Oneshot

Perdidit Memoriam Inveniens

Stiles
Jediné co jsem si pamatoval bylo jak mě dvě svalnaté paže pustili a já padal na dno školního bazénu. Nechtěl jsem se nadechnout věděl jsem že pak bych se nalokal vody, ale už sem měl pocit že mi vybouchne hlava. Musel jsem se nadechnout a tak jsem i udělal. Pak už mi jen těžkla víčka. Cítil jsem jak mě mé tělo táhne dolů. Pak jsem už omdlel.
Derek
Sakra co jsem to udělal pustil jsem ho pro to abych doplaval pro telefon. Jenže než jsem stačil napsat sms nebo zavolat on už byl pod vodou. Zahodil jsem tedy telefon a rychle plaval k němu.  Nemohl se hýbat kvůli jedu kanimi  proto se nemohl snažit vyplavat  nad hladinu. Viděl jsem tělo ležící na  dně bazénu. Rychle jsem plaval k němu. S ním jsem vyplaval nad hladinu. ,,Stilesi no tak prober se, rozumíš prober se'' hučel jsem do něj ale s ním to ani nehnulo. Neměl jsem dost síly a držet ho ještě déle asi by jsme se utopili oba, proto jsem se rozplaval ke skokánků o které bych se mohl opřít. Když jsem se jich snažil chytnout nešlo to. Byli jsme moc těžký a držadlo moc vysoko. V tom jsem ucítil sílu která nás vytáhla nad vodu. Byl to Scott, vím nikdy mě neměl moc rád kvůli tomu co mu můj strýc udělal ale já za to nemohl. Rychle jsem se sehl ke Stileslovi a snažil se ho probrat. Když Scott tu stvůru odehnal rozeběhl se k nám. ,,Co s ním je Dereku'' zavrčel na mně. Kdybych nebyl dospělí bál bych se ho. ,,Nevím prostě omdlel v bazénu a než sem si toho všiml byl na dně bazénu'' řekl jsem mu provinile, nechci aby zemřel mám ho rád ne já ho miluji. ,,Zavolej sanitku '' jak jsem řekl tak i udělal, když sanitka přijela chtěl jsem jet s nimi ale Scott mi do nedovolil. V jeho očích sem viděl hněv, ale copak za to můžu. /Vlastně můžeš Dereku, kdyby si ho sem nevolal nestalo by se to/ nadávalo mi mé podvědomí. Radši jsem ani do nemocnice nechodil bál jsem se že by mi Scott něco udělal. Nevím proč to tak je ale je silnější než já. Peter z mého sebelitování už šílel a dával to dost najevo. 
Scott
,,Mami ale zachráníš ho že ano?'' ptal jsem se matky. Doufám že Stiles bude v pohodě nechci přijít o svého nejlepšího kamaráda. Mám o něj šílenou starost a jsem nesmírně naštvaný na Dereka. Chápu byl unavený ale Stiles nemohl díky jedu kanimi nic dělat měl mu pomoc. ,,Neboj Scotte bude v pořádku ale je možné že ztratí paměť.'' Tohle mě vyděsilo nemůže zapomenout. Byl jsem tu s ním každý den. Derek se tu neukázal a to mně štvalo více. On ho dostane do nemocnice ale ani nezavolá aby se zeptal jak na tom je. Stiles se probudil asi po 14 dnech. 
Den probuzení Stilese
Scott
Byl jsem ráno ve škole když v tom mi přišla sms od mámy že se Stiles probudil. Omluvila mě ze školy aby jsem mohl jet do nemocnice. Hned jsem se tam vydal. Vlezl jsem do Stilesova pokoje. ,,Kdo jsi?'' hned co jsem vešel do pokoje uslyšel jsem jeho slabí hlas ptající se na tuhle otázku. ,,Jsem Scott McCall tvůj nejlepší vlkodlačí kamarád'' řekl jsem a on se na mně vyděšeně podíval. ,,Neboj vzpomínky se ti vrátí'' řekl jsem mu s úsměvem. On tedy jen kývl. Povídal jsem mu dost dlouho a myslím že mu nevadilo poslouchat když se jednalo o naše vzpomínky.
Pak už jsem se s ním rozloučil a vyrazil jsem za Allison. Už spolu nechodíme ale doučuje mě pořád. 
Stiles
Probudil jsem se v bílé místnosti. Kousek od ucha jsem slyšel pípání. Bylo dosti otravné. Do pokoje vešla černovlasá s úsměvem na tváři. ,,Ahoj Stilesi jsem Melissa McCallová kamarádka tvého nejlepšího kamaráda který za chvíli přijde aby ti vše vysvětlil.'' řekla a úsměv se jí snad ještě zvětšil. Jen sem kývl na souhlas. Když ten kluk přišel představil se jako Scott je prý vlkodlak. Připomínal mi naše vzpomínky a já si ho začal zařazovat v mé mysli. Vzpomínal jsem si na něj a na ostatní. Ale pořád jsem měl v hlavě jednoho člověka o kterým my Scott nic neřekl a já se nechtěl ptát. Když Scott odešel ještě přišla Melissa která mi popřál dobrou noc. Byl jsem dost unavený takže jsem hned usnul.
Sen
,,Dereku, Dereku ty tupče poslouchej mě'' řval jsem na nějakou osobu stojící ke mně zády. Neotáčela se vypadalo to jako by na mně ani nereagoval. ,,Dereku no tak, prosím otoč se'' řekl jsem. Když se otočil byl to starší krásný muž. Jeho havraní vlasy měl trochu vyčesané. V tom jsem si všiml jeho očí, svítili modře. Lekl jsem se a tak jsem couvl to jsem neměl dělat jelikož jsem začal padat. jeho ruka mě chytla. Ale má ruka mu vyklouzla a já padal do bazénu. Pak už jsem nic neviděl.
Konec snu
,,Dereku'' zakřičel jsem po probuzení. Kdo je Derek? A odkud ho znám? Proč mi o něm Scott nic neřekl? V tom do pokoje vrazila Melissa. ,,Stilesi děje se něco?'' ptala se hned a já jen pokroutil hlavou. Když odešla tak asi po hodině do pokoje přišel Scott. ,,Ahoj Stilesi jak bylo'' zeptal se mně. ,,Šlo to. Kdo je Derek? řekni mi to Scotte'' řekl jsem narovinu. ,,Kde jsi to jméno slyšel Stilesi?'' zeptal se mě. ,,Nejdřív mi odpověz. Kdo to je?'' řekl jsem mu naštvaně. ,,Je to jeden můj známí. Též si ho znal'' řekl. ,,Přijde sem někdy?'' zeptal jsem se ho hned. ,,Nemyslím si od té nehody tu nebyl'' řekl ale pak si uvědomil že asi prozradil víc než měl. ,,Od jaké nehody co se stalo.'' ptal jsem se hned. ,,Málem ses utopil. Derek ti měl pomoci jelikož si se nemohl hýbat ale pustil tě'' řekl nabroušeně. ,,nemůžeš ho za to vinit, ani on by se neměl vinit. Nemůže za to bůh ví jak dlouho jsme tam byli. Musel být unavený nejsem lehký.'' řekl jsem. Myslel jsem to vážně nemohl za to taky bych ho určitě pustil třeba abych zavolal pomoc. 
Derek
Byl jsem v nemocnici. Scott mi řekl že mám přijít. Stál jsem u Stilesova pokoje. Slyšel jsem co říkal Scottovi. Není naštvaný. Pak jsem zaklepal na dveře. Když mě vyzvali vešel jsem. ,,Ahoj Stilesi'' řekl jsem. ,,Ty jsi Derek že'' jen jsem na souhlas kývl. Byl tak krásný i když byl v nemocnici a kolemněj otravné přístroje. Mohl bych na něj koukat celí den. Scott pak odešel aby jsme měli soukromí. ,,Mrzí mě to Stilesi'' on se na mně jen usmál a ukázal abych se k němu posadil. Já jsem tak udělal. ,,Víš co je zvláštní Dereku. I když jsem na tebe zapomněl v mé mysli si byl dál. V mé hlavě jsi byl stále můj hlas volal tvé jméno. Bylo to jako živé a nejlepší bylo když jsi ty i já řekl ty dvě slova.'' hned mi došlo jaká slova to byla a musel jsem je říci. ,,Miluji tě Stilesi Stillinski''  on se jen usmál. ,,Já tebe Dereku Hale'' řekl a políbil mě.

Psycholog
Stiles: Když se topíte nadechnete se až těsně před tím než odpadnete říká se tomu dobrovolná apnoe. Nezáleží na tom jak moc vyšilujete pud sebezáchovy je tak silnej že neotevřete pusu dokud nemáte pocit že vám exploduje hlava, ale když pustíte vodu dovnitř přestane to bolet. Přestanete se bát je to takový uvolňující pocit.
Morellová: Takže si se v tu cvhíli cítil příjemně.
Stiles: Ano a jsem stále tady takže to dopadlo dobře i po tomhle pocitu.