Oneshot

Radio

                      Zhou Keyu (ten vzadu)
                     Jak bych se dal popsat? Dříve jsem byl namyšlený a egoistický kluk, co si myslel že vše umí nejlépe, ale ty jsi mě změnil. Ale když jsi mě opustil, neměl jsem sílu jít dál. Kamarádi se snažili mě vrátit tam kde jsem byl, ale já nedokázal zapomenout a jít dál, stejně jako ty. Ale to předbíhám, nejdřív by jste měli poznat o kom a proč se to stalo. 
                 Tehdá když mi bylo 10 let, jsem měl nejlepšího kamaráda a zároveň to byl náš soused. Jmenoval se Zhao Nan, byli jsme kamarádi, hodně času jsme spolu trávili. Rostly jsme spolu, studovali jsme spolu. Ale jednou se to dost pokazilo. V té době jsem nebyl vysportovaný hubený kluk, a tak se mi dost lidí smálo. A on se nesjpíš nechal strhnout. Nejhorší to bylo v 9 třídě. Už se se mnou vůbec nestýkal, ve třídě se mi jen posmíval. A tam přišel ten zlom. Rozhodl jsem se začít makat, hodně jsem zhubl, a z tlustého kluka se stal vysoký hubený kluk, co už se nenechá zesměšnit. 
                    To co jsem nenáviděl jsem začal dělat taky. Začal jsem se nad ostatními povyšovat, posmívat se jim, a ubližovat jim sloně. Nebral jsem si ohledy. Proč bych měl? oni je taky nebrali. Stal se ze mně ten hajzl kterým jsem nikdy nechtěl být. A tak jsem i začal s hudbou, díky ní jsem dostával své negativní emoce. Ale ostatním jsem ubližovat nepřestal. Má hudba se skládala především z rapu, i tancovat mi celkem šlo. A proto jsem si začal užívat když mě někdo chválil. Po nějaký době jsem se dočkal debutu se skupinou BEST. Bylo to skvělé, ale moc dlouho to nevydrželo. 
                Pak mi přišla nabídka, abych si zahrál v dramatu Remember my boy. Byla to zábava a všichni ke mně byli milí. I přes to že já jim lezl nejspíš na nervi. Drama se sávalo oblíbenějším a oblíbenějším. A vlastně dnes tu stojím na scéně CHUANG 2021 a čekám co mi řeknou mentoři. Bylo tu tolik nadaných kluk, a já měl strach. 
                    Každý byl tak přátelský, každý se chtěl zdokonalovat. Ale já se jen bál že tímto mé naděje na vystupování se svou hudbou jen uhasne. Že nebudu dostatečně dobrý. Zase jsem o sobě začal pochybovat. Čím více jsem se sbližoval s ostatními, tím íc jsem je chápal. A však nejvíce podobný mi byl asi Patrick (Yin Haoyu). Rozuměli jsme si byli jsme si dosti podobní. A já k němu i po takové chvilce začal něco cítil. Prohlubovalo se to více a více, hlavně první stage, s písní Radio (Zhou Keyu Ten co zpívá jako první sedí na Patrickově Koleni-Patrick ten kterým  má Zhou Keyu otočenou hlavu). Takhle to šlo vlastně dál, často jsme se spolu bavily, rozuměli si, vystupovali. 
                       Když jsem ho slyšel zpívat píseň  Hear the story, You Better Not Think About Me, měl jsem chuť plakat. Bylo to tak dojemný, ale musel jsem se udržet. Bylo mi líto že nad námi prohráli, jelikož jejich emoce, a jejich hlasy k sobě tak moc ladily. Já vím vyhráli jsme, ale oni se mi líbili více.                     A když jsme se na konci dozvěděli že do skupiny INTO1 se dostaneme oba. Chtěl jsem štěstím ječet. Je to skvělí kluk. Ale mám strach, co se stane za 2 roky až skupina bude muset skončit. Proč to musí být jen dva roky? 
                Čím častěji jsem byl s kluky tím víc mě měnily. A tím víc jsem propadal Patrickově kouzlu. Náš první koncert byl skvělí. Naše písničky se stávali oblíbenější. Miloval jsem ho a i kluci si toho nejspíš začali všímat. A myslím že jim to ani nevadilo, jelikož říkali vždy povzbuzující slova. A já byl za to rád. Ale Patrick si zatím ničeho nevšímal, a já se mu to bál říci.  
                   Naše texty naše fanoušky doprovázeli již dva roky (vystupují teprve rok, ještě chvíli tu budou. Ale již nebude žádný CHUANG jelikož si někdo z lidí stěžoval že akorát vyhazují peníze a že je to zbytečné, ale to je blbost pomáhají, prosadit se lidem co by se sami jen tak neprosadily, a nebo jejich skupiny se rozpadli. Dávají jim druhou šanci začít od znovu.) Blížil se náš konec, a dá se říct že již půl roku potají chodím s Patrickem. Ale poslední dobou se chová divně. Vyhýbá se mi, a já nevím proč. 
               Patrick
               Jsou to již skoro dva roky, co naše skupina existuje. Poslední půl rok jsme se dali s Keyem dohromady. Byl to skvělí půl rok, ale co potom. Já se vrátím do Thajska, a pochybuji že on by jel se mnou. Musím to skončit než bude pozdě. 
            Dnes jsem zůstali sami v dormu. Poprosil jsem kluky aby nás tu nechali, nechci aby to slyšeli. ,,Kde jsou všichni'' zeptal se mě Keyu. ,,Šli ven jelikož si s tebou potřebuji promluvit.'' řekl jsem klidně. On se na mně vyděšeně podíval. K: ,,Slyšel jsem že se chceš rozejít, ale myslel jsem si že je to blbost'' řekl mi. ,,Prosím přejděme k věci nemám tolik času.'' řekl jsem jen. ,,Proč se chceš rozejít?'' zeptal se mě na oplátku. ,,Je to jen ztráta času, neděláme nic a mě to nebaví'' řekl jsem odměřeně. A  v jeho očích se zaleskli slzy. ,,Jak jako nic? '' ptal se. ,,Tohle všechno, vždyť nejsme ani pořádně pár'' řekl jsem naštvaně.  ,,Tohle tohle pro tebe bylo nic tenhle půl rok?'' optal se mě plačtivě. ,,ano jen si ztrácel můj čas.'' ,,Jak jsem ho ztrácel?'' nedal se odbýt. ,,Nemohl jsem s tebou ani pořádně dýchat, necítil jsem se s tebou v pohodě'' řekl jsem mu hrubě. ,,Můžeme si sednout a popovídat si'' ,,Ne já nechci sedět já odcházím'' řekl jsem a odešel.   Vyšel jsem z dormu a šel do parku kde jsem se naplno rozbrečel. Bude to tak lepší. 
             Zhou Keyu
            Řekl tohle všechno a pak si někam odejde. Po jeho odchodu jsem slyšel domovní dveře. Zhroutil sem se podél stěny k zemi. Co se to stalo? Vážně se se mnou rozešel? Brečel jsem, po dlouhé době jsem brečel kvůli zradě, ublížení. Když kluci přišli domů hned se ke mně vrhli. ,,Co se stalo Keyu'' ptali se všichni. Já je jen objal a rozbrečel se na novo. Pak jsem vyčerpáním usnul. 
               Probudil jsem se v posteli. Byla již noc, někdo vešel do mého pokoje, a tak jsem předstíral že spím. ,,Tak moc mě to mrzí Keyu. Ale nevydrželo by to. Já se vrátím do Thajska a vztahy a dálku nefungují'' řekl plačtivě Patrick. Pak mě pohladil po hlavě a nejspíš odešel. 

A jak to bylo dál. To už kluci neřeknou.