Oneshot

Malum amorem

                           (Jediné co patří J.K Rowlingové je místo a postavy příběh je mnou vymyšlen. Zde neexistuje Ten-Jehož-Jméno-Nesmíme-Vyslovit)
                         Severus
                          Mé jméno je Severus Snape- Princ-Loyd. Můj otec byl mudla a velký suroves a alkoholik. A tak jsem se převážně odvracel k matčině rodině. Začal jsem se zajímat o magii již jako dítě, takže i přes to že bych neměl jsem se učil jak kouzla tak lektvary. Sice jsem nemohl kouzlit, ale učil jsem se je aspoň teoreticky. Měl jsem kamarádku, byla mudla jmenovala se Lily, a byla hrozně fajn. Vysvětloval jsem jí vše ohledně kouzel. Dokonce má se mnou nastoupit do Bradavic. To bude sranda. 
                     Vždy jsem si myslel že jsem do Lily zamilovaný objevil se on. Poprvé jsme se potkali  a ve vlaku a to ještě nevěděl kdo jsem. Seděl jsem v kupé s Lily jelikož jsme byli kamarádi. Oni si k nám přisedli, vedle mě si sedl on. Ale bavily se jenom s ní. Na mně nebrali ohled. Ale ani já nebyl tolik výřečný. 
Jakmile jsme dorazily do Bradavic, ujal se nás šafářník Hagrid který nás v lodích vezl k hradu. Do velké síně nás však uváděla již profesorka McGonagallová. Pak nás začali volat aby nám na hlavu usadily. Drželi jsme se s Lily za ruku, a modlili se aby jsme byli ve stejné koleji. ,,Lily Evansová'' vykřikla profesorka a Lily se k ní rozešla. Posadila se na židli a čekala. ,,Je to složité děvče, jsi jediná kouzelnice v mudlovské rodině tak co s tebou. Á už vím Nebelvír'' vykřikl moudrý klobouk. ,,James Potter'' vyvolala profesorka a z řady vyšel on. Musel jsem se usmát, byl tak pěkný. ,,Hmm Potter to už vím Nebelvír.'' vykřikl zase klobouk. 
               ,,Severus Snape'' řekla profesorka a já šel váhavě k ní. Kam mě asi zařadí, nezdá se mi že bych vůbec do nějaké patřil. ,,Jsi ty ale těžký oříšek Princi dvojí krve. Kam bych tě měl dát? Hmm ano myslím že Zmijozel k tobě sedí. Tak tedy Zmijozel'' vykřikl nahlas a můj obličej se z formoval do smutné grimasy. Ale i tak jsem se rozešel ke své nové koleji která hlasitě jásala. To co jsme se měli učit jsem už uměl, kvůli mému studiu v dětství. Učitelé ze mně byli překvapení, ale nevadilo jim to. Vždy mě pak nechali věnovat tomu čemu jsem chtěl. Ale nejčastěji jsem pomáhal Lily a těm čtyřem. I když si to nejspíš ti čtyři ani neuvědomovali. 
Ale jednou po škole se něco stalo. Bylo to ve třetím ročníku, nejspíš už jim vadilo že jsem chytřejší než oni tak na mně počkali na místě kam moc lidí nechodí. Pověsili mě vzhůru nohama kouzlem Levicorpus. Nic nechápal, nic jim přeci neudělal. Dokonce mu stáhli i kalhoty. Na místo kam moc lidí nechodí, se přiřítilo lidí až moc. Všichni se mu smáli, nechápal to. Proč? Co provedl? V hloučku lidí viděl dokonce i Lily, ale ta spíš řvala na ty čtyři. Nakonec ho kouzlem Liberacorpus nechali spadnout jako švestku na zem. Lily ho potom odvedla do hradu. 
                  James Potter
                  Když jsem ho poprvé viděl v tom vlaku, myslel jsem si že jsem viděl to nejkrásnější stvoření. Pak v Bradavicích jsem se ho snažil najít vždy svým pohledem. Dostal se do Zmijozelu. Škoda no. Vždy když jsme s ním měli hodiny, byl ten nejchytřejší ve třídě. Seděl s Lily Evansovou z naší koleje, snažil jsem se vždy dávat pozor když jí něco vysvětloval. Abych to pochopil i já. Od něj jsem to chápal víc jak od učitele. 
Nevím co to kluky popadlo, pověsit ho vzhůru nohama. Nic nám přeci neproved nebo jo. Bylo mi ho tak hrozně líto, ale nezastal jsem to aby si kluci bůh ví co nemysleli. Když jsem viděl jak s Lily odchází, rozešel jsem se za nimi. Když ho však opustila rozeběhl jsem se k němu. ,,Jsi v pohodě Seve?'' optal jsem se ho a on se na mně zmateně podíval. ,,Jo jo jasně'' vykoktal ze sebe a zrudl. Byl tak roztomilí. Nemohl jsem z něj spustit oči. 
Začal jsem za ním chodit častěji. Kluci si mysleli že chodím někam s Evansovou ale to mi bylo jedno. Se Sevem jsme se pořád někam zašívali, a různě si povídali, či se jen líbali. Dál jsme zatím nezašli. 
                 7 ročník
                  Již v 5 ročníku jsme spolu začali chodit, ale nemohli jsme to říct našim ani jeho rodičům. Vlastně nikomu jsme to neřekli. Naše city se prohlubovali, a trávili jsme spolu víc času. Jediný kdo to o nás věděl byli mí přátelé, ale ti s tím moc v pohodě nebyli. Nepřijali to, ale to mi bylo jedno. Hlavně že jsem měl jeho. Hlavně že jsme se měli navzájem. 
                  Dnes mi dovolil zajít dál. Byli jsme v komnatě nejvyšší potřeby. Nechali jsme si vyčarovat postel, na kterou jsem ho shodil. Nejdřív jsme si udělali krásnou předehru, ale nakonec jsem do něj stejně vnikl. Bylo to tak skvělé. Užíval jsem si to a on taky. Nakonec jsem vyvrcholil v něm. 
               Severus
                 Byli jsme spolu tak dlouho, musel jsem mu to dovolit, a nakonec to bylo to nejlepší rozhodnutí které jsem mohl udělat. Bylo to tak kouzelné, že na to snad nikdy nezapomenu. Od té doby z mé tváře nespadl úsměv. 
           Uběhli dva týdny od naší společné noci, a mě po ránu nebylo dobře. Pořád jsem zvracel. A tak jsem šel za madam Pomfreyovou, aby mě prohlédla. Ale to co mi sdělila mě vyděsilo. Nemůžu být těhotný, jsem snad muž nebo co. Ona my však vysvětlovala že je to možné. A tak jsem šel hledat Jamese abych mu to řekl, ale když jsem zahl do jedné z chodeb, našel jsem ho jak se tam muchluje s s Lily? Vážně můj přítel se muchluje s mojí kamarádkou? Rychle jsem se otočil na patě a utíkal, kam mě nohy vedli. Jsem těhotný s ním a on se  pohodě na chodbě muchluje s Lily? To vážně. 
             Pak jsem šel za ředitelem a vše jsem mu vysvětlil on to chápal, řekl že můžu mít samostudium, a že mi dá samostatné komnaty, abych měl co nejvíce klidu, byl jsem mu za to vděčný. Ještě ten den jsem se přestěhoval. Tak moc mě ranil, že jsem neodpovídal na žádné dopisy od něj. Prostě jsem ho Ignoroval. 
Blížil se konec roku a tím pádem i můj porod. Jelikož jsem otěhotněl o vánocích. Bylo mi tak zle, Potter to s dopisy nejspíš vzdal jelikož už mi žádné nechodily. Ani Lily mě nehledala. Ředitel a madam Pomfreyová za mnou chodily. A starali se o mně aby mi nic nechybělo. Měl by to být prý kluk, a já se rozhodl ho pojmenovat Harry. ,,Mrzí mě že u toho James nebude, ale on ani o tom neví že ne Severusi?'' optal se mě ředitel a já jen kývl. ,V ten den co jsem se to dozvěděl se na chodbě muchloval s mojí jedinou kamarádkou. Po tom co jsem to viděl jsem mu to nedokázal říct, jelikož jsem se mu nedokázal ani podívat do očí. Zranil mě pane řediteli. '' on se na mně jen smutně podíval.  ,,Pokud zemřu, což něco paní Pomfreyová říkala, dejte mu dítě i s dopisem leží na stole v komnatě. Ať se o něj prosím postará'' řekl jsem než jsem usnul. 
To bylo na posledy co jsem své oči otevřel. 
                   James
                    Přišel za mnou sám ředitel, něco měl v ruce. ,,Měl by jsi si sednou Jamesi.'' řekl mi a já tak i udělal. ,,Severus řekl že se máš o něj postarat.'' řekl ředitel a předal mi do rukou uzlík s plačícím nemluvnětem. Já se na něj jen s otázkou v očích podíval. ,,Je tvůj a Severuse, Severus ale porod nepřežil. Bylo to riziko který chtěl podstoupit. Ještě ti posílá tento dopis'' dořekl ředitel a předal mi dopis do ruky. Pak odešel.
                   Otevřel jsem dopis
                   Milí Jamesi,
                     Tenhle drobek je Harry je to můj a tvůj syn. Když jsem ti chtěl oznámit že jsem těhotný, našel jsem tě na chodbě jak se muchluješ s mojí nejlepší kamarádkou. Nechtěl jsem tě vidět proto jsem se ti vyhýbal. Chtěl jsem aby byl Harry šťastný, postarej se tedy o něj klidně i s Lily, ale až nastoupí do bradavic, řekni mu kdo je jeho druhý otec.
Tvůj milující Severus
                 Jakmile jsem to dočetl rozbrečel jsem se. Ten den se na mně Lily vrhla, a já se nestihl bránit. Nic jsem nechápal, a pak mě drtilo když mě Severus ignoroval. Ale díky tomu dopisu jsem to pochopil.
S Lily nejsme. Vychovávám Harryho sám. Vždy mu ukazuji fotky svého otce. Chci aby věděl kdo to je již od dětství. Roste z něj skvělí kluk, jednou bude mocný a šikovný jako jeho otec. Má jeho oči, a tím na něj nikdy nezapomenu.