. Odin byl u trůnu. Vešli jsme dovnitř. ,,Odine chci ti představit Buckyho'' řekl jsem směrem k němu. Odin se na mně jen otočil a hned se rozeřval. ,,Děláš si ze mně srandu Loki. Ať odsud vypadne, nechci tu nikoho z té podělané zemně. Stačí že tvůj bratr tam našel tu jeho.'' Bucky se otočil a utekl. Chápal jsem ho, věděl jsem že nemá rád tohle zacházení. Bylo mi ho líto. 
     Bucky
     Možná jsem ze zemně ale Lokiho miluji sakra. Ten Odin je hrozný. Utekl jsem, ale pak jsem si uvědomil že musím bojovat za to co miluji. Rychle jsem se rozeběhl do sálu. Ten stařec tam stále byl. ,,Pokud máte problém se mnou je mi to jedno, ale vašeho syna miluji a nevzdám se ho.'' vykřikl jsem po něm. Neměl by být rád že jeho syn někoho miluje.  On na mně jen zaraženě zíral. Koukal někam za mně, otočil jsem se a za mnou stál překvapený Loki. Rozeběhl jsem se k němu a políbil ho. On mi polibek oplatil. Bylo nám jedno co Odin udělá. Líbali jsme se spolu a to stačilo.

Děkuji že čtete mé příběhy. Motivuje mě to psát dál. Nebojte se nechat komentáře, vše povzbudí a vše se vždy dá opravit. Nevím jestli tenhle týden ještě něco vyjde. Ale chci se snažit psát jelikož jsou ty prázdniny, ale samozřejmě učení na prvním místě.    Váš Seba