Butter-fly

29 4 3
                                    

                  YUU   
                  Byli jsme přátelé, přátelé co si vždy říkali vše. Nikdy jsme si nic netajili, tak proč se až teď a ještě k tomu ne od tebe dozvídám že máš přítelkyni? Musel jsem vás až vidět na vlastní oči? A ještě k tomu na naší louce? Tak moc mi to ublížilo, tak moc jsem si přál zmizet a zároveň ti být stejně blízko jako byla ona. A když kluci viděli na co se koukám pochopily mou změnu chování. Tak moc mě to ranilo Shingo. 
                 Vyhýbal jsem se mu, nebo jsem se o to aspoň snažil. On nechápal proč, ale to mi bylo fuk. Kluci chápali proč to dělám, ale nechtěli s ním přetrhnout kamarádství, a to jsem nechtěl aby udělali. Byl jsem rád že oni jsou kamarádi, já to jen musím vstřebat. 
                Dnes jsem nemohl spát a tak jsem seděl na parapetu mého okna a koukal ven (ps. takový-hle parapet bych taky jednou chtěl, ale nejde to). Přemýšlel jsem a sledoval hvězdy, byli tak zářivý, když v tom jedna padala. A tak jsem si něco přál: Kéž bych mohl na chvíli zmizet a zároveň být co nejvíce na blízku jemu. Pak jsem nejspíš usnul jelikož jsem si už nic nepamatoval. 
                  Když jsem se probudil vše kolem mě bylo tak hrozně malé. Nic jsem nechápal, a když jsem pohnul křídly lekl jsem se. Křídly? kde jsem sebral křídla? Ale byla nádherná, když jsem je uviděl uvědomil jsem si co je má nová podoba. Jsem motýl, křehký motýl, který  mu může být a blízku. A jak jsem si usmyslel udělal jsem se. Letěl jsem k Shingovi domů. Měl otevřený okno a tak jsem do něj vletěl. Posadil jsem se na záclonu a jen se koukal. Nebyl tu, slyšel jsem hluk v koupelně. A měl jsem pravdu byl v koupelně, jelikož z ní přišel jen v ručníku  uvázaným kolem pasu. Měl tak krásný tělo. Musel jsem k němu sletět. Lítal jsem kolem něj a když si mě všiml sedl jsem si mu na rameno. 
              Shingo
               Byl jsem v koupelně, a prováděl hygienu tak jako normálně. Když jsem z ní vešel do pokoje, začal kolem mě létat motýl. Byl krásný fialově modrý křídla ve světle jen zářila. Pak mi z ničeho nic přistál na rameni a nechtěl slézt. Takže jsem si na sebe oblékl pouze boxerky a kalhoty. Pak jsem se pomalu pokládal na postel abych mu náhodou neublížil. On z mého ramene přesedl na mé břicho. Bylo to divný. Od kdy jsou motýli tak přístupní. 
                Byli asi 2 hodiny ráno, když mi pípl telefon. Rychle jsem se pro něj natáhl. Když jsem si všiml co ve zprávě která mě vzbudila, stálo, vylekalo mě to. Ztratil se Yuu se ztratil. Jak? Proč? Věděl jsem proč mě ignoruje, kluci mi řekli že nás viděli s mojí přítelkyní, ale přece by kvůli tomu neutekl nebo snad ano?  Něco mě však uklidnilo, a to pohled na onoho motýla co vypadal jako by mi spal na břiše. Sakra nikdy bych neřekl že motýli jsou tak krásní jako tenhle. 
               2 týdny
              Yuu se pohřešuje již 2 týdny, nikdo neví kam šel. Motýl mi dělá stále společnost, jako by ke mně přirostl. Buď sedí na mém břiše, nebo na rameni, jako by mi rozuměl a poslouchal mě. Je možný aby i ten motýl rozuměl nebo se ze mně stal blázen? 
Dnes se mám sejít s Bell, moc se mi nechce ale co se dá dělat. Musím je to stále má přítelkyně. Jenže pokaždé když jí něco říkám neposlouchá mě, ale když jí neposlouchám já vždy ztropí scénu. No je čas musím za ní. Zase jsme se setkali na louce. Motýl byl stále u mě, neopouštěl mě, vážně jako by ke mně přirostl. 
            Yuu
              Jsou to dva týdny. Mé dva nejlepší týdny v mém životě. Můžu být stále u něj. Nevadí mu to, neodhání mě. Jen mě štve že vždy když přijde jeho přítelkyně a oni něco řeší ona ho neposlouchá a pak po něm vyjíždí že jí ignoruje.  Je to hrozná kráva. A tak jsem se vždy schoval.
            Dnes jde za ní zase. Mají se potkat na té louce. Seděl jsem mu na rameni, jelikož jsem se rozhodl jít s ním. Louka byla pokrytá krásnými rozkvetlými kytkami, ale kazila to ona. Seděla u prostřed a tím tu krásnu zničila. On se za ní rozešel sedl si vedle ní a povídali si. nebylo to záživné do té doby dokud si nevšimla mé maličkosti na jeho rameni. Natáhla ruku k mým křídlům a pohladila je. Jak mohla? Nezná motýlí pravidlo. 
                  Rychle jsem z něj spadl a snažil se co nejrychleji dostat od nich. Moc to nešlo bez pořádnýho letu, ale dostal jsem se k jeskyni. Pak jsem už nic necítil. Když jsem se probral bylo vidět. Cítil jsem těžko na hrudi a tak jsem se za to místo chytil. Co chytil? ano měl jsem ruce byl jsem zpět. Ale bylo mi špatně mé srdce jako by přestávalo být. A taky se tak stalo. Poslední úder srdce byl zde a á se nerozloučil. Sbohem Shingo.
Shingo
Snažil jsem se najít svého motýla, co nejdál jsem ho pronásledoval, ale pak se mi prostě ztratil. nenapadlo mě kam by se dostal. 
Narazil jsem na jeskyni, ve který někdo ležel. Když jsem se přiblížil poznal jsem Yuua. Rozeběhl jsem se za ním. Snažil jsem se mu nahmatat puls, ale to se mi již nepovedlo. Mrzí mě to Yuu.


Motýl je čistá krása, neposkrvnění ho drží na živu, jen lidská nečistota ho může zničit.

Seba se omlouvá

OneshotKde žijí příběhy. Začni objevovat