Oneshot

The romance of Tiger and Rabbit

          Jeon JungKook
     Má práce nebyla jednoduchá, někdo by si řekl že psaní scénáře je jednoduché, ale musíte, vymyslet příběh co tu ještě nebyl a není to tolik jednoduché. Ještě k tomu když pracujete s někým kdo je na vás nepříjemný. Akorát teď dopisuji poslední část.
(Jedna ze začátečních scén, aby jste pochopili vývoj části po tom. Třetí princ Kook z města Huayuan jede na svém koni ve velké rychlosti, za ním běží stráže, kteří ho měli hlídat aby zase něco nevyvedl. Uháněl a kůň ne a ne zastavit. Při tom z druhé poloviny přijížděl vyslanec z města Xuahuan, kterého si měl vzít druhý princ Města Huayuan Kim SeokJina. V tomse přiřítí kůň třetího prince Kooka, do cesty jim vědě nějaký nákupčí a kůň zastaví, to princ nečeká a letí z koně. V tom vyslanec z města Xuahuan vyskočí z kočáru a prince chytí, ve vzduchu udělají kotrmelec a přistanou na zemi. ,,Kdo jsi?'' ptá se ho třetí princ. ,,Jsem vyslanec města Xuahuan Min YoonGi'' řekl. ,,Jsi celkem pohledný, umijte ho a přivědte ho ke mne, zítra bude svatba'' pronesl princ. ,,Ale výsosti on si má vzít druhého prince, váš sňatek by musela schválit královna'' řekl sluha a princ jen kývl.)
          Konec scénáře
 Kim Seokjin druhý princ království Huayuan získává pod přízní jak lidí tak i bohů, trůn a usedá jako noví majitel města, po jeho otci Kim Taehyungovi. Všichni se radují a nikdo nic nenamítá, ale už nikdo neřešil, bitvu která se před tímto dnem udála. Nebe se rozzáří a brána do nebe je otevřená a bůh svým slunečním paprskem skládá poklonu novému majiteli města.

      Tímto končí poslední scéna mého díla teď jen aby s tím souhlasil hlavní herec. A jako na zavolanou volal můj šéf že má vyrazit za panem Minem že na mně již čeká. Hned jsem teda vyrazil i když se mi nechtělo.  Dorazil jsem tedy na plac, a Staffáci mě za ním zavedli. Zrovna dělali nějakou scénu ve vzduchu. Když sletěl dolu začal jsem na něj mluvit, ale on mě neposlouchal a hned letěl nahoru. Takhle to udělal asi dvakrát, na potřetí jsem ho už nenechal. ,,Co se vám a to sakra nelíbí, nemám na vás celí den.'' vykřikl jsem po něm. ,,Co se mi na tom nelíbí? Ty jsi asi nikdy lásku nepoznal co? Nic o tom snad ani nevíš. Nejdřív by si si měl najít vztah aby si napsal skvělí milostný příběh.'' řekl mi a pak zase odletěl. Byl jsem naštvaný takže jsem vypochodoval pryč. Mířil jsem ke svému bytu.
           Musel jsem nad tím přemýšlet a vrhl jsem se na ten scénář. Vím nikdy jsem nepoznal lásku, ale snad tak hrozné to být nemohlo no ne?. Začal jsem tedy přepisovat to co jsem si myslel že by tam tolik nepatřilo. Nespal jsem snad tři noci. Dopsal jsem poslední větu, kterou jsem ponechal a únavou usnul u počítače. 
     Když jsem se probral, vzbudil jsem se ve zdobené posteli, a kolem mne mnoho mužů. Ano jsem gay. Na sobě jsem měl rudé hanfu. Kolem mě se válelo tolik nádobí, obrazů a dalších věcí které museli stát mění. Byl jsem tak moc vyděšený, co se tu sakra děje. ,,Kdo jste a co se tu sakra děje?'' vykřikl jsem po těch mužích. ,,Vaše výsosti, copak si to nepamatujete?'' ptal se mě jeden. Počkat jak mi to řekl Vaše výsosti? Co to dopekla je. ,,Kde jsem? A co se tu teď děje.'' ,,Jste ve městě Huayuan vaše výsosti'' řekl jeden a já si to uvědomil, jsem ve svém scénáři. ,,Co se teď děje'' zeptal jsem se jich znovu. Oni na mně hleděli jak vyorané myši. ,,Vaše výsosti je čas se obléci na svatbu.'' aha takže jsem v době kdy zemřu. Uvědomil jsem si. Oblékl jsem se tedy a čekal na toho Mina. Vše co se točí kolem sňatku jsem zrušil jen společnou noc ne, jinak by mě neotrávil.  
         Přišel čas na přípitek, ve vínu měl být jed, a tak jsem pil. Nic se nedělo, až po chvíli jsem ucítil slabost a omdlel jsem. 
          Min YoonGi
          ,,Otrávil jste našeho třetího prince'' vykřikl na mně jeho sluha a v tom dovnitř vtrhla stráž. Odvedli mě a mého sluhu do vězení. S tímto jsme počítali, ale naši lidé nás zachrání. Přes noc jsme se ohřáli ve vězení a ráno se to mnělo uskutečnit. V tom ale do vězení někdo přišel, byl to třetí princ. ,,Nevím co si do toho vína dal, ale nijak mi to neublížilo. Vím proč jsi tu a hodlám ti pomoci ale musíš potom pomoci ty mně.'' řekl mi. ,,Jak víš co tu chci?'' optal jsem se ho, jelikož jsem ho nepochopil. ,,Prosím tebe nehraj to tady, vím že potřebuješ dračí kost na tvou chorobu.'' řekl mi a já na něj jen překvapeně zíral. Jak to ví? Odkud to ví? Proč to ví? Opakoval jsem si tyto otázky. Nic jsem nechápal. ,,Dobře tedy já pomůžu tobě a ty mně?'' řekl jsem na konec a on mi otevřel mříže. 
          Vážně jsme si oba pomáhali, ale já po čase začal cítit něco co jsem neměl, do té doby co mi dal zpropadený pomeranč, na něj nemůžu přestat myslet. Ví je to jen pomeranč ale je od něj. Chová se ke mně mile. Vlastně díky němu lidé získali ropu. I když ho nejdřív zabít po tom co našel ropu už nechtějí. A dokonce pro mě ukradl dračí kost, díky němu už nejsem nemocen. 
       Jeon JungKook
       Já pomáhal jemu a on zase mě, bylo to výhodně pro oba. Dal jsem mu slíbenou dračí kost, lidé mě za to nenáviděli, ale pak jsem jim našel ropu a už to bylo OK. Vlastně čím déle jsem s ním byl tím víc jsem ho miloval. Nesměl jsem jelikož měl být se SeokJinem , ale tím že jsem neumřel se příběh změnit, a jak jsem pochopil musím vydržet dokonce. 
         Dnes je utkání o korunu. Můj nejstarší bratr Jung Hoseok je na vozíku, a přitom ta skvěle tancoval, doufám že přijme rehabilitace, proto se nesmím při kug fu jen tak vzdát, musí mi slíbit že bude rehabilitovat, jinak se klidně nechám zabít.
      Přišel, on vážně přišel, i když jsem se kvůli biči mého nemesis nemohl ani hnout tak jsem ho viděl. Byl tu a slíbil že bude cvičit.
       Vyhrál jsem mám mít korunu, ale já jí nechci. Nikdo mě neposlouchá. Ani můj manžel kterého miluji.  Neposlouchá mě, proto ho musím poslat pryč nechci aby umřel. Matka, Můj nemesis. Všichni zemřeli a on měl být další. Nesmí zemřít. 
       ,,Dnes odsud odejdeš. Za to vše co si se chystal udělat mému městu, odejdeš odtud Mine YoonGi. Miloval jsem tě, a trpěl vše co jsi měl udělat, ale už nemůžu. Odejdeš'' řekl jsem a přišli pro něj stráže. Odvedli ho, A já na svých tvářích cítil slzy. Tak moc ho miluji, nechci aby odešel.  Brečel jsem každý den co byl pryč. Divil jsem se že ještě mám slzy.
        Min YoonGi
         Jak mě mohl vyhnat, pomohl jsem mu stát se korunním prince města, ale ne on mě vyžene. Tohle si vypije. Od stráží nás dostal druhý princ. Který byl naštvaný za to že není on korunním princem. A já souhlasil s pomstou.  Odjeli jsme do Huayuan. Já obklíčil komnaty majitele města a mého ,,manžela,, ,,Nemyslel sis že mě vidíš naposledy že ne JeonKooku'' řekl jsem směrem k němu a on se na mně jen vyděšeně díval. ,,Teď tu budeš zavřený ty ne já'' řekl jsem mu a on jen sklopil hlavu. Pak jsem odešel.
            Večer jsem se k němu vrátil, vrhl jsem se na něj, ale on začal brečet, bál se mně. Sakra co to dělám. Nesmím mu ublížit, nechci mu ublížit. Rychle jsem odešel. Sakra, ne ne ne, jsem zvíře. 
       Naše vzpoura se ale nepovedla. A stejně je dnes obřad králů. Já utrpěl poranění plic, jelikož když byla velká bitva mě probodl meč druhého prince. 
            Dnes tu stojím a koukám komu bohové dají svolení stát se králem města. I když bych tu být neměl abych se nenamáhal. Vidím jak můj manžel se vzdává postu nástupce na trůn. A velké překvapení patří Hoseokovi který se stal majitelem města.
         Jeon JungKook
         Viděl jsem jak YoonGi padá k zemi, pak už jsem se probral u mně v posteli v mém pokoji. Brečel jsem, nechtěl jsem ho ztratit, ale stalo se. Koukl jsem se na internet a tam viděl tvář herce Mina a hned mi došlo kdo to je.  Zavolal jsem režisérovi s tím že potřebuji víc času na psaní. On mi řekl že to nevadí, jelikož měl pan Min nehodu a poranil si plíce. Zeptal jsem se ho na nemocnici a on mě tam poslal. Našel jsem ho ležet. 
       ,,Našel jsem tě Mine YoonGi'' pronesl jsem k němu a  on se na mně vyděšeně díval. ,,Nevím kdo jste pane pomeranči ,ale odejdi nemám náladu na čtení scénáře.'' řekl mi a já smutně odešel, ale pak jsem si uvědomil že ve scénáři nic s pomerančem nic nebylo. Rozeběhl jsem se zpátky do pokoje a objal ho. Je to můj Min YoonGi. ,,Miluji tě.'' řekl jsem a on mi to oplatil.