Oneshot

A glorious touch

                   Jin
                   Nevím čím to bylo, ale kdykoliv se mě někdo dotkl, my na těle vyskákala vyrážka. Nikdo nevěděl čím to je. A tak jsem se prostě zavřel do svého domu. Když jsem musel vyjít ven, měl jsem na sobě vše co mi zakrývalo každou část kůže. Občas mě to štvalo, dokonce i má rodina mě od sebe odstřihla. Ale já to po nějakém čase vytěsnil. Začínal jsem si zvykat na samotu, práce z domu mi vyhovovala. Byl jsem influencer. Zpíval jsem, vařil a jedl... 
                   Moc ven jsem nechodil, vlastně jsem pořádně ani nemohl. Kdokoli by se dotkl jen mé kůže, hned bych se osypal a mohl bych upadnout i do kómatu Stalo se mi to za tím jen párkrát. Ale nikdy to nebylo moc vážné, aby mě to ohrozilo na životě. 
Proto si vše nechávám přivést do domu. Nechodím si nakupovat sám. Na to se až moc bojím. Dnes jsem měl zrovna vařit pro svůj kanál. A tak jsem se podíval co je vlastně v lednici. Rozhodl jsem se uvařit bibimbap. 
Nastavil jsem kameru, světla a začal jsem svůj livestream. Přicházeli další a další lidi. Bylo jich zde už asi 50 000 a já z toho byl víc a víc nadšený. Vařil jsem a zároveň si s nimi povídal. Smál jsem se některým komentářům. Mý fanoušci věděli že jsem gay, a nevadilo jim to. A to se mi na nic líbilo. 
Když  jsem dovařil stream jsem ukončil. Šel jsem si napustit vanu, do které jsem si hodil svou růžovou zjemňující koupelovou bombu a dal do ní hromadu pěny a pak si do vany lehl s písničkami. Zrelaxoval jsem se až tak že jsem usnul. Probudil mě až zvonek u dveří. Ahh zapomněl jsem že mi dnes má přijet dodávka jídla. Rychle jsem na sebe hodil své dlouhé triko a trenky a vyběhl jsem ke dveřím. Na botníku jsem ještě čapl svojí peněženku a otevřel jsem dveře. Stál u nich celkem mladý kluk. Jeho zoubky vypadali jako králičí. Byl dosti roztomilí. Předával mi krabici, když v tom se naše ruce setkali.  Já se vylekal, ale když jsem se za dveřmi na ruku podíval vyrážka tam nebyla. Jak to? Co se to stalo? Nic jsem nechápal, a tak jsem si rychle objednal další věc, z obchodu z kterého přišel. Ale dovézt to mohou až zítra. 
                       Čekal jsem na něj u dveří, byl jsem zvědaví co se děje. A tak když přišel zatáhl jsem ho dovnitř mého domu. Vypadal celkem vyděšeně. ,,Budu znít jako blázen, ale jsem člověk co se nesmí dotýkat lidí, jinak se osypu. Ale včera když jsem se tě dotkl nic se nestalo.'' vybalil jsem na něj pravdu. On na mně jen vykuleně zíral. Pak se zvedl a začal pochodovat po mém obývacím pokoji. Pak se sebral a odešel. Vážně odešel. 
                JungKook
                 Co je to za blbost jak někdo může být alergický na doteky? Jakmile jsem dorazil domů začal jsem si to googlit na internetu. Vážně to existuje. To je divný. Ten týpek je divný. Začal jsem si ho hledat na internetu. Je to nějaký slavný influencer. Byl ale celkem hezký to jsem musel uznat. Koukal jsem se na jeho videa a na některých jsem i zanechal like. 
               Druhý den když jsem dostal rozpis jsem viděl zase jeho adresu. Ten člověk je děsivý ale asi ho i chápu. Nechal jsem si ho tedy na konec. Objel jsem všechny a když jsem mířil k němu musel jsem mu zavolat aby byl připravený. Schválně jsem změnil trochu hlas aby si myslel že je to někdo jiný a ne já. Dojel jsem k němu a čekal až vyleze, ale nevylezl a tak jsem zaklepal na jeho dveře. Vykoukl ven a když mě viděl usmál se. Vešel jsem do jeho domu i s jeho objednávkou. ,,Dáš si něco k pití nebo k jídlu?'' optal se mě. ,,Zjistil jsem že jsi dobrý kuchař myslím že ochutnat tvé jídlo nebude špatné.'' řekl jsem jeho směrem a on jemně zrudl. 
Musel jsem se usmát byl roztomilí. 
                               Bylo skvělé na něj koukat. Byl u toho tak soustředěný až jsem se divil že u toho dokáže mluvit s jeho fanoušky. Když mi dal ono jídlo myslel jsem si že začnu vrnět blahem. Bylo to zatraceně dobré.  Nedalo se tomu nic vytknout. 
                       Jin
                        Byl tak roztomilí když do sebe cpal to jídlo. Vážně jako králíček. Byl milí že tu zůstal  neutekl. Čekal jsem že už se tu neobjeví po tom co jsem mu řekl minule. ,,Myslel jsem si že už mě nebudeš chtít vidět po tom co jsem ti řekl'' řekl jsem mu lehce. On se na mně jen podíval a zakroutil hlavou v nesouhlas. 
                     Takhle jsme se setkávali již měsíc. Moc jsem si s ním rozuměl. A začínal jsem k němu něco cítit. Bylo mi s ním tak dobře. Ale kdo by chtěl chodit s někým kdo se osype po jednom cizím doteku. 
                  JungKook
                       Mám v plánu požádat Jina aby byl můj přítel. A tak jsem cestou koupil růže a moc krásný řetízek. Rozjel jsem se k němu. Zaklepal jsem na dveře, a čekal až mi otevře. Když otevřel vešel jsem do vnitř. Následoval jsem ho až do obýváku.  Pak jsem začal mluvit: ,,Vím že se neznáme moc dlouho ale mám tě moc rád Jin-hyung a chci se tě zeptat zda by jsi nebyl můj přítel.'' řekl jsem mu a on se rozplakal, a začal zběsile kývat hlavou. Já si stoupl za něj a zapl mu řetízek. 
                Jin + JungKook
                       Jsme spolu 2 roky, JungKooka přijali vřele, jsou za ně moc šťastný.