Oneshot

Sun God

                   Luka
        ,,Kdo , kdo jsi?'' zeptal jsem se vyděšeně osoby jenž stála přede mnou. Měl na sobě je čistě bílé roucho, jenž mu zakrývalo, útlé boky. Vypadá jako jeden z těch řeckých bohů, vysportovaná postava, opálený, krásný, to se nedalo popřít. ,,Já, já jsem já já vlastně ani nevím, nic si nepamatuji.'' vykoktal ze sebe sklesle. Bylo mi ho líto. Není nic příjemného zapomenout kdo ve skutečnosti je.  
                     Chvíli jsem si ho prohlížel, vážně mi připomínal boha slunce.  Kudrnaté vlasy, zlatý pás v nich zapleten, a roucho červeno zlaté. Moc mu to slušelo, ale nevím jak mu pomoci, jak zjistit kdo je? ,,Jak jsi se sem dostal?'' optal jsem se ho, a on na mně jen zamyšleně hleděl. Když utekla již nějaká doba promluvil. ,,Já já vůbec nevím, z ničeho nic jsem se zde objevil. Nevím proč, ani jak''  ,,To nevadí přijdeme na to společně co říkáš?'' řekl jsem mu s úsměvem na tváři. 
                      Utekla již hodina, co jsem přemýšlel co s ním udělám. Ale nejdřív jsem si řekl že by bylo skvělé, kdyby tu nechodil jen v tom co má na sobě. Ne že by mu to neslušelo, ale kdyby ho v tom někdo viděl co by si asi pomyslel. A tak jsem ze skříně vyndal tepláky a mikinu a přešel jsem k němu. ,,Na tohle si obleč'' řekl jsem jeho směrem, a oblečení mu předal do ruky. Dal jsem mu tedy chvíli a šel jsem připravit něco k jídlu. Vyhráli to tousty, nejrychlejší jídlo. Když jsem je měl hotové odnesl jsem je do pokoje.
                On stál u jedné z poliček a koukal na mé fotky. Byli tam fotky s rodinou, přáteli, a s bývalým přítelem. Umřel na rakovinu plic, říkal jsem mu aby nekouřil, ale on mě neposlouchal. Tak moc mě to zasáhlo, že jsem si řekl že už nikdy nikoho nebudu milovat. A pak se tu z ničeho nic objeví on. Je tak pěkný, ale pokud je to bůh stejně by to nešlo. 
                Trávit s ním čas bylo něco skvělého. Rodičům jsem nakecal že je to kamarád kterého vyhodily z domu, a jim to nevadilo. Bál jsem se ale dne kdy si pro něj přijdou, nebo si vzpomene. Myslím že všem přijde divný proč slunce vychází a zachází jak se mu chce a nebo vůbec. Nechci aby odešel, cítím se s ním tak plně. Jako že konečně někoho mám, a nechci aby mi to někdo vzal, i když vím že je to k ničemu. 
                  Škola byla nuda, jako vždy, motivací přetrpět ji, byl ale on. Vždy jsem se těšil domů, abych byl s ním. A myslím že on se mnou  byl také rád. Vždy se usmíval, vždy jsme dělali blbosti. Byla s ním sranda, a rodiče byli rádi že se mám s kým bavit. 
               Když jsem dnes dorazil domů, čekal na mně rozvalený na posteli. Hupsnul jsem k němu, a začal ho lechtat. Smál se jako pominutý a já s ním. Když v tom se špatně pohnul a já na něj spadl, naše rty se setkali. Ale neodtáhli jsme se, vášnivě jsme pokračovali. Bylo to tak krásné, měl tak měkké rty, a chutnali po něčem co nedokáži definovat. U líbání to však neskončilo, pomalu jsme ze sebe svlékali oblečení. Líbal jsem jeho tělo, kousal ho na citlivých místech. A pokračovali bychom dál, kdyby nám to mamka nepokazila tím že nás zavolala na jídlo. 
               Jídlo bylo skvělé, ale to co jsme dělali před ním bylo lepší. Nejradši bych si to zopakoval. Ale už je pozdě, a tak jdeme spát. Společně si lehneme do mé postele a v objetí usínáme. Ráno se probouzím do školy. Tak moc se mi tam nechce, ale musím. 
                 Po měsíci
               Ty dny byli skvělé, ale přišlo mi divné že ho již nevolali k sobě. Začal si pomalu vzpomínat, ale nevěděl jak se vrátit, a myslím že mu ani nevadilo tu se mnou být. Mezitím se i naše hrátky v posteli změnili na vášnivější a pokročili jsme i dál než líbání těla. Sice jsem si myslel že dole nikdy nebudu, ale nakonec toho nelituji, s ním je to tak krásné. Nemůžu si stěžovat. 
                 Zeus
               Věděl jsem kde je, viděl jsem co se mu stalo, ale když jsem ho viděl s tím klukem, nemohl jsem mu bránit od štěstí i když jsem věděl že se to stane. Ale bylo hezké sledovat ho, jak se chová jako nezkušený. Ještě chvíli ho nechám, pak ho již zavolám zpět. 
               Luka
                Utekl měsíc, bál jsem se víc a víc že mi ho seberou. Jelikož se něco stalo.
              Flashback
               Zeus: Máš týden pak si tě beru zpět Apollóne. Pronesl k nám nejvyšší z bohů. nesmí mě opustit. Zeus: A ty buď ti můžu vymazat vzpomínky a ty na vše zapomeneš, nebo ti je nechám ale budeš se soužit vzpomínkami. Promysli si to za týden jsem zde.
            Pronesl a pak zase zmizel
             End of flashback
                 Dnes je poslední den, nechám si vzpomínky, nechci na to zapomenout, prožil jsem ty nejlepší momenty a na ně nechci zapomenout.  ,,Milujme se na posledy Apollóne. '' pronesl jsem k němu. On se na mně vyděšeně podíval, ale moc dlouho nečekal. A vrhl se na mně.
 Ten večer byl nezapomenutelný. 
Druhý den 
Zeus: Tak jsem zde Apollóne rozluč se a jdeme
řekl jeho směrem. Nechtěl jsem ho pustit, ale musel jsem a tak jsem mu naposledy dal pusu a pustil ho. 
Zeus: A co ty necháš si vzpomínky či ne
Jen jsem se podíval na Apollóna a věděl jsem svou odpověď. ,,Nechám si je nechci zapomenout na skvělé časy. Zeus jen kývl a pak zmizeli.
Se slzami v očích jsem zalezl do postele. Usnul jsem vyčerpáním asi po 2 hodinách.
Když jsem se probral podíval jsem se na slunce a zašeptal ,,Nikdy na tebe nezapomenu''

Dnes láska i opuštění, rozhodnutí nejsou jen lehká ale i tvrdá
Váš Seba